Vážení členové vlády, vážený pane hejtmane, pane primátore, pane řediteli, dámy a pánové,

jsem tady téměř jako inventář, protože sem jezdím pravidelně a jezdím sem rád. Vážím si práce těch, kdo brněnský strojírenský veletrh organizují. Vážím si i toho, že letos byla jako partnerská země brněnského strojírenského veletrhu vybraná Indie. Už se tady o tom mluvilo. Když jsem studoval ekonomické údaje, konkrétně růst hrubého domácího produktu, tak jsem zjistil, že je mezi šesti a sedmi procenty, což reálně znamená, že Indie se začíná tempem své ekonomické dynamiky vyrovnávat Číně a to je impuls k tomu, aby poté, co se nám společným úsilím podařilo rozvinout ekonomické vztahy s Čínou, udělali totéž i v oblasti Indie. Proto jsem před chvílí přijal delegaci Indie, a řekl jsem jim, že předpokládám v duchu českých médií, že po tomto setkání budu označen za indického agenta v České republice. A koneckonců, proč ne?

V každém případě si myslím, že bychom měli vnímat průmysl 4.0 nikoli jako reklamní slogan, ale jako důkladné zamyšlení se nad robotizací našeho průmyslu. Já sám jsem nedávno navštívil ve Vrchlabí továrnu Škoda Auto, která vyrábí převodovky. Viděl jsem nikoli automatizaci, ale robotizaci, včetně vysokozdvižného vozíku, který mohl vypadat jako reklamní předmět, ale nebyl, a který také neměl lidskou obsluhu, ale daleko důležitější bylo, že roboti tam ve většině případů nahrazovali lidskou práci.

A vzpomněl jsem si, přátelé, na dobu, kdy jsem byl mladý a statný muž, a kdy jsem četl asi před čtyřiceti lety, možná, knihu Ivana Havla o robotizaci, a jak dlouhý čas musel uplynout, aby se toto téma převtělilo z knih do praxe. On také psal o umělé inteligenci, někdy bych si přál, aby téma umělé inteligence se rovněž přeměnilo do praxe i u některých nejmenovaných lidí, ale to je poněkud jiné téma, a tím se teď nebudu zabývat. Mohu vám pouze sdělit, že jako výraz úcty jednomu ze zakladatelů robotiky u nás, jsem se rozhodl tomuto zakladateli k 28. říjnu tohoto roku udělit státní vyznamenání.