Česká republika má dobře zpracované zákony pro případy, je-li spácháno protiprávní jednání na některého člena rodiny a umí reagovat na nové trendy jako je domácí násilí, stalking, šikana a další.

Istanbulská úmluva je novým nástrojem Rady Evropy (dále RE), pomocí kterého by měla být zajištěna ochrana žen před násilím a domácím násilím. V návrhu ji přijal výbor ministrů RE už v roce 2011 a platnost nabyla dnem 1. srpna 2014. Za Českou republiku jí podepsali v roce 2016 premiér tehdejší vlády Bohuslav Sobotka a  ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. V té době Istanbulskou úmluvu podporovaly různé neziskovky a ženské organizace a např. organizace Amnesty International předala vládě petici s 9.000 podpisy podporující její přijetí. Istanbulskou úmluvu ratifikovalo přes 30 států Evropy (např. Finsko, Švédsko) ale i řada států jí odmítla (např. Slovensko, Maďarsko). O tom, jak s ní naloží náš stát, má rozhodnout Parlament ještě v tomto roce. Naše hnutí SPD je zásadně proti přijetí Istanbulské úmluvy a má k tomu dostatek argumentů.

Viz výňatek z dané Istanbulské úmluvy. Členské státy Rady Evropy a její ostatní signatáři se dohodly na následujícím:

Článek 1 – Cíle úmluvy

a) chránit ženy před veškerými formami násilí a dosáhnout prevence, stíhání a potlačení násilí vůči ženám a domácího násilí;