Jiří Paroubek mě ve svém blogu na Aktuálně.cz poctil replikou na můj článek o maršálkovi Radeckém, zveřejněný v Lidových novinách. Dosti útočně, já bych ve věcné diskusi asi nepoužíval invektivy jako prohnilé Rakousko a přivandrovalé cizí šlechtické rody, ale prosím.

Na konci svého článku klade vlastně oprávněnou otázku: „Chceme opravdu navazovat na první Československou republiku anebo na prohnilou monarchii, k níž cítí K. Schwarzenberg zřejmě nostalgický vztah?“

První republika byla opravdu hrdé období našich dějin. Byli jsme jediná demokracie na východ od Rýna, byť nebyla tak báječná, jak jsme si po jejím konci namlouvali. Strany si rozdělily stát a republika trpěla stranickými spory, nedovedla vyřešit národnostní problémy, ani navázat dobré vztahy se sousedy. Ale celkem vzato to bylo vynikající období kdy se rozvíjelo školství, příkladem může být univerzita v Bratislavě a v Brně, nesčetné české školy a gymnázia nebo školní a správní budovy na Podkarpatské Rusi. V té době byl česky národ na strmém vzestupu také v jeho hospodářské síle. Opravdu to bylo období, kdy české země vzkvétaly. Ale bohužel první republika se nedožila ani toho věku, který má už teď za sebou naše Česká republika, která vznikla rozpadem mé vlasti, Československé republiky.