Tento nástroj obce rozhodnutím Ústavního soudu nyní ztratily. Z odůvodnění je zřetelné, že ústavní soudci absolutně neznají realitu v obcích postižených tímto problémem.

„Rozhodnutí soudu je pro mě zcela neakceptovatelné. Bohužel nemohu říct, že je překvapující. Vzhledem k předkladatelům a zpracovateli i nepřiznání Kladnu postavení vedlejšího účastníka řízení, se dalo předpokládat, kam bude výsledek řízení směřovat. Slovo diskriminace dnes nabírá zcela nových rozměrů. A jak vidíme, našroubovat se na něj dá cokoliv. Jen škoda, že nikdy není použito ve směru k slušným, pracujícím lidem. Ti jako by na svá základní lidská práva a soudem často zmiňovanou důstojnost, ani nárok neměli. Ústavní soudci jsou přesvědčeni, že neplatí příčinná souvislost mezi konkrétní lokalitou a jevy, které chceme a nutně potřebujeme eliminovat a že omezení přílivu nových žadatelů v hmotné nouzi nic neřeší. Nevím, na jaké praktické zkušenosti své přesvědčení získali, ale nemohu se zbavit dojmu, že absolutně nemají potuchy, jak to v těchto lokalitách chodí a s čím se musíme potýkat,“ říká kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) k zrušení bezdoplatkových zón. Ten v odůvodnění rozhodnutí shledává i několik rozporů.

„Soudci například argumentují, že omezením příchodu nových lidé žijících pouze ze sociálních dávek obce nepředchází vzniku ghett na svém území, ale naopak k jejich vzniku na jiných a z hlediska potřeb sociální rehabilitace méně žádoucích místech. Takže přeloženo do obyčejného jazyka, sice říkají, že za negativní jevy v obci v žádném případě není možné označovat lidi žijící na dávkách a nelze omezovat jejich práva na volný pohyb a čerpání dávek, to je diskriminace, ale jinde by problémy dělat mohli. Vy už problém s těmito lidmi máte, tak ho laskavě nepřenášejte jinam,“ nesouhlasí primátor Volf a poukazuje na další nesrovnalost s praxí, kterou soudci své rozhodnutí odůvodnili. A to na radu, aby obce místo vytlačování lidí z určité lokality pracovaly s jednotlivci na základě smysluplné sociální práce a integrace.