Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, vážená Sněmovno, vážení občané, t
o, čeho jsme tady svědky, je prostě snaha vymlčet kauzu, která dalece přesahuje hranice České republiky. Já jsem slíbila řadě lidí, že tohle fakt nenecháme vyšumět. To, co se tady odehrálo včera večer, nemusí být spoustě lidem srozumitelné. Tak já to ještě jednou vysvětlím. ODS tady udělala takový tah, já bych tomu řekla i chytrý tah, že se prostě v devět skončilo, protože už nebylo možné prodloužit to jednání. Ale tím taky ODS porušila svůj slib, své prohlášení, že chce, aby se všecko tady probralo, že jsou připraveni odpovídat a že budou objasňovat ty otázky. To se zde neodehrálo.
Každý si může najít stenozáznam, každý si může najít i videoarchiv z toho včerejšího jednání. Nebylo tady odpovězeno na řadu zásadních otázek. Proto mi nezbývá nic jiného vzhledem k těm lidem, kteří chtějí, aby se to nezametlo pod koberec, abychom nenechali bitcoinovou aféru vyšumět, že tady ty otázky znovu položím jako návrhy nového bodu pořadu. Také chci zdůraznit, že je položím v zájmu toho, aby, odehrála-li by se takováto věc v budoucnu, měl stát skutečnou snahu zajistit pro veřejné rozpočty veškeré peníze, které mohou pocházet z trestné činnosti. Čili celých zhruba 12,5 miliardy, ne dělat deal s podsvětím na nějakých 10 procent. Jenom připomenu, co může být za 12 miliard korun. No, třeba nějakých 62 000 míst ve školkách pro děti a k tomu ještě 3 000 nových ordinací. Příklad.
Korupce, praní špinavých peněz, hospodářská kriminalita, jsou takový problém, protože pak ty peníze chybí někde jinde. My za Piráty chceme, aby ty peníze pomáhaly, jak mají, aby se u nás nekradlo, aby se nerozkrádalo zdravotnictví, jak jsme viděli v kauze Motol, a aby se přijímala systémová opatření. Proto Jakub Michálek mluvil o tom, že to celé je pouze špička ledovce a že je potřeba se soustředit na mnohem hlubší příčiny a souvislosti té věci. Proto není možné zůstat pouze u ministra Pavla Blažka a to, na co se ptáme dnes zejména, jsou otazníky směrem k roli Ministerstva financí a ministra financí Zbyňka Stanjury. Ve zkratce, nekonal, když měl konat. Jak je to slavné - ti, co měli přijít, nepřišli - tak přesně namísto, aby přizval příslušné orgány, evidentně nikdo na to buď ani nepomyslel, anebo - a to už netušíme - je úmyslně neinformoval.
PhDr. Olga Richterová
Můj první návrh nového bodu je Jaké kroky se odehrály na Ministerstvu financí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových poté, co byli jejich zástupci informováni o záměru uzavření darovací smlouvy na jednu miliardu z bitcoinů? Takže mě zajímají ty kroky. Kroky, když 7. března byla podepsána smlouva, ve které je přímo článek, který říká: Obdarovaný prohlašuje, že o záměru uzavření této smlouvy byli informováni zástupci Ministerstva financí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. O přijetí daru, takže až poté, až o přijetí daru obdarovaný informuje Finanční analytický úřad a Nejvyšší státní zastupitelství. Takže tady už vidíme tu první věc. Informace předem měl právě ministr financí, měl je předem.
Druhá věc a druhý rozpor - v té darovací smlouvě je, že množství jednotek virtuální měny bitcoin, které jsou uloženy na virtuální peněžence nebo virtuálních peněženkách ve vlastnictví dárce a jsou předmětem daru podle této smlouvy, bude ověřeno za přítomnosti soudního znalce a notáře. Tak k tomu se posléze dostanu v těch dalších otázkách. Jenom můžu konstatovat, že tohle se evidentně nestalo. Pak je v té smlouvě ještě ta věta, které se opravdu veřejnost velmi směje, a já to chápu, a sice: dárce prohlašuje, že předmět daru nepochází z trestné činnosti. To nás opravdu všechny uklidňuje. A nakonec jsou tam ty články zabývající se jasnou snahou utajit to, co vedlo k uzavření té takzvané darovací smlouvy. Podle našeho názoru za Piráty to je prostě deal, snaha legalizovat peníze, které s největší pravděpodobností pocházejí z trestné činnosti.
Souhlasíte s odsouzením učitelky Martiny Bednářové?Anketa
To je tedy otázka v rámci prvního bodu. (Poslankyně Kocmanová přinesla řečnici láhev Vincentky.) Děkuju.
Potom se chci zeptat na druhou věc, a je to druhý návrh nového bodu, doložení původu prostředků je dnes u kryptoměn běžný požadavek už při překročení měsíčního limitu 250 000 korun. Proč ministr financí neprověřoval částku v řádu miliard? To je otázka zase, kterou si kladou samozřejmě nejenom občané naší země, ale taky novináři. Proč ministr financí neprověřoval částku v řádech miliard?
A já si myslím, že je vhodné ocitovat pár stanovisek z poměrně obsáhlého článku na Novinkách, článku s titulkem: Blažkovu transakci s bitcoiny měl stát v zárodku zarazit, žasnou experti z finančních firem. Tenhle článek upozorňuje na aspekty zákona proti praní špinavých peněz, takzvaného AML zákona, kde je § 6, kde se definuje podezřelý obchod a kde je prostě jasně stanoveno: podezřelé transakce se musejí prověřovat a hlásit bez ohledu na to, zda jde o převody peněz, nebo kryptoměn.
Takže co? Máme zákon proti praní špinavých peněz, který to ukládá finančním společnostem, advokátům, notářům. A čím se brání Ministerstvo financí? Že státní úřady takovou povinnost prostě nemají. Ale víte proč? Protože by nikoho ani nenapadlo, že se přes stát budou prát špinavé peníze. Takže v čem se shodují zástupci bank a dalších institucí, na které se ten zákon proti praní špinavých peněz stahuje? Shodují se v tom, že prostě v téhle kauze si měl stát normálně analogicky prověřit původ peněz a transakci prostě zablokovat, stornovat, ty peníze nevzít; jak je to pro běžné lidi, pro banky, pro firmy. Všechny podezřelé obchody musí finanční společnosti hlásit Finančnímu analytickému úřadu.
A jasně, ta výmluva, že se to na stát nevztahuje, je, jako kdyby - čistě podle slovíček - jako kdyby to platilo. Ale analogicky jde prostě o to, že stát tak postupovat měl. A neříkám to jenom já, říkají to lidé, kteří se věnují konkrétním procesům toho AML, Anti-Money Laundering, prostě dodržování zákona proti praní špinavých peněz.
A dokonce to těm Novinkám řekl Štěpán Křeček, který je taky současně poradcem premiéra Petra Fialy. Já to jenom ocituju: "Jelikož se jedná o transakci velkého rozsahu, jsem přesvědčen, že se ten proces měl provést i v případě státu. A jsem si jist, že by jím tato transakce neprošla." Zase - banky to dělají, notáři mají tu povinnost řešit původ majetku, řešit původ peněz. Je divné, že stát postupuje jinak, než jak se to požaduje po regulovaných finančních institucích. Jenom cituji odborníka pana Křečka.
A největší tuzemská banka Česká spořitelna? Ta Novinkám sdělila, že takovýto dar v kryptoměně by nikdy nepřijala, protože pro bitcoin platí pravidla proti praní špinavých peněz, stejně jako pro transakce s klasickými penězi, a finanční instituce jsou povinny prověřovat totožnosti klientů u obchodů v hodnotě nad 15 000 eur, to je 375 000 korun. Tady se jednalo o miliardu. Takže chceme po bankách, aby prověřovali u kryptoměn dokonce i nižší částky.
Jenom dodám, že šéf kryptoburzy Coinmate Roman Valihrach zase pro ten stejný článek potvrdil, že pokud by transakce v takovém rozsahu jako na Ministerstvu spravedlnosti probíhala přes tuto kryptoburzu, pravidla proti praní špinavých peněz by se aktivovala automaticky. Doložení původu prostředků je běžný požadavek dnes už při překročení měsíčního limitu 250 000 korun.
Takže my tady máme na jedné straně 250 nebo 370 000 korun jako limity pro různé instituce, a stát přijme miliardu a neřeší nic. Proto je další z mého návrhu na nový bod následující. Zajímá mě postoj ministra financí a premiéra k tomu, že běžní lidé musí dokládat původ svých prostředků, a zde stát neprověřoval vůbec nic.
Nu, a když se ještě podíváme na smysl zákona proti praní špinavých peněz, tak ten smysl je, aby se očistily špinavé peníze z trestné činnosti, například přes nákupy nemovitostí, drahých kovů a podobně. A zase. Jediné, proč to neplatí na stát? Že by to způsobovalo administrativní zátěž v oblasti, kde není riziko. To si mysleli experti dřív. Protože se nepředpokládalo a nebyly známy případy, že by se někdo pokoušel proprat příjmy z trestné činnosti přes stát.
Takže jsme u toho, že mě opravdu zajímá, a to je čtvrtá otázka, proč se ministr financí rozhodl nepátrat po původu prostředků včetně toho, zda nemohou pocházet z jakékoliv trestné činnosti? Proč nepátral? Nechápu. Nerozumím. A veřejnost se ptá, jak je tohle možné?
No a konečně, ministerstva se rozhodla jenom mlčet, na nic neodpovídat. Tady ve Sněmovně včera nebyly odpovědi. Neodpovídalo se. Jediné, co nám zbývá, je se ptát takto konkrétně jako poslancům, zástupcům hlasu veřejnosti, a ptát se i proto, že vycházejí stále nová a nová zjištění.
Proto můj návrh pátého nového bodu je "Darováním bitcoinů státu se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu. Proč nebyly příslušné orgány uvědoměny před transakcí?" A to je něco, co je opravdu zvláštní i na té darovací smlouvě. Já to jenom připomenu, četla jsem to na úvod své řeči, připomenu, že tam je opravdu jasně stanoveno, že obdarovaný informoval o záměru uzavření té smlouvy zástupce Ministerstva financí a toho ÚZSVM, ale až po přijetí daru bude informován Finanční analytický úřad a Nejvyšší státní zastupitelství, až poté. To je naprosto klíčové. A proto se ptám v návrhu bodu číslo 5 také na to, proč nebyly příslušné orgány uvědoměny před transakcí.
Nu, a nyní už se dostáváme k těm souvislostem, které jsou veřejně diskutované a současně naprosto skandální. Jsou to věci týkající se toho, že to není dar, ale deal. Vyšlo najevo, že už v polovině prosince roku 2024 advokát odsouzeného drogového dealera, advokát pocházející z takzvané brněnské party lidí kolem ODS, pan Kárim Titz navrhl, já to zase ocituji, navrhl poté, co to dva roky leželo: jak jsem již avizoval, ve výše zmiňovaném e-mailu ze dne 18. srpna 2023 klient mne informoval, že data obsažená v předmětných elektronických nosičích mohou obsahovat přístupové kódy a databáze virtuální peněženky, na kterých jsou uloženy prostředky virtuální měny bitcoin velmi vysoké hodnoty. ***
Takže e-mail už šel na Ministerstvo spravedlnosti v srpnu 2023 a pak šel dopis nazvaný Žádost o sdělení stanoviska v prosinci 2024, kde je nabídka - v případě, že bude kladně rozhodnuto o vrácení zajištěných věcí, elektronických nosičů, které jsou předmětem řízení o ochranném opatření, klient je ochoten navrhnout státu převedení prostřednictvím darovací smlouvy 30 procent hodnoty virtuálních měn, které se budou v danou chvíli nacházet na příslušných virtuálních peněženkách obsažených v předmětných elektronických nosičích...
To není dar, to je deal, deal s podsvětím. A opravdu to, co si říkají lidé, je něco, co jsem vtělila do návrhu bodu číslo 6. Proč ministr financí neřešil, že si Jiříkovský za přenechání části podílu státu de facto koupil přístup ke zbytku bitcoinů? Nešlo o dar, ale o deal. To je zase věc, kde si vůbec neumím představit, že by tohle mohlo projít nejenom ministrovi spravedlnosti, který odstoupil, ale i ministrovi financí, který o tomto musel vědět a být informován.
A my jsme v situaci jako Sněmovna, že to včera vládní poslanci umožnili vymlčet, nechat vyšumět, neprojednala se žádná usnesení. Pokud se někdo oháněl svými usneseními, že je chce projednat, ale potom neumožnil, aby se v projednávání skutečně pokračovalo - a to jsou hlasování, ke kterým došlo těsně před devátou hodinou večerní, tak prostě jenom kecá, předvádí se, natahuje si tričko. Ale reálně tady ta vládní většina to skutečné projednání zablokovala. Ministři na otázky téměř neodpovídali a co se týče té večerní debaty s řadovými poslanci za vládní ODS, ti nemohou mít informace, na ně ty otázky nesměřují.
A my jsme u další šílené a podezřelé okolnosti té věci, a sice ta moje otázka bude opět vtělena do návrhu nového bodu této Sněmovny - sedmý bod - Jak bude Ministerstvo spravedlnosti řešit působení soudního znalce, který nenašel bitcoiny za 9 miliard korun?
Je to opět něco, co důkladně popsali novináři, tentokrát Seznam.Zprávy, článek s titulkem Znalce, který nenašel bitcoiny za 9 miliard, zaplatil Blažkův dárce.
A já budu muset opět připomenout, jak zní ta darovací smlouva, kterou zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti. Ta zní tak, že množství jednotek toho bitcoinu bude ověřeno za přítomnosti soudního znalce a notáře. Takže měli být přítomni oba u otevírání té peněženky nebo peněženek.
A co se stalo? Co vychází najevo díky práci novinářů? Soudní znalec Jiří Berger měl dohlédnout na převod bitcoinů státu. Co říkal ministr Blažek? Že vycházel z doporučení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a že dotyčnému znalci věřil. Jenže Bergera, toho pana soudního znalce, si najal advokát toho dárce. Čili on nezastupoval stát v téhle věci, on byl najatý člověkem, který chtěl se státem udělat ten deal.
Takže znalec z toho oboru kybernetika Jiří Berger měl být pojistkou, že převod bitcoinů na stát proběhne v pořádku. Jenže kdo ho tedy opravdu doporučil? Ministerstvo znalce nenajalo. To, potvrdil mluvčí rezortu Vladimír Řepka. Jednoznačně řekl, že znalce si ministerstvo neobjednávalo. A navíc taky za něj neplatilo. Za znalce Jiřího Bergera platil právě Jiříkovského advokát Kárim Titz. Taky v registru smluv žádná smlouva se znalcem není. A to je rozdíl od smlouvy s notářem. Notáři, který u převodu bitcoinů také asistoval, sepsal takovou, já bych tomu řekla výpověď, tak tomu ministerstvo zaplatilo 150 000, což je mimochodem taky nevšedně vysoká částka za toto sepsání.
Takže to, co ministr Blažek původně uváděl, že o znalci Jiřím Bergrovi se dozvěděl od toho státního úřadu, to se také ukázalo jako další nepravda v této kauze. No jo, ale on měl tu finanční operaci ohlídat pro stát, ne pro pana Jiříkovského, obchodníka s drogami, člověka, co byl odsouzený za zpronevěru. Jenže ho platil v důsledku pan Jiříkovský.
Co je potřeba dodat, pan Berger skutečně pracuje jako znalec pro stát externě, ale v případě bitcoinového daru prostě státem najatý nebyl. A navíc je dobré si připomenout, že on už před převodem těch bitcoinů byl přizvaný k připomínkovému řízení k návrhu darovací smlouvy, a to přinejmenším 5. března, dva dny před transakcí. Takže je do toho celého zapletený mnohem víc, než zatím ministr Blažek v demisi objasnil. To jsou věci, na které měl Pavel Blažek včera odpovídat.
To jsou věci, kdy ministr původně v prvních dnech o znalci mluvil a řekl, že si právě Jiří Berger sám stanovil, jak bude to zprovoznění peněženky a převod bitcoinů probíhat. Podle Blažka si Berger i přímo vymínil, že razítko k celé věci dá pouze v případě, že počítačová úložná zařízení dostane policií zapečetěná a jenom pak že ověří tu funkčnost a zjištění obsahu.
No, jenže u tohoto procesu měl být i notář a zástupci ministerstva. A stalo se to úplně jinak toho 7. března. Když tam zástupci ministerstva, což uvedl pan Daňhel jako tehdy ekonomický náměstek, přišli, tak už byl přítomný jak znalec, tak právní zástupce dárce, tak notář, a to otevírání se odehrálo předtím. Ale i notář se dostavil až po otevření peněženky. Všecko úplně jinak, než je jenom sepsáno v té darovací smlouvě. Opravdu podivné okolnosti. Korunováno tím, že znalec si přímo určoval, jak budou ty podmínky vypadat, když se sestavovala ta darovací smlouva.
Takže jak ukazují analýzy transakční historie, bitcoiny v hodnotě několika miliard korun z těch peněženek tržiště Nucleus začaly odcházet už den před darováním ministerstvu. A taky se ukázalo, že tam byly dohromady bitcoiny v hodnotě 12 miliard korun v těch bitcoinových peněženkách spojovaných s tím nelegálním darknetovým tržištěm Nucleus. 12 miliard, ne 3. Přitom 3 miliardy potvrdil právě ten zmíněný kybernetický expert Jiří Berger, potvrdil to úředně, přitom si ho platil Tomáš Jiřikovský, ne náš stát.
Než ukončím popis toho, proč chci zařadit tento bod, bod sedmý - s názvem Jak bude Ministerstvo spravedlnosti řešit působení soudního znalce, který nenašel bitcoiny za 9 miliard korun? - tak upozorním, že znalec Jiří Berger poskytuje svoje služby řadě ministerstev a státních úřadů, například rezortu dopravy, zejména Ředitelství silnic a dálnic, a i o jeho posudek se ministerstvo opřelo, když například v roce 2016 o tři roky prodloužilo smlouvu s rakouskou firmou Kapsch.
A ještě je dobré zmínit, že také firmě Jiřího Bergera e-FRACTAL bylo v roce 2009 pražským magistrátem svěřeno posouzení velice podivného, velice sporného pražského IT projektu Opencard. Takže to bylo za primátora ODS Pavla Béma a Bergerova firma, jak upozornila média tehdy, měla sídlit na stejné adrese na Vinohradské třídě jako jedna z tehdy těch prověřovaných společností Grand Princ navázaná na podnikatele Michala Voráčka. Já to jenom shrnu, že se tehdy Jiří Berger bránil osočování ze střetu zájmů tím, že se o firmě Grand Princ dozvěděl až poté, co se tam nastěhovala, ale ten závěr byl, že u tehdy velmi kritizované i námi Piráty městské karty Opencard právě Jiří Berger nenašel prohřešky. Nic. Takže Opencard byla asi stejně křišťálově čistá, jako byly křišťálově čisté ty peníze z bitcoinů. Aspoň tak to tedy působí na mě.
A my se vrátíme opět k odpovědnosti Ministerstva financí. Ministerstvo financí se hájí, konkrétně ministr Zbyněk Stanjura: Blažkovi jsem to zakázat nemohl. To řekl pro server Publico. Jenom připomenu, co tady už popisoval Jakub Michálek před chvílí, co tady popisovali i jiní. Samozřejmě že vláda se na zásadních věcech usnáší a samozřejmě, že může svému členovi nebo člence řadu věcí zakázat. Ale nejen to. Zbyněk Stanjura je první místopředseda ODS. Mluví se o něm jako o faktickém premiérovi. Jen nemyslitelné, že by nemohl Pavlovi Blažkovi něco takového zakázat. A co se stalo? V té věci daru bitcoinu od Tomáše Jiřikovského, odsouzeného za zpronevěru, obchod s drogami, nedovolené ozbrojování, v téhle věci Ministerstvo financí dostalo dopis s podklady už 30. ledna tohoto roku. Byl to dopis adresovaný ministru Stanjurovi, kde byla žádost o schůzku a podklady. Nu, a co je velice zásadní, byl tam prý také v příloze ten dopis advokáta Jiřikovského, ten dopis s nabídkou 30procentního dealu.
Co k tomu řekl Zbyněk Stanjura? Úplně to smetl ze stolu, úplně se vyhýbá odpovědnosti. Dopis ministra Blažka z ledna obsahoval pouze žádost o společnou schůzku a tři přílohy. Detaily jsem ale neznal. Takže on dostal podklady a tváří se, že detaily neznal? On má bojovat proti praní špinavých peněz jako ministr financí a tváří se, že miliardu prověřovat nebude? On má být ten, kdo za náš stát hájí opravdu to, aby se tady nepraly peníze z trestné činnosti, a řekne, že nemohl vůbec nic zakázat? Tohle opravdu nesedí.
Jestli chce ministr financí, ať tomuhle věříme, tak sem musí přinejmenším přijít na tyto otázky odpovědět. A to neudělal. Na nic z toho tady neodpověděl. Přitom vláda je odpovědná parlamentu, protože my jsme zvolení zástupci veřejnosti a veřejnost se ptá a na tyhle otázky odpovědi chce.
Já proto navrhuji osmý bod, bod s názvem Lednový dopis na Ministerstvo financí informoval o záměru bitcoinového daru. Jaké byly následné kroky ministra financí? Chci vědět, co Zbyněk Stanjura udělal, když tohle všechno věděl, když tam měl i ten dopis s nabídkou 30procentního dealu, dopis s nabídkou z podsvětí, z peněz z prodeje drog, zbraní, bůhvíčeho ještě dalšího.
Já to jenom znovu ocituji. Ten dopis zaslaný Kárimem Titzem, advokátem Tomáše Jiřikovského, říká úplně jednoznačně: V případě, že bude kladně rozhodnuto o vrácení zajištěných věcí, elektronických nosičů, jinými slovy v případě, že navzdory dvěma předchozím rozhodnutím soudů vy mně vrátíte tu elektroniku, která mi umožní přístup k bitcoinům, tak - a teďka zase cituji - klient je ochoten navrhnout státu převedení prostřednictvím darovací smlouvy 30 % hodnoty virtuálních měn. Tohle je prostě nabídka dealu, ne daru. Tohle mělo Ministerstvo spravedlnosti v podkladech a podle těch výpovědí ministrů to bylo předáno k informaci ministru financí Zbyňku Stanjurovi 30. ledna. Já se ho na to chci ptát, jestli tohle v tom podkladu bylo, ta informace o dealu; vypadá to, že ano podle všeho, a jestli mu takový deal s podsvětím připadá v pořádku. Mně tedy ne.
Už jsem tady podrobně objasňovala v úvodní části svého projevu, jak musí každá finanční instituce prověřovat peníze nad 375 000 korun, jak kryptoburza prověřuje částku přesahující 250 000 korun, a tady by ministerstva vůbec neřešila původ peněz čítající minimálně jednu miliardu? To všechno nehledě na to, že se pak ukázalo, že stát byl stejně i oproti tomuto dealu ošizen, že těch 30 procent by měly být miliardy aspoň čtyři, ne jedna. Ale to už nechme stranou, protože si nemyslím, že vůbec tyto peníze měl stát přijmout.
A když tohle všechno víme, když víme, že ten notář, co to zapisoval, byl spolužák Pavla Blažka z gymnázia, tak by nás měly zajímat i další brněnské vazby celé té kauzy. A to je bod devátý, předposlední z mých návrhů na nové body k projednání na této schůzi, a sice Jaký je postoj premiéra Fialy k souvislostem aféry k jeho domovské jihomoravské ODS, a to včetně offshorové firmy Pavla Blažka.
To je nová informace, kterou uvedl Deník N. Je to zase informace, za kterou můžeme poděkovat novinářům, a já si myslím, že je natolik závažná, že je potřeba ji tady opět osvětlit a nastínit. Jde o článek s titulkem Advokát, notář, náměstek a ministr. Jak se stalo, že se staří známí z Brna sešli v Praze nad bitcoiny? Taková nevinná schůzka. Schůzka, která ale podle názoru Pirátů musí vyústit nejméně i v rezignaci Zbyňka Stanjury, ministra, který má bojovat proti praní špinavých peněz, ne nad tím mhouřit oči.
V tom článku se popisuje ta časová osa, která je v médiích známá, ale kterou třeba nám zde žádný člen vlády nepředstavil. Já tedy jenom připomenu, protože to je důležité pro všechny ty souvislosti, že svou roli v té kauze z těch letitých brněnských známých hraje také Radomír Daňhel, ekonomický náměstek Pavla Blažka, potom jména Lubomír Mika a Kárim Titz. Kárim Titz je tedy právník odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Radomír Daňhel, ten byl potom přítomen za ministerstvo po tom otevírání bitcoinové peněženky, podepsal za rezort tu darovací smlouvu s Jiřikovským a po celou dobu, což je od roku 2023, kdy se Titz poprvé obrátil na Blažkovo ministerstvo, byl o té věci dobře informován.
A o co tady jde v téhle věci zejména? To jsou právě ty brněnské vazby. Jde o to, že ten bitcoinový příběh začíná právě u advokáta Kárima Titze, a ten před tím, než se vůbec obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s nabídkou toho dealu maskovaného za dar, tak jednak pomohl Jiřikovskému se dostat z vězení po polovině trestu, ale potom mu pomáhal v tom úsilí získat nazpět tu klíčovou věc, elektroniku poskytující přístup k bitcoinové peněžence.
Můj předřečník Jakub Michálek tady jasně mluvil o tom, jaké jsou tam otazníky ve vztahu ke změně rozhodnutí soudů. Jasně popisoval otazníky, co dělalo, respektive nedělalo Nejvyšší státní zastupitelství. A taky upozornil, že prostě předtím už soudy dvakrát rozhodly, že ta elektronika má být zničena a také její část zničena byla. Co se stalo, že se potom Jiříkovský k těm bitcoinům skrze svoji elektroniku přece jenom dostal? Tohle je taky otázka, která myslím zajímá každého, kdo se té kauze věnuje.
No jo, jenže tím ta odpovědnost zkrátka nekončí. Ono když se podíváte na to, jak je Titz zapletený s tou jihomoravskou brněnskou ODS, tak v minulosti ho pojilo s Pavlem Blažkem i podnikání. A já popíšu, jak. Karim Titz před 15 lety zastupoval Radovana Novotného, což byl bývalý člen ODS, působil na radnici Brna-střed v době, kdy byl Blažek radním stejné městské části a působil tam jako tajemník. Takže strašně důležitá postava té radnice Brna-střed Radovan Novotný. No, a s Blažkem společně od roku 2001 v době toho působení v politice působili v soukromé firmě Vysoké učení Brno. Ta firma je zajímavá, tam se s nimi sešel i nynější krajský zastupitel za Trikoloru, tehdejší sociální demokrat Zdeněk Koudelka, a také v dozorčí radě té společnosti Vysoké učení Brno seděla současná primátorka Markéta Vaňková, bývalá Blažkova advokátní koncipientka, bývalý hejtman Michal Hašek, tehdy ČSSD, a Blažkův náměstek Radomír Daňhel.
Takže co se stalo? Soud Radovana Novotného v roce 2010 poslal do vězení na sedm let za korupci a bylo to v případu, v němž ho hájil právě Kárim Titz. Nakonec ho propustili už po třetině trestu na podmínku. Titz je evidentně velice šikovný jako advokát. Poté se Novotný dostal do potíží ještě jednou, a to před třemi lety, kdy se objevil mezi obviněnými v kauze privatizace městských bytů. Ale to není jediná situace, kdy Kárim Titz pomáhal někomu z okolí ODS. On v minulosti pomáhal jinému Blažkovu společníkovi. Já tady cituji opravdu podrobně z článku Deníku. Pomáhal bývalému starostovi jihomoravského Rojetína Pavlu Hubálkovi. Proč je to důležité? To byl vlivný krajský úředník a i podle svých vlastních slov ve vícero případech kupčení s městskými byty měl roli prostředníka, a to měl blízko k Markétě Vaňkové, k jejímu nynějšímu náměstkovi Robertu Kerndlovi, ale i k dalším předním brněnským členům ODS. A s Pavlem Blažkem pak tento Hubálek vlastnil rozlehlé rozlehlé pozemky. To už je hodně zajímavé, nemyslíte? Jenže po svém opakovaném zadržení začal pan Hubálek před několika lety vypovídat proti členům Občanské demokratické strany a naopak advokát Titz, to je potřeba si připomenout, v minulosti pomáhal tomu panu Hubálkovi, začal vypovídat proti němu. Loni v prosinci u městského soudu zpochybňoval Hubálkovu verzi událostí v případu toho prodeje nebytových prostor v ulici Hlinky a když Hubálek popisoval, jak podle něj fungovala síť kupčení s městskými nemovitostmi v Brně, a zmínil, že uplácel přední občanské demokraty v Brně, konkrétně v tom případě Hlinek přímo prohlásil, že dal milionový úplatek Vaňkové, která měla tehdy jako radní Brna-střed na ty nebytové prostory osobní vazbu, tak Titzovy výroky na Hubálkovu adresu zcela zpochybňovaly jeho věrohodnost a šly přímo proti němu. To je strašně zajímavé. Jde tedy o advokáta velmi propleteného s brněnskou ODS a advokáta, který kope za zájmy této brněnské party. To jsem se nyní snažila podrobně objasnit na tomto příkladě a na tomto případu.
Jenže je prostě dobré si připomenout, že Titz hájil taky jiné lidi. Mimo ODS zastupoval Jiřího Švachulu, což je bývalý místostarosta Brna-střed za hnutí ANO, ústřední postava korupční kauzy Stoka. Soud v roce 2022 Jiřího Švachulu poslal do vězení na devět a půl roku, ale olomoucký vrchní soud loni rozsudek zrušil. Takže i to je Kárim Titz, ústřední postava v téhle šlamastyce.
No, a kromě advokacie Kárim Titz také podniká. Před 20 lety se ve firmě jménem ENE INVESTMENT sešel s bývalým poradcem prezidenta Miloše Zemana s vazbami na Rusko, s Martinem Nejedlým. Takže Kárim Titz taky podniká s Nejedlým, ale i prostě s lidmi v okolí ODS. No. O schůzce Pavla Blažka s Martinem Nejedlým už bylo napsáno a řečeno mnohé. My za Piráty jsme hned po ní znovu říkali a vyzývali k odvolání ministra Blažka z postu ministra spravedlnosti, protože jsme říkali, že to prostě není člověk, co může vést českou justici. A to ještě zdaleka nebyly známy takovéto šílené souvislosti.
Nicméně já bych mohla jít do podrobností, ale nepůjdu. Každý si to může přečíst dál v tom článku Deníku N "Advokát, notář, náměstek a ministr. Jak se stalo, že se staří známí z Brna sešli v Praze nad bitcoiny". K čemu jenom je dobré, aby každý, kdo toto poslouchá, dospěl, je, že člověk, který podnikal s Martinem Nejedlým, člověk, který hájil v kauze Stoka pana Švachulu za ANO, v řadě jiných kauz zase brněnské politiky za ODS, je člověk, co zprostředkovával od roku 2023 ten bitcoinový deal. To je Kárim Titz. Cituju čistě veřejně dostupné informace.
No. Potom tam máme pana notáře Miku, který se zná s Pavlem Blažkem tedy ze studií. Byli to spolužáci na gymnáziu, pak spolu myslím i studovali na vysoké škole. Ale co je důležité si říct, ten pan Mika stál u zrodu Blažkovy zřejmě veřejně nejznámější firmy SLIDE, akciová společnost, ve které Pavel Blažek podnikal i s náměstkem Kerndlem. Ten firmu drží dodnes a v dozorčí radě je momentálně syn Pavla Blažka. Při založení v tom roce 2003 sepsal právě pan notář Mika notářský zápis, on osobně nebo jeho zástupci pak stáli i za všemi dalšími notářskými listinami za 22 let, co ta společnost funguje. Zase, proč to takhle popisuji? To měl být ten notář, co měl garantovat státní nezávislost v bitcoinové kauze. To měl být člověk, co zaručí, že to, co se píše, se přesně tak odehrálo. Rozhodně to byl člověk velmi důvěryhodný pro Pavla Blažka. Posuďte už sami, zda byste vy pro takto rizikovou a opravdu zvláštní transakci vybrali takovéhoto notáře.
Jenom připomenu, že samozřejmě formálně objednal ty služby pana Miky šéf odboru investic a majetku Ministerstva spravedlnosti. Ale právě proto tady měl být Pavel Blažek přítomen na skutečné odpovědi, nejenom nějakou kratičkou omluvu, aby řekl, zda ta objednávka Mikových služeb za 150 000 korun byla na jeho pokyn, zda to byl pokyn ministra, aby se zvolil tento notář. Jenom zdůrazním, že od roku 2016, kdy vznikl veřejný registr smluv, není záznam, že by Mika získal zakázku na celostátní úrovni. Není to notář, co by jezdil do Prahy fungovat k takovýmto celostátně významným věcem. Jak to, že si najednou Ministerstvo spravedlnosti objednalo jeho služby?
Nu a pak tady máme ještě tu vazbu k náměstkovi Daňhelovi. Blažek si ho vybral za ekonomického náměstka, už když byl poprvé na Ministerstvu spravedlnosti, tedy už v roce 2012. Zase jsou to spolužáci z gymnázia původně a zase to byli také straničtí souputníci, opět ODS Brno střed. Co ale já chci tady připomenout a už se tím dostanu k závěrečnému bodu, co navrhnu na náš pořad, chci připomenout, že opravdu důležité pro tu naši velikou kauzu je, že Daňhel i Blažek působili v desítkách firem jako insolvenční správci. A web Seznam Zprávy popsal několik případů, kde Daňhel figuroval jako účetní firem, které krátily daně za stamiliony. To se úplně nabízí kozel zahradníkem. Jenže je to ještě horší. Jeho jméno se objevuje i v případech insolvenčního byznysu, při kterém se podle soudů manipulovalo s majetky zkrachovalých firem.
Takže celou tuhle bitcoinovou kauzu domlouval advokát Kárim Titz, který se dlouhodobě věnuje zastupování politiků z Brna, často odsouzených za korupci. Domlouval to za přítomnosti notáře Miky, opět dlouholetého spolupracovníka Pavla Blažka, a domlouval to skrze Daňhela, opět letitého spolupracovníka a člověka, který teda se objevil v případech insolvenčního byznysu, při kterém se podle soudu manipulovalo s majetky zkrachovalých firem a z nich exnáměstek bývalého ministra spravedlnosti odešel těsně před tím, než nastoupil před třemi lety právě do funkce k Pavlu Blažkovi. To jsou věci, co už dříve popsaly Seznam Zprávy, ale já to chci prostě připomenout proto, že ty kauzy fakt stojí za pozornost.
Třeba Blažek a Daňhel spolupracovali v roce 2001, kdy Blažek jako insolvenční správce zkrachovalé jihočeské firmy komplet prodal pozemky firmě BREAS. Já teďka cituju, jak to popsal Deník N, že celkem 36 000 metrů čtverečních pozemků v jihomoravských Svinošicích a Želešicích tak skončilo v majetku firmy, kterou Daňhel před lety zakládal a jejímž je dnes podle obchodního rejstříku jediným majitelem. Jenže ještě dva měsíce před uzavřením transakce byl jediným akcionářem té firmy BREAS nikoliv Daňhel, ale sám Blažek, který firmu předtím od Daňhela získal, takže hrozilo, že by tu půdu fakticky prodával sám sobě. Končící ministr spravedlnosti jenom pro novináře argumentoval, že v době podpisu smlouvy už v té nakupující firmě BREAS nijak nefiguroval. Ale přijde vám tohle normální? Přijde vám, že takovýto střet zájmů je v pořádku?
To, že se krátce před prodejem půdy Blažek akcií BREASu zbavil, to je vidět, ale v dobové listině v obchodním rejstříku byl jako nový majitel uveden právě už zmíněný Radovan Novotný. O tom jsem už mluvila, to byl ten tajemník radnice Brno střed, to byl ten člověk, co byl pak odsouzený, a jeho advokátem byl také Kárim Titz. Chápete to? Ten kruh se uzavírá. Jsou to stále titíž lidé, stále stejné podezřelé kauzy a nakonec během existence té firmy se v jejich orgánech vystřídali různí Blažkovi blízcí z brněnské ODS, například nynější primátorka Vaňková nebo místostarosta radnice Brno střed Roman Kotěra. A co se ještě stalo v roce 2001? V tom roce si také manželé Blažkovi a Daňhelovi společně pořídili bytový dům. Jenom chci ukázat, jak velice těsná je ta vzájemná vazba.
No a nyní k té offshorové firmě. Deník N tomu dal mezi titulek Stopy vedou do Londýna. Mně přijde velmi případný. Daňhel si podle Seznam Zpráv firmu BREAS, kde průběžně figuroval, najal jako insolvenčního správce pro zkrachovalou pojišťovnu Morava. Takže BREAS měla vydražit bytový dům z majetku pojišťovny, jenže ten dům nakonec za 14 milionů korun přiklepla firmě OVERTIME. A ta firma v té době měla majitele skrytého za anonymními akciemi, ale sídlila v domě, který Daňhelův přítel Blažek spoluvlastnil se šéfem brněnské ODS Kerndlem, takže s dnešním náměstkem primátorky. Jenom připomenu, Kerndl, to je stejná stranická buňka Brno střed jako Blažek a Daňhel. Zároveň byl pan Kerndl taky Blažkův advokátní koncipient a dlouhá léta jeho blízký přítel.
Blažek svoji vazbu ke společnosti OVERTIME popřel. Na dotaz Seznam Zpráv řekl: Nemám k ní žádný vztah a ani jsem za tuto nejednal. Stejně tak odmítl střet zájmů i Daňhel. Jenže OVERTIME původně vlastnila britská schránková firma s názvem SALMON SERVICES LIMITED a vlastnila to tedy stejně jako firmu Slide, k jejímuž spoluvlastnictví se později přihlásili právě Blažek a Kerndl. To už popsal Deník N. A stejná offshorová firma se sídlem v Londýně založila také Lékárnu u Rubínu, která krátce, a je to lékárna, před svým krachem poslala ODS v letech 2012 a 2013 sponzorský dar ODS ve výšce několik milionů korun. A stejně tak ta stejná offshorová firma založila také firmu EKO Kosík, jež od roku 2004 dostává každoročně veřejné zakázky od radnice Brno střed na údržbu zeleně v řádu milionů korun. Takže EKO Kosík dlouhodobě figuruje mezi pravidelnými sponzory ODS.
A zase: zakládající listiny firem Slide, OVERTIME a EKO Kosík potvrzoval v roce 2004 notář Mika. Listiny té Lékárny u Rubínu, ta už zanikla, potvrzoval v roce 2003 notář Jiřík Fleischer, u něhož Mika pracoval jako notářský kandidát. Takže všechny tyto čtyři firmy s personálním propojením na Blažka a Daňhela vlastnila či spoluvlastnila zmíněná offshorová společnost SALMON SERVICES LIMITED. A ta, ta v Londýně sídlí na stejné adrese, na totožné adrese jako jiná schránková firma branson-enterprises, která je spojená se skandálem nynější primátorky Vaňkové, která stejně jako Blažek a Daňhel figurovala například v orgánech firmy BREAS. Vaňková pro offshorovou firmu branson-enterprises minimálně v letech 2007 a 2008 vymáhala jako advokátka exekuce za nezaplacené pohledávky ostravského Dopravního podniku. Šlo o desítky milionů korun a dnešní primátorka Brna byla v té době radní městské části Brno střed.
Ptáte se, co má toto vše společného s dnes projednávanou bitcoinovou kauzou? S kauzou, kterou jako Piráti nenecháme vyšumět? Já vám řeknu co. Protikorupční experti už tehdy upozornili, že celý mechanismus připomíná systém bílých koní pro praní špinavých peněz. Takže tady máme jasná fakta, kdy všichni aktéři té bitcoinové kauzy jsou staří známí z Brna.
Já jsem tady popsala, jaké jsou vazby advokáta Kárima Titze, který opakovaně hájil brněnské politiky, jak ODS, tak ANO, politiky, kteří byli odsouzeni za korupci, jak pomáhal různým způsobem lidem okolo Pavla Blažka a stejně, že figuroval ve stejné firmě jako exporadce Miloše Zemana Martin Nejedlý. Ano, ten Martin Nejedlý, s nímž si dal Pavel Blažek mnohahodinovou schůzku.
Lubomír Mika, notář, který měl pořídit ten jakože záznam z otevření bitcoinové peněženky. Všichni víme, že to žádný takový záznam není, ale zase s Blažkem se zná ze studií, stál u zrodu Blažkovy firmy Slide a pomáhal mu i v dalších firmách. A Radomír Daňhel, nejenom tedy Blažkův náměstek, nejenom spolužák z gymnázia, ale v desítkách firem působili jako insolvenční správci. V minulosti si jejich rodiny společně pořídili dům a teďka chtěli společně nějak jako proplout aférou, která umožnila Tomáši Jiřikovskému přístup k nějakým dvanácti, dvanácti a půl miliardám v bitcoinech.
Jenže z Brna je také premiér ODS Petr Fiala. A Zbyněk Stanjura jako ministr financí se má věnovat právě boji proti praní špinavých peněz. Takže ten kruh je už zcela uzavřený a ty otázky jsou naprosto jasné. Já jsem k tomu devátému bodu projednání už tady navrhla ten název bodu: jaký je postoj premiéra Fialy k souvislostem aféry, k jeho domovské jihomoravské ODS, včetně offshorové firmy Pavla Blažka. Ale co je extrémně důležité, je také otázka, proč tyto věci neřeší Zbyněk Stanjura. A to je poslední bod, který navrhuji jako nový bod pořadu naší schůze: role ministra financí v bitcoinové aféře. Já totiž nechci, abychom byli země, které se věnuje jakožto podezřelé zemi FBI. Nechci, aby tady stát dělal věci, co by nedovolil jedinému jinému člověku, bance nebo další instituci. Stát, který má být z garantem pravidel, se tváří, že může úplně v pohodě zavřít oči nad miliardou, která přišla z Darknetu, z peněz heroinu.
A tohle je všecko přesně odpovědnost ministra spravedlnosti, ministra financí a premiéra Petra Fialy. Neumíme si jako Piráti představit, že ministr financí může dál působit ve svojí pozici, když nejenom že tady nic nevysvětlil, nevystoupil tady, aby odpověděl ty otázky, co dělal poté, co byl informován nejpozději toho 30. ledna, neřekl tady, proč si ty peníze neprověřovali, neřekl tady, jak to, že běžní lidé musí původ prostředků dokázat, jak to, že normálně banky řeší prostředky vyšší než 370 000 korun, kryptoburza řeší 250 000 korun a tady se neřešila celá miliarda. Ale stejně tak je Zbyněk Stanjura, taky první místopředseda ODS. Já jsem proto tak podrobně popisovala ty brněnské souvislosti celé kauzy, protože opravdu, opravdu není jaksi pravděpodobné a uvěřitelné, že by on jakožto člověk, co politikou žije 25 let minimálně, tyhle věci neznal a nevěděl o svojí ODS. Není možné, že by nevěděl, že fungování té brněnské buňky a té jihomoravské ODS je velmi, abych to tak řekla kulantně, specifické a že je potřeba si na to, co přijde jako nápad z této líhně, dát obzvláštní pozor.
Takže to, co jsem popsala jako opravdu podrobné informace o tom, jak propojený je advokát Tomáše Jiřikovského Kárim Titz s Pavlem Blažkem, s jeho náměstkem Daňhelem, že z jedné party měl být i ten notář, že zkrátka tohle všechno byl prostě nápad lidí, kteří se roky znají, roky spolu podnikají a teď si řekli, že zkusí udělat další zajímavý deal. Tohle všechno si musel Zbyněk Stanjura uvědomovat. Není možné, že by neznal své pappenheimské, na to je opravdu ve vysokých pozicích v ODS příliš dlouho. Není možné, že by si neuměl představit, jaká všechna schémata mohou jeho brněnští kolegové vymyslet. A když dostal 30. ledna patrně, jak je datum toho dopisu na Ministerstvo financí, informace, žádost o schůzku, podklady, jak to, že nekonal? Jak to, že se vymlouvá? Jak to, že se tváří, že on vůbec nic, on muzikant?
Na závěr ocituju ještě ty tři úplně klíčové body z té darovací smlouvy. Obdarovaný prohlašuje, že o záměru uzavření této smlouvy byli informováni zástupci Ministerstva financí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Až o přijetí daru obdarovaný informuje finanční analytický úřad a nejvyšší státní zastupitelství. Nedošlo tedy k prověření peněz předem, ale současně Ministerstvo financí, ministr financí Zbyněk Stanjura předem informován byl. Jakákoliv slova o tom, že to nemohl Pavlovi Blažkovi zakázat, jsou pouhé falešné výmluvy. A já nechci, abychom byli banánová republika, nechci, aby tady po nás chtěl Zbyněk Stanjura důvěru, že když dárce prohlašuje, že předmět daru nepochází z trestné činnosti, že to stačí, když přitom po každém dalším, po každém z nás, jak jsme v této místnosti, po každém člověku, který ukládá větší částku do banky, chce, aby se to prověřovalo. Ta opatření proti praní špinavých peněz musí platit pro všechny stejně, logicky i pro stát.
V tomhle Zbyněk Stanjura fatálně selhal a všechny ty další nesrovnalosti jenom dokládají, že ta kauza je obrovská. Já jsem navrhla deset nových bodů k dnešnímu projednání na dnešní schůzi. A vážené kolegyně, vážení kolegové, opravdu mě to vůbec netěší. Já bych si přála, abychom tady mohli pracovat na konkrétních zákonech, ale v situaci, kdy prostě se nepostavila ODS čelem k této kauze, kdy koalice SPOLU prostě netlačí na své koaliční partnery, aby tu odpovědnost přijali v dostatečném rozsahu, a kdy, a to mi je velmi líto, i svými hlasy STAN včera umožnil, aby se to dál neprojednávalo, tak jsme nuceni jako Piráti tady prostě dál trvat na tom, že se to projednat musí, že není možné, aby se Zbyněk Stanjura tvářil já nic, já muzikant, a přitom nesl přímou spoluzodpovědnost, protože vše věděl a má v gesci boj proti praní špinavých peněz. V této situaci nemůžeme dopustit, aby to vyšumělo. Proto tady stojím, proto navrhuji těch deset bodů, a proto chci, aby stejně tvrdě, jako jsme my vždy vystupovali proti jiným korupčním kauzám včetně kauz hnutí ANO, se nyní důsledně vyšetřila kauza tato.
Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
