Pražští radní vyslovili v úterý souhlas s finanční podporou osmi projektů přihlášených do výzvy Operačního programu Praha – Pól růstu ČR zaměřené na posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací, a to v celkové hodnotě bezmála čtvrt miliardy korun. „Projekty, které mají za cíl přinést tolik potřebné inovace do různorodých oblastí fungování města, prošly od června tohoto roku několikastupňovým posuzováním. Z celkového objemu alokace ve výši 400 milionů korun se tak v této fázi daří připravit pro čerpání až 62 procent vyčleněných prostředků,“ uvedla radní hlavního města pro oblast školství a evropské fondy Irena Ropková.

Nejvíce bodů obdržel v rámci hodnocení projekt takzvaného Paralelního edukačního centra za celkem 27,7 milionu korun. Ten má za cíl vytvořit virtuální edukační systém, který umožní učitelům zařadit do výuky specifické technologické metody, jako je například simulace či modelování. „Projekt dá nadaným dětem, a rovněž dětem se zvláštními vzdělávacími potřebami, příležitost k osobnímu rozvoji, kvalitní přípravu, výchovu a rozvoj pracovních a osobnostních kompetencí,“ vysvětluje radní Ropková.

Inovacím v oblasti vzdělávacího systému se věnují i další projekty navržené k podpoře. Prvním z nich je projekt řídicího systému Centra GEN v hodnotě 29,9 milionu korun, jež zahrnuje vývoj inovativního software s umělou inteligencí, který bude sbírat data o návštěvnících plánovaného pražského Science Centra GEN zaměřeného na svět práce a tato data vyhodnocovat. „Cílem je napomoct pražské vzdělávací soustavě s udržováním rovnováhy mezi zaměřením školní výuky a poptávanými pracovními profesemi,“ uvedla radní Ropková. Oblasti vzdělávání se věnuje i projekt komplexního řešení kvality vnitřního prostředí na středních školách zřizovaných hlavním městem v hodnotě 13,1 milionu korun. „Projekt by měl vyřešit nedostatky vyplývající ze snížení přirozené výměny vzduchu u těch školských budov, které prošly rekonstrukcemi, zateplením a například i výměnou oken, a napomoci tak předcházet neblahému vlivu špatné kvality vnitřního prostředí na zdraví žáků,“ dodává Ropková. Nalezené řešení bude využitelné i u jiných, například kancelářských budov.