Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Ráda bych zde odůvodnila sérii pozměňovacích návrhů, ke kterým se v podrobné rozpravě ještě přihlásím a které společně s kolegy Válkem, Holomčíkem a Balcarovou předkládáme a jejichž cílem je řešit současný krizový stav našich lesů.

Jednou z hlavních příčin současné krize v lesích je nevhodná druhová skladba, tedy výsadba zejména smrků a borovic do prostředí, kde by v přírodě jinak nerostly, nebo nevhodné způsoby jejich pěstování spolu s holosečným způsobem hospodaření.

Důsledkem dřívější výsadby smrku na nevhodná stanoviště nižších a středních poloh a pahorkatin je skutečnost, že jen letošní nahodilá těžba kalamitního smrkového dřeva bude dle odhadů činit 30 až 50 milionů metrů krychlových. To je ekvivalent jedné vytěžené plochy o velikosti minimálně jednoho fotbalového hřiště každé tři minuty nepřetržitě po celý rok. Abychom obdobné situaci v budoucnu zabránili, je potřeba pěstovat lesy druhově i věkově pestré. Pestrá škála stromů je schopna mnohem účinněji čelit ohrožujícím faktorům, kterým bude les v budoucnu čelit.

Nynější znění lesního zákona požaduje při obnově lesa vysazovat takzvané meliorační a zpevňující dřeviny, což jsou především listnáče a jedle. Jejich podíl ale stanovila vyhláška číslo 83/1996 Sb. v roce 1996 na velmi nízké úrovni, většinou mezi pěti až třiceti procenty. Tím umožnila ve většině našich lesů nadále vysazovat převážně smrky a to i na zcela nevhodných stanovištích.

Vzhledem k postupujícím klimatickým změnám je zapotřebí řešit tento problém zásadnější změnou. Právě o tu se snaží pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 3111, který zpřesňuje obecnou povinnost vlastníka obnovovat les dřevinami ekologicky a klimaticky vhodnými. Tento termín uvolňuje a rozšiřuje možnosti vlastníka zvolit odpovídající dřeviny. Přitom je přesnější a lépe vyjadřuje, co se od pěstování lesa očekává a to i s ohledem na probíhající změny klimatu.