Česká republika se k této smlouvě přihlásila 22.4.2005 svým podpisem a 29.11.2013 její ratifikací a uložením ratifikační listiny u generálního tajemníka OSN. Od té doby to byla každé vlády priorita, objevovalo se to v programových prohlášeních a všichni představitelé vládnoucích stran měli vždy plná ústa toho, jak s korupcí zatočí, ale jen hodně těžko se jim to dařilo. Byly kolem toho vždy popsány tuny papíru, odmluveno několik tiskových konferencí a projevů, ale nějaký viditelný výsledek, aby člověk pohledal.

Dokonce se informace o prorůstající korupci do státní správy objevují ve výročních zprávách Bezpečnostní informační služby, několikrát o tom informoval i Národní kontrolní úřad, ale i přes to, že o tom všichni velice dobře víme, tak se situace s korupcí v ČR zlepšuje jen nepatrně. I to málo ale stačí, aby se ministr Jiří Dienstbier, který je na vládní úrovni pověřen koordinací boje s korupcí tloukl v prsa, jak se boj s tímto nešvarem lepší. Česká republika si totiž podle nedávno zveřejněné každoroční zprávy Transparency International o vnímání korupce posunula v celosvětovém žebříčku oproti loňskému roku o čtyři příčky výše, na 53. místo, jelikož si v bodovém hodnocení polepšila o tři body, na 51 bodů ze sta možných, což by byla země téměř bez korupce. Nevím, co se na tom panu ministrovi líbí, jelikož zaujímat mezi 31 evropskými zeměmi až 25. příčku není podle mého názoru moc dobrá vizitka.