Ještě jednou dobré dopoledne, dámy a pánové, páni ministři.

Dovolil bych si u tohoto tisku, u novely zákona o rostlinolékařské péči upozornit na tristní stav dostupnosti přípravků na ochranu rostlin, a to hlavně vzhledem k tomu, že v každém členském státě Evropské unie jsou povoleny jiné účinné látky a vzájemné uznávání nefunguje mezi členskými státy tak, jak bychom si mohli myslet. Neustále je nám podsouváno, že existuje společný evropský trh. Ale skutečnost je jiná. Dochází k diskriminaci zemědělců a některé plodiny již prakticky není čím ošetřovat. I když systém integrované produkce má být v budoucnu podporován ve strategii Evropské unie, jak jsme to už viděli v návrhu strategického plánu o společné zemědělské politice, tak to zatím spíš vypadá, že to bude odklon od producentů než pro nové producenty. Proč tomu v současné době tak je, bych si dovolil zmínit pár krátkých vyjádření.

Registrace přípravků stojí nemalé finanční prostředky a držitel těchto povolení si rozmyslí, zda se mu na malém území České republiky vyplatí, či nikoli tyto prostředky do registrace dát, nebo zda se soustředí na větší státy s větší výměrou těch konkrétních plodin. A samozřejmě opět to odnášejí naši zemědělci, ale i konzumenti, jinými slovy zákazníci, kteří nakupují v obchodech. Zemědělec, pokud není registrovaný přípravek v České republice, použije jiný, méně účinný. A co nastane?