Tvrdím, že sociální demokracie má nejpropracovanější a zejména našimi evropskými partnery prověřený reálný program. K tomu, abychom byli úspěšnější nejen na komunální úrovni, ale i v zastoupení v parlamentech (myslím tím ten český i evropský), musí mít i politiky, kteří jsou nejen známí svému okolí, ale kteří jsou také zárukou jeho prosazování v každodenním životě. Dnes záměrně nehovořím o zastoupení ČSSD v krajích, protože to je nevídané i v evropských poměrech. Prostě politika je během na dlouhou trať a to, co občan neodpouští jsou zejména dvě věci. Tou první je nejednotnost strany navenek a tou druhou je arogance moci. A je zajímavé, jak se z nejednoty poučila KDU-ČSL, která dnes zvyšuje svoji prestiž v každých volbách. Ale také je zajímavé, jak se nepoučila česká pravice z arogantního chování nejen vůči politické opozici, ale především vůči široké veřejnosti.

Přesto, že politika a politici ve veřejnosti netáhnout, je zajímavé, že v proběhlých volbách byl vůbec nejvyšší  počet kandidátů ( a to jak v komunálních, tak senátních volbách), ale přitom volební účast byla nejnižší. Řada komentátorů to přičítá únavě občanů z politických stran zastoupených v Parlamentu ČR. Někteří to přičítají současnému fenoménu A.Babiše. Jiní odkazují na nezávislé kandidáty a rozličná hnutí, která opanovala nejen malé obce, ale dne i ta největší města. Z mého pohledