To má zajistit, aby skončilo každoroční handrkování a poskytovatelé terénních, ambulantních i pobytových sociálních služeb věděli, s čím mohou počítat.

„Bez takové změny budou poskytovatelé sociálních služeb i nadále v každoroční nejistotě, a mezi ministerstvem a kraji bude probíhat permanentní handrkování o výši poskytovaných prostředků. Je to jak na koňském trhu. Jsem přesvědčena, že je to jedna z klíčových věcí pro obce i kraje, patrně i proto mé usnesení kolegové jednomyslně podpořili, za což jim děkuji,” uvedla Richterová a dodala: „Ze strany státu sílí tendence vyššího očekávání spolufinancování sociálních služeb z krajských a obecních rozpočtů, zapotřebí je však ještě něco úplně jiného. Odpovědné plánování služeb a jejich personálního zajištění ze strany krajů a neméně odpovědné posuzování těchto plánů od MPSV, aby to nebyla spíše licitace. Cílem by nemělo být jen pokrýt nárůst mezd, ale především uspokojit zvyšující se počet klientů sociálních služeb a proměnu jejich potřeb.”