Doprava v Praze byla, je a bude složitá. Takže jestli někdo před volbami sliboval, že to dokáže zázračně vyřešit, nemluvil pravdu. Doprava v metropoli je totiž dlouhodobým problémem, který vyžaduje dlouhodobá řešení. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Hlavní příčinou zhoršující dopravy je, že v našem městě raketově přibývá počet aut (meziročně přes 20 000!). Zároveň do Prahy cestuje denně přibližně 300 000 Středočechů. Samotné město se ale nenafukuje. Obzvlášť v centru už prostě víc silnic ve staré zástavbě nepostavíte. Čím dál víc aut tak obývá stejný prostor, který se plní a plní.

Neustále rostoucí počet aut přitom není nic přirozeného nebo samozřejmého. Například ve vedlejší Vídni, která je vzorem moderních měst, mají na obyvatele dvakrát méně aut na obyvatele než v Praze a počet aut ve městě naopak klesá. U nás to ale zatím na změnu trendu nevypadá. Takže pojďme dál.

Co s tím?
Postavte okruh!

Téhle víře v to, že všechny dopravní problémy Prahy vyřeší okruh, a tak nemá cenu hledat do té doby jiná řešení, se někdy s nadsázkou říká "ažbudeokruhismus". Má to ale hned 3 háčky.

1. Stavbu okruhu realizuje stát prostřednictvím ŘSD a vedení města na to nemá přímý vliv.
2. Horizont dostavby Pražského okruhu je minimálně na deset let. S velkou pravděpodobností ale později. A nejde do té doby dělat nic.
3. Okruh zdaleka nezbaví Prahu dopravní zátěže, protože existuje ještě jev zvaný dopravní indukce. Čili že se zvýšením kapacit pro automobilovou dopravu zvýšíte poptávku po automobilové dopravě.

Takže okruh sice rozhodně ano, protože vytvoří vnější obchvat, aby člověk nemusel projíždět středem města. Ale s vědomím, že je to řešení budoucnosti, a navíc ne samospásné.