A nejde přitom jen o ČSSD, která se dostává s jedním ze svých předvolebních „taháků“ do největšího rozporu. Hnutí ANO přece obecně opakovaně slibovalo, že bude bránit mrhání státními prostředky. A ani KDU-ČSL před volbami veřejně svým voličům nevykládala, že si bude vybírat resorty ne podle toho, kde může nejvíce prospět voličům, ale hlavně podle toho, kde bude moci pohlídat, aby církve se svými velmi přebujelými majetkovými požadavky nepřišly zkrátka. Je to opět z hlediska počtu voličů ta nejmenší strana koalice (a nejmenší i z hlediska poměru sil v parlamentu), která nejvíc diktuje a vydírá, aby uspokojila ne voliče, ale své v pozadí za nitky tahající zájmové lobby (v tomto případě zejména katolickou církev).

Jsem proto rád, že jsem na první místo svého programu postavil požadavek obecného referenda. KSČM tento požadavek prosazuje léta a opakovaně návrh tohoto zákona předkládala ve sněmovně. A i nyní se opět ukazuje, že jde skutečně o zásadní věc. Pokud nebude mít většina poslanců ve sněmovně vůli zrušit špatný zákon, pak jiná možnost, jak posílit vliv běžných občanů na počínání vlády a parlamentu, v mezivolebním období prostě neexistuje.