Richterová (Piráti): Pozměňovací návrhy mohou ohrozit finanční stabilitu České republiky

Vážení páni poslanci, vážená paní ministryně, pane ministře, vážení spoluobčané a spoluobčanky,

ano, paní vicepremiérka, ministryně financí Alena Schillerová tady samozřejmě reprezentuje novou vládu, ale i staronovou. Víme, jak řídila finance v minulosti, víme, jak narůstal dluh. Proto ten zákon, který by dnes hnutí ANO rádo projednávalo, nelze brát jenom jako nějaký první pokus. Ne, je to navázání na staré rozhazovačné trajektorie.

Aby to bylo zjevné, tak přečtu stručně co se říká v oponentní zprávě rozpočtového výboru. Vyjmu z toho hlavní argumenty. Tím bych ráda zareagovala na projev paní ministryně, který právě zazněl, ale zároveň se poté dostanu k tématům, která chce současná vláda zakrýt, která chce, aby zůstala mimo pozornost. Protože to, co se tady děje, to jak je naplánována tato mimořádná schůze, je součást velkého jaksi uchvacování státu, kde část těch témat zatím zůstává skryta. Proto je o nich potřeba mluvit.

Shrnuto a podtrženo, část těch věcí, které se navrhují v předloženém zákoně, je skutečně implementace z Evropské unie. To by bylo v pořádku. Ale copak přišlo v procesu v druhém čtení? Paní ministryně a vicepremiérka Alena Schillerová předložila pozměňovací návrhy. K těm konstatuje oponentní zpráva rozpočtového výboru, kterou předložila řada poslanců, vlastně všichni poslanci opozice, kteří jsou v rozpočtovém výboru. Ti říkají, že tyto pozměňovací návrhy poslankyně Aleny Schillerové zásadně narušují udržitelnost veřejných financí.

PhDr. Olga Richterová, Ph.D.

Piráti
poslankyně

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Za druhé, v případě přijetí zmíněných pozměňovacích návrhů hrozí nekontrolovatelné rapidní zvyšování zadlužení České republiky a následné zvyšování výdajů na obsluhu státního dluhu, což je v současné ekonomické situaci neodpovědné. Jde o stovky miliard korun, o které může narůstat naše zadlužení ročně.

Ale, za třetí, zmíněné pozměňovací návrhy mohou ohrozit finanční stabilitu České republiky a v případě přijetí hrozí, že vyvolají kolaps veřejných financí a brzké dosažení dluhové brzdy.

Pak je tam jasné upozornění, že takovýto přístup narušuje institucionální rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou tím, že umožní Ministerstvu financí měnit návrh rozpočtu, například v kapitolách Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv a úřad Národní rozpočtové rady. Takže, návrhy rozpočtu těchto kapitol podléhaly autonomnímu schválení rozpočtového výboru, aby nedocházelo k nepřiměřenému tlaku vlády, moci výkonné na moc zákonodárnou, ale to chce vláda hnutí ANO zrušit, změnit. Jde o omezování kontrolní role těchto institucí.

Anketa

Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?

Vadí

Nevadí

90%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 4593 lidí

Poslední z oponentní zprávy je prostě celé zdůvodnění, proč není správnou cestou rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti prostřednictvím pozměňovacích návrhů poslankyně Aleny Schillerové. Finálně tam zaznívá: Z výše uvedených důvodů a kvůli možnosti podat pozměňovací návrhy k pozměňovacím návrhům navrhujeme opakování druhého čtení. Já se s tím zcela ztotožňuji, proto to v tom svém krátkém komentáři – byť za nás samozřejmě podrobně budou za Pirátský klub vystupovat paní poslankyně Vendula Svobodová a poté paní poslankyně Jana Patková, které se tomuto v rozpočtovém výboru věnují – chci krátce shrnout.

Rozpočtová pravidla mají stát chránit v těžkých okamžicích, v okamžicích velkého pokušení rozhazovat. My víme, že s hnutím ANO takovéto okamžiky v minulosti přišly. Víme, že například škrtání v kapitolách Nejvyššího kontrolního úřadu nebo v kapitole Kanceláře prezidenta republiky nebo Kanceláře veřejného ochránce práv znamená možnost zásahu v průběhu roku do rozpočtu těchto institucí podle toho, jak se budou vládě líbit, jak se budou vůči Andreji Babišovi, Aleně Schillerové, Karlu Havlíčkovi, loajálně ohýbat, nebo neohýbat.

