Čau lidi, co se to děje? Nechápu to, čtu to znova a znova. Prasklá žilka, Tim Cook, boj s tukem, páreček pávů jako svatební dar, fórky o Spasiteli, Vůdci, plnění plánu, žena za zády, věci do beden, Bill Gates, rošťák Tango, dárek pro Donalda Trumpa, s Ellou ze svahu, Vincentka, Masaryk, kalorická katastrofa, jedno dvě pivka, zhubnul jsem 9 kilo, ještě dejchám, sorry jako.

Ne nezbláznil jsem se, tohle všechno, a ještě mnohem víc jste ode mě četli v týdenních hlášeních, které dělám každou neděli. Někdy i v sobotu, to je pravda. Někteří z vás je čtou od úplného začátku a já si toho hrozně cením. A samozřejmě každého, kdo mě sleduje.

A teď si poslechněte, co se stalo. Měl jsem mžik a říkám kolegovi, ať zkusí spočítat, kolik jsme těch týdenních hlášení už udělali. Tak si představte, že jsem měl dobrou intuici. Prý už jich bylo 99. To znamená, že to píšu už dva roky a vy právě čtete hlášení s číslem 100! Ty brďo! Doufám teda, že to kolega dobře spočítal, jinak… víte co.

Tak a teď to hlášení číslo 100.

Klima. Některé z vás tohle téma zajímá úplně nejvíc ze všeho. Aspoň podle komentářů, které jsem si před časem četl. Když naše země odmítla podepsat uhlíkovou neutralitu do roku 2050, strhl se hrozný řev. Nejvíc mě mrzí, jak brutálně někteří komentátoři překroutili moje výroky, i když jsem naprosto střízlivou analýzu napsal sem na Facebook. Byla fakt obšírná a dokonce bych řek, že i na moje poměry dlouhá, tak se jim to asi nechtělo číst a přemýšlet nad ní.
Tu pasáž nemůžete přehlédnout, začíná slovy “KLIMATICKÝ ARMAGEDDON!”