Ale takové instituce přece jako Česká republika nepotřebujeme. My potřebujeme ombudsmana nebo ombudsmanku, kteří budou skutečně hájit veřejný zájem bez ohledu na to, kdo bude zrovna ve vládě. My potřebujeme Nejvyšší kontrolní úřad, který se nebude bát, že když udělá důkladný audit, tak mu vláda zkrátí rozpočet v průběhu roku bez ohledu na to, co je zazávazkované, bez ohledu na to, co stejně bude daný úřad kvůli smlouvám muset proplatit. Tohle všechno si chce umožnit vláda Andreje Babiše skrze pozměňovací návrhy.

Pro toho, kdo si říká, jako co na tom vadí, proč by to nemohli poslanci, kteří jsou zároveň ministry, podat skrze pozměňovací návrhy? Tak velice jednoduše. U takto obrovských dopadů v hodnotách stovek miliard korun každý rok prostě musí být posouzeno, jak to bude fungovat. Musí být posouzen dopad regulace. Takhle velké věci, jako rozvolnění dluhové brzdy a možnosti vlády škrtat v kapitolách svévolně, možnosti vlády dělat si mnohem víc, co chce než dnes, musí projít řádným procesem. To ty pozměňovací návrhy v druhém čtení samozřejmě neprošly. Ty prostě v podstatě na poslední chvíli byly načteny. Ano, je to možné, ale u takto obrovské věci to je naprosto nesprávné.

Co se ještě stane? Znemožňuje to také podat pozměňovací návrhy k tomu, co zamýšlí paní ministryně. Znemožňuje to reagovat na vládní sílu, která s největší patrností si ty své návrhy prosadí alespoň konkrétními pozměněními a vylepšeními. Právě proto, jakým způsobem to bylo podané, a právě proto, jakým způsobem obešla vláda hnutí ANO rozpočtový proces, tak je doporučeno opakování druhého čtení. My to samozřejmě plně podporujeme.

Tolik tedy k projevu paní vicepremiérky Aleny Schillerové, která říká: Kdo naše kroky pochopit nechce, ten dělá politiku. Pozoruhodná věta zazněla před chvílí z jejích úst. Spíš to z pohledu těchto faktů, těchto informací, působí, že kdo chce jejich kroky osvětlit, ten bude osočován, ten bude nálepkován, na toho bude hnutí ANO útočit. Ale tím se samozřejmě zastrašit nedáme.

Co je správné, je myslet na budoucnost, na to, v jaké zemi budou schopné žít naše děti, jak budou zadlužené a jak bude fungovat celá naše společnost, protože přichází obrovská a neblahá demografická změna. Její důsledky dopadnou za několik let ještě relativně mírně, ale do zhruba deseti let jsou odhady už velice drsných dopadů. Odpovědností nás je myslet na roky dopředu. Jenže to, co zavádí hnutí ANO, nás akorát nezodpovědně zadluží na roky dopředu, tedy na desetiletí, a to se týká právě našich dětí.

A co tím vším, co nyní nejenom Alena Schillerová, Karel Havlíček, ale i další dělají, chce Andrej Babiš dosáhnout? Tak samozřejmě v prvé řadě mu jde o peníze. A tím se dostáváme k hlavnímu tématu mého projevu, protože peníze a Andrej Babiš, to samozřejmě je v české politice téma od té doby, co do ní vstoupil. Co si vzpomeneme na to, jak s paní Radmilou Kleslovou, také člověkem spojeným s StB, řešil biopaliva, úpravu toho zákona. Pak zjistil, že bude výhodnější než platit lobbisty přímo do politiky jít.

Takže to téma jsou peníze pro Andreje Babiše, pro jeho holding, pro jeho firmy, pro jeho děti, ne prosperita naší země, prosperita jeho soukromá. O nic jiného nešlo. O nic jiného ani nepůjde. A tak máme nahlížet na ty změny, na ten zákon o rozpočtové neodpovědnosti, který právě předkládá hnutí ANO. Tak máme nahlížet na to všechno, co se děje ohledně nárůstu zemědělských dotací pro agroholdingy, pro agromamuty, pro velké podniky namísto těch malých a středních.

Tak máme číst kroky této vlády i směrem třeba ke zničení stavebního práva. Nedivila bych se, kdyby brzy následovala expanze některé dceřinky Agrofertu do developmentu. Uvidíme, co se stane, kudy budou ty toky peněz skutečně proudit. Ale jisté je, že to nejsou kroky v zájmu veřejnosti, ale v zájmu konkrétních osob.

A protože tu je ještě jedna velice aktuální kauza, u níž soud – ano, zatím nepravomocně – rozhodl v tomto týdnu, tak si myslím, je třeba se vrátit i ke kauze Čapí hnízdo, protože tam zase hrozí, že dojde k úpravě trestního zákoníku, že přestanou platit rovná pravidla pro všechny. Ale bude tady snaha ohnout ta pravidla, aby opět vyhovovala Andreji Babišovi, aby vedle poslanecké imunity měl snáz zajištěnou beztrestnost i jinak.

A já si tedy v tento okamžik dovolím krátkou retrospektivu výroků Andreje Babiše k té kauze Čapí hnízdo. Ono nám to totiž dobře ukáže, jakým způsobem přemýšlí člověk, který je nyní předsedou vlády. Ano, vyhrál volby. Ale teď chce ohýbat pravidla na všech frontách. A my mu to prostě nesmíme dovolit. Jde o budoucnost.

Takže ty výroky. Z Respektu v roce 2013 cituji: „S Čapím hnízdem nemám nic společného. Půjčil jsem té společnosti přes 400 milionů na stavbu farmy, ale jméno majitele neznám. Mám tam jen pronajatou jednu budovu, to je vše.“

Potom zcela jiný výrok zazněl v České televizi v dokumentu Matrix AB v roce 2015. „Napadlo mě to, když jsem čekal s dětmi ve frontě v zoo. U krmení koz byla obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám něco podobného. Je to fantastický projekt: 90 hektarů, atrakce pro děti, spousta zvířat, ekofarma. Máme mnoho plánů, chceme postavit třípodlažní spa.“

O rok později bylo zase všechno jinak. Z Echo24 v březnu 2016 Andrej Babiš řekl: „Farmu mají, myslím, nějací advokáti.“

A pozoruhodné – ve Sněmovně v témže měsíci, v březnu 2016 Andrej Babiš vyslovil toto: „Moje dcery jezdí od dětství na koni. Rozhodl jsem se proto, že dám rodině prostředky, aby si firmu koupila a projekt zrealizovala. Farmu Čapí hnízdo vlastnily v rozhodné době mé dvě dospělé děti a bratr mojí partnerky, který držel podíl odpovídající podílu mých dvou nezletilých dětí a mé partnerky. Jsem přesvědčený, že vlastnictví společnosti Farma Čapí hnízdo nemělo žádný dopad na získání dotace.“

A o rok později – Facebook hnutí ANO: „Není to moje. Je to nějaké firmy, která patří do holdingu. Není to rodinné sídlo. Slouží to všem – dětem, rodinám, důchodcům. Přijďte se přesvědčit a uvidíte, že mi dáte za pravdu.“ Referovali o tom takto i třeba Novinky.

A co se dělo dál? Po všech těchto protichůdných výrocích, po všech těchto kličkách, výmluvách, nebo naopak popisu, který se pak ukázal jako věcně správný, se Andrej Babiš pokoušel tvrdit: „Je to politická kauza!“ Není. Je to kauza o tom, jestli u nás pravidla budou platit pro všechny. Proč? Protože jsou jiní podnikatelé, kteří za omyly a skutečně nezaviněné věci peníze prostě vraceli, u soudu stáli, jsou to popsané věci v médiích. A právě proto, jak je u nás přísné dotační řízení na všechny ostatní, není možné, aby někdo, kdo takto jasně kličkoval a vyhýbal se odpovědnosti směrem ke svému konkrétnímu projektu, který podle vlastních slov vymyslel a pak podle vlastních slov ho vůbec nezajímal, tak aby tento člověk prostě tu trestněprávní odpovědnost nesl. V takové zemi chci žít.

Ale politická ziskovka hnutí ANO vznikla prostě proto, aby Andrej Babiš mohl peníze přihrávat sobě a svým firmám rovnou, bez prostředníků, a to z dotací, z evropských fondů, jako majitel obrovského impéria. A že už zdánlivě majitelem není? Tím se nenechme opět zmýlit. Je to jenom fíkový list. To takzvané vyřešení střetu zájmů přece nedává smysl, když profitovat budou děti Andreje Babiše. A nikdo nechce dětem odkázat krachující firmu. Nebo myslíte, že Andrej Babiš má takovou povahu?

Takže my jako Piráti bychom si přáli, ať tady reálně v této Sněmovně řešíme podporu bydlení, rozvoj výstavby dostupného bydlení, skutečné podmínky pro to, aby vyrůstaly byty pro lidi, a ne abychom tady museli ucpávat penězovody a upozorňovat na díry, které vyvrtává hnutí ANO do státního rozpočtu, aby bylo víc pro holding.

Jenže v okamžiku, kdy víme, že občané, kteří udělají chybu, v naší republice nesou odpovědnost, a politik, který má moc, se té odpovědnosti vyhnul, nastavil před sebe ženu. Ta zjistila, že kdo chodí s pány na led, ten si nohu zláme. Ta zjistila, že ona odpovědnost ponese. Zatím tedy ten rozsudek je nepravomocný, ale je naprosto jasný. A my teďka stojíme v okamžiku, v situaci, kdy se prostě nemá z Poslanecké sněmovny stát útulek pro ty, kdo se skrývají před spravedlností.

Přitom Městský soud v Praze odsoudil spolupracovnici Andreje Babiše Janu Nagyovou, aktuálně europoslankyni hnutí ANO, za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Podle soudu šlo o škodu ve výši více než 49 milionů korun. A víme, že podle soudu společnost Farma Čapí hnízdo neměla dotaci získat, protože nesplňovala podmínky pro malý nebo střední podnik. Stejně tak podle soudu byly zamlčeny důležité informace, které měly vliv na přidělení dotace. Zamlčování, nesplňování podmínek, škoda, nedůvěryhodnost České republiky ve vztahu k partnerům v Evropské unii.

To, že se přímo premiér této země podílí na poškozování finančních zájmů ostatních našich partnerských členských států, to je přece hrozné. A druhá věc. Druhý obžalovaný neseděl před soudem jenom proto, že ho chránila poslanecká imunita. A to je podstata celé věci. Soud neřekl u jednoho vina je, u druhého není. Ne. Role Andreje Babiše nezmizela. Nevygumoval ji nikdo. Jenom protože to jednání obou obžalovaných je provázané, a to už dříve konstatoval odvolací vrchní soud, prostě před soudem kvůli nevydání z této Sněmovny seděla jen jedna osoba.

Jana Nagyová byla vydána Evropským parlamentem. Andrej Babiš byl ochráněn svou vládní většinou s motoristy a SPD. A jak to máme vysvětlit lidem? Co si o tom mají myslet lidé? Těm přece Finanční úřad nedoměřuje daň podle politických sympatií, ale podle zákona. Nebo starostové malých obcí, kteří musí vyúčtovat každou korunu dotací, i když k ruce nemají žádný aparát, co by jim s tím pomohl. Jak jim vysvětlit, že jim hrozí sankce, ale předsedovi vlády nehrozí nic? Nebo podnikatel, který když nesplní podmínky dotačního programu, tak opět může být odsouzen i jen za to, že mu úředníci dodali chybný papír. Tyto kauzy existují a v této zemi se premiér svému posouzení podle pravidel vyhnul.

Lidé, kteří pracují, platí daně a pravidla dodržovat musí, pak navíc vidí, že stát nemá dost peněz na opravu škol, na opravu silnic nebo na podporu investic do dostupného obecního nájemního bydlení. Dávám příklady věcí, které jsou užitečné všem, nejenom vybrané rodině.

Lidé vidí kauzu, kde jde o téměř 50 milionů korun evropské dotace, vidí nevrácených 7,5 miliardy korun od Andreje Babiše, vidí politickou imunitu a premiéra, který namísto pokory útočí na soudy, na justici. Jak si mají lidé myslet, že právo platí pro každého stejně? A absolutně nejde o to, co si kdo lidsky myslíme o Andreji Babišovi. Jde o princip. Jde o to, že nikdo nemá stát nad zákonem a už vůbec ne v situaci, kdy ovlivňuje, kam plyne obrovské množství peněz ze státního rozpočtu.

Jsme tady dnes 6. května 2026 v bodě, který může být zlomový pro zadlužování České republiky, protože tato vláda s ministryní financí Alenou Schillerovou bude zadlužovat nás všechny, naše děti a naši budoucnost ve prospěch Andreje Babiše, Agrofertu a jemu podobných. A proto je potřeba se bavit o kauzách a motivacích předsedy vlády, protože způsob, jakým chce Alena Schillerová vědomě zdestruovat funkční dluhovou brzdu České republiky, je zároveň způsob, jak přihrát více peněz třeba agromamutům nebo dalším spřízněným a vyvoleným subjektům. Takhle jednoduchá je ta pravda a takhle zásadní. To opravdu chcete, hnutí ANO, ohrozit naši budoucnost kvůli soukromým zájmům pár osob?

A já bych v této situaci a v této spojitosti ráda zdůraznila, že to není jediná věc. Vy úplně systémově útočíte na pojistky nezávislosti v celé státní správě. Služební zákon vám stojí v cestě – fajn, rozhodnete se ho úplně zrušit, vrátit nás o 20, 25 let nazpátek. Vy nás opravdu táhnete do těch devadesátek, v kterých se rozjížděly leckteré podnikatelské záměry, z kterých pak byl velký bolehlav.

Když se podíváme na další věc, kterou jste v minulosti schválili a nyní rušíte, nominační zákon, může to opět znít technicky a nezajímavě, ale je to hrozně důležité. Chcete zrušit ztransparentnění toho, jak probíhá výběrový proces ředitelů, ředitelek do státních firem. Vy chcete zrušit, aby se víc vidělo na vedení těch největších subjektů ve státě. Vůbec jste to neodůvodnili! Je to zákon, který jste sami v roce 2018 tady spolu s námi prosadili, ale z hnutí protikorupčního jste se fakt asi stali hnutím profikorupčním. Takže namísto rozpočtové odpovědnosti, namísto transparence vy chcete obrovské zadlužování, o kterém byste si mohli rozhodovat úplně sami ve vládě, zrušit veškeré pojistky týkající se nezávislých expertů ve státní správě. Ten takzvaný služební zákon chcete úplně vygumovat a nadto ještě si chcete dosazovat vedení státních firem bez jakékoliv veřejné kontroly, bez kontroly včas, skrze stručný, ale přehledný nominační proces.

Nominační zákon je další příklad z vašeho souboru kroků, kterým přibližujete Českou republiku k nějaké banánové republice. A to nechci, to se nesmí stát. Stejně jako bohužel podrýváte důvěru v naší justici. Způsob jakým na ni premiér útočí, je naprosto nepřijatelný. Tak nesete politickou odpovědnost i za to, že za zdánlivě technické změny skrýváte obrovský rozklad všeho, co ve finále vede k odolné, soudržné a bezpečné společnosti pro všechny.

Takže to, co dnes má být na pořadu schůze, ve skutečnosti je jeden z nejdůležitějších zákonů pro příští roky. Zásadně to ovlivní, jak se budou sestavovat státní rozpočty v dalších letech. Ale v okamžiku kdy vy na mysli máte prospěch holdingu, tak to podáváte celé způsobem, který obchází roky platná pravidla způsobem, který je v přímém rozporu s tím, co jste tady celé minulé období kritizovali. Stovky miliard korun bez jakéhokoliv posouzení ve Sněmovně budou přímo k dispozici vám jako vládě. A tohle si prostě zaslouží pořádnou veřejnou debatu, debatu s odborníky, odpovědi od vás. A zároveň si to zaslouží vrácení do druhého čtení, abychom mohli alespoň na ty nejhorší excesy ve vašich pozměňovacích návrzích, paní ministryně Schillerová, vůbec reagovat. Abychom vůbec měli šanci jako opozice část těch věcí opravit. Protože ten princip té evropské transpozice, a to jsem už řekla, je správný. Potíž je v tom, co jste si k ní vy jako vláda přidali.

Je správné, aby fiskální pravidla uměla v těch mimořádných situacích rozumně reagovat. Je legitimní, aby když přijde válka, vážná bezpečnostní krize, energetický šok či jiná mimořádná událost, stát neměl přehnaně svázané ruce, to je jasné. Proto ten evropský rámec umožňuje určitou flexibilitu, s tím nemáme problém. Jenže pod záminkou té evropské transpozice vy do toho našeho českého zákona přidáváte vlastní, naprosto nadstandardní výjimky, které Evropská unie vůbec nepožaduje. Vy se na ni jenom vymlouváte. Přidáváte ustanovení, která vám osobně umožní obrovské deficity a obrovské zadlužování. A to nejenom v těch krizových situacích, ale i jako úplně běžnou rozpočtovou praxi. To je ten zásadní rozdíl mezi implementací směrnice, čili česky řečeno tím, abychom to evropské právo uplatnili do našeho českého, a něco úplně jiného je použít evropské právo jako zástěrku pro rozvolnění domácích v Česku, vládou Andreje Babiše navařených pravidel nově rozpočtové neodpovědnosti.

Zákon posouvá dluhovou brzdu nad 55 procent HDP. Dneska veřejnost rozumí dluhové brzdě jednoduše. Pokud dluh dosáhne určité hranice, konkrétně těchto 55 procent HDP, mají se spustit přísnější pravidla. Je to varovný signál. Je to pojistka proti nezodpovědnému zadlužování, protože v tomhle pokušení je každá vláda. To tak je. Proto se v demokracii ty pojistky vytvářejí. Jenže vy nyní tvrdíte, že některé dluhy, některé výdaje do téhle pojistky prostě počítat nebudete.

Chcete odečítat hotovostní rezervy na financování dluhu, mimořádné výdaje na bezpečnost, ale taky financování výstavby, například nového bloku jaderné elektrárny. Co znamená ten praktický dopad? No, že si stát pak bude moci půjčit stovky miliard korun, ale pro účely dluhové brzdy se ty stovky miliard nebudou zdánlivě tvářit jako dluh. Ale to je právě účetní trik, to není žádná fiskální odpovědnost, jenom vy řeknete: pro účely dluhové brzdy to nevidíme. Posouváte tak fakticky hranici dluhové brzdy nad těch 55 procent HDP. Formálně možná v zákoně stále napsaná bude, ale prakticky fungovat nebude. Její účinek se oslabí, vy pak budete říkat: všecko je v pohodě, dluhová brzda se nespustila. Jenže ona se nespustí ne proto, že by ten náš český dluh skutečně byl tak nízký, ale proto, že vy část, velikou část dluhu přestanete započítávat. To je fingování účetnictví namísto zodpovědného hospodaření. Budeme platit stále vyšší úroky jako země, ale u klíčového pravidla a pojistky se budeme tvářit, že se nás vůbec netýká. To je hrozně nebezpečné.

Já se blížím k závěru toho, co vy teďka v dnešním návrhu chcete dosáhnout, ale i k popsání toho, co je skutečný účel vašeho konání. Vy chcete obranné výjimky, investiční výjimky, nezapočítávání úroků z dluhu, nezapočítávání jednorázových opatření, možnost navýšit výdajový rámec – a v součtu se můžeme dostat ke stovkám miliard korun, v některých letech klidně až čtyřem stovkám miliard korun, které takto navíc zadluží naši zemi. A to jenom proto, že vy se chcete dostat mimo pravidla rozpočtové odpovědnosti – na papíře chcete plnit, ale skutečný deficit bude obrovský... jenom proto, abyste mohli investovat tam, kam se vám zlíbí, jenom proto, abyste mohli financovat agromamuty, Agrofert, aby dotace proudily, jak vám to vyhovuje, a ještě navíc chcete škrtat svévolně, například Kanceláři prezidenta republiky, čili prezidentu republiky, v průběhu rozpočtového roku. Chcete naprosto svévolnou možnost trestat ty, kteří se vám vzepřou, kteří se vám nebudou líbit, ať už v Kanceláři ombudsmana nebo na Nejvyšším kontrolním úřadě. Je to zcela bezprecedentní, co tady plánujete, a namísto těchto pozměňovacích návrhů s obrovským dopadem je potřeba normální odborná debata, která opatření České republice pomůžou a která jsou jenom příjemná a pohodlná pro vás jako vládu svévolníků. Kritiku těch návrhů ministryně Schillerové samozřejmě vznesla Národní rozpočtová rada. Jsem zvědavá, jaký to bude mít dopad na jejich rozpočet.

A poslední věc. To, že to základní nastavení může prostor pro deficit zvýšit o stovky miliard korun, to nejsou abstraktní čísla. To jsou peníze, které budou znamenat vyšší dluh čili vyšší úroky, my budeme muset jako země potom každý rok další obrovské peníze splácet, a znamená to tedy mnohem větší tlak na to, jak zaplatit důchody, školství, zdravotnictví i bezpečnost, kterou se oháníte a na které se všichni shodneme, že ji je třeba podpořit. A nadto nechcete investovat do skutečně potřebného, dostupného bydlení pro lidi, což by pomohlo naší budoucnosti, ale chcete jenom zrušit pravidla pro největší hráče a umožnit takové postupy, aby malí stavitelé, běžní lidé vlastně neměli nějaké pořádné zastání, ale ti největší, aby si stavěli, co se jim zlíbí.

Takže já to shrnu, proč do zákona, který dnes chcete projednávat, vkládáte výjimky, které Evropská unie vůbec nevyžaduje, proč chcete mít možnost navýšit výdaje státního rozpočtu až o 10 procent bez standardního souhlasu Sněmovny, přitom samozřejmě 10 procent ze státního rozpočtu je obrovská částka. Dále: Jaká bude reálná hranice dluhové brzdy po všech těch odečtech? To nebude 55 procent HDP, bude to fakticky 60 procent? Nebo 65? Nebo možná víc? A konečně: Proč k takto zásadním změnám a k takto zásadnímu návrhu neproběhla standardní, adekvátní odborná debata... normálně v procesu, který má vláda k dispozici – mezirezortní připomínkové řízení, Legislativní rada vlády, veřejná debata po projednání na vládě. To všechno jste obešli a obešli jste to tím poslaneckým pozměňovacím návrhem Aleny Schillerové. A teď mlčíte, teď nereagujete na to, že tím skutečným tématem jsou peníze pro Andreje Babiše a jeho firmy. Nereagujete na to, že reálně ty peníze potřebujeme do bydlení, pro mladé a rodiny, do systémové podpory v bydlení. Tu vy naopak škrtáte a rozbíjíte.

Zákon o podpoře bydlení, který v původní verzi, kterou jsme my přinesli a navrhli, měl chránit 1,5 až 1,6 milionu lidí, kteří se dneska v České republice pohybují na hraně – a nejsou to lidi v nějaké nejhlubší nouzi, ale jsou to lidi, kteří když se dostanou do špatné shody okolností, tak budou mít problém; jsou to například mladé rodiny, které dávají za nájem polovinu příjmu; jsou to mámy samoživitelky, kterým stačí jeden výpadek výplaty, nemoc dítěte a nemají na nájem; jsou to senioři, kterým po zaplacení bydlení zůstává pár tisíc korun na život – tak tyhle všechny vy házíte přes palubu, vyjímáte je z té preventivní funkce zákona o podpoře bydlení, ten zákon osekáváte jenom tak, abyste nepřišli o podporu z evropského Národního plánu obnovy a omezujete ten zákon na pár tisíc lidí, na pár jednotek tisíc lidí... v situaci, kdy měl pomáhat skutečně potřebným, desítkám tisíc, z toho 1,5 milionu, pro které měl být pojistkou.

Takže ta pomoc lidem dřív, než spadnou do krize, prevence, která je levnější, důstojnější a funkčnější, to vy škrtáte. A zase: proč? No protože takhle bude tlak na bydlení jenom růst. Možná bude větší zájem o veliké developerské projekty, které vy chcete výlučně podporovat, ale bytovou krizi nevyřešíte jenom výstavbou obrovských projektů, které je potřeba nastavit – i jasné podmínky pro to, aby to bydlení bylo dostupné, spolupráci s obcemi, podíl dostupných bytů, cesty, které prošlapaly západní metropole – Vídeň i Berlín si prošly obdobím, kdy výstavba nepřispěla k větší dostupnosti pro normální lidi – namísto toho, abyste se inspirovali recepty, co fungují, navázali na zákon o podpoře bydlení, který je ozkoušený na 70 pilotních projektech napříč republikou, namísto toho, abyste skrze kontaktní místa pro bydlení uměli podat lidem tu první pomocnou ruku, namísto toho všeho, co bylo prozkoušené a připravené, to chcete zmačkat, zahodit, lidi, ať si dále přehazují různí úředníci jako horký brambor, zahazujete princip, že prevence je levnější než řešení, například dětí v dětských domovech.

Zahazujete princip, že když rodina přijde o bydlení, tak náklady nese stát a je to drahé, a proto má smysl do prevence ztráty bydlení investovat opět na úrovni státu a zahazujete princip, že když se pomůže včas, tak je to prostě mnohem výhodnější pro všechny. Návrat zpět je mnohem náročnější než časná pomoc. To, co vidíme, jsou kroky, které neprospějí této zemi. Kroky, které budou dál ztěžovat situaci lidí. My proto předkládáme jako Piráti konkrétní pozměňovací návrhy, aby zákon o podpoře v bydlení fungoval, ale vy očividně nemáte zájem na tom, aby lidem pomáhal.

Je mi to líto. Přála bych si, aby se ta debata proměnila a aby od zájmu na bezbřehou bezlimitní výstavbu od zájmu na povolování černých staveb, od zájmu skrývat kauzy, jako je kauza ministryně Mrázové, která za 4 500 korun roky bydlela v 130metrovém obecním bytě, aby od těchto výhod pro vyvolené – paní ministryně tady sedí a mohla by nám vysvětlovat, jak fungují ta pravidla v Bílině pro přidělování obecních bytů a že jsou situace, kdy to má pomáhat lidem v nouzi, lidem potřebným a pak už lidé v této situaci nejsou, jako nebyla ona, když se stala například starostkou a už by těch výhod využívat neměli.

Ale tyhle situace hnutí ANO samo řešit nechce. Proto my jako Piráti předložíme konkrétní legislativní řešení, aby si naše země uměla posvítit na takovéto paní Mrázové, papaláše, kteří zneužívají výhody co jsou určené pro lidi v potížích a využívají je i když už jsou sami velice dobře zajištění a nemají na ně vůbec mít nárok. Chceme, aby si naše země uměla na tyto případy posvítit. Připravíme pravidlo, které vám nabídneme ke schválení. Aby každý, kdo je jako Zuzana Mrázová, bydlí v obecním bytě za 4 500 měsíčně, tak to bylo v té minulosti na ten 130metrový byt, aby aspoň tu informaci měl veřejně uvedenou, aby se to o něm vědělo, když je ten dotyčný starostka, místostarosta a podobně v uvolněné funkci, tak aby si to musel obhájit, zda to je v pořádku anebo zda to je papalášství. Tak to připadá nám.

Takže my chceme dostupné bydlení pro lidi, ne pro vyvolené, výstavbu, která pomůže dostupnějšímu bydlení a proto musí mimo jiné spolupracovat s obcemi. Chceme, aby ta rozpočtová neodpovědnost, kterou chce spustit ministryně Alena Schillerová, byla zastavena. Aby dluhová brzda skutečně fungovala a nakonec chceme, abychom byli odpovědnými partnery, důvěryhodnými partnery v rámci Evropské unie a ne těmi, kdo jako země, skrze firmy, mimo jiné svého premiéra vysává dotace. To nám nepomáhá v mezinárodním kontextu, který je přitom mimořádně křehký, tíživý a spolupráci potřebujeme. Takže když jako Piráti chceme bezpečné Česko v silné Evropě, potřebujeme právě to dobré sousedství, dobré partnerství a to, aby na nás byl spoleh. Aktuálně je spoleh pouze na to, že kroky této vlády jsou kroky směřující k většímu čerpání pro Andreje Babiše a jeho firmy. A my budeme všemi silami, které máme, bojovat proti takovému ohýbání pravidel, protože chceme, aby se v naší zemi dobře žilo všem, nejenom vyvoleným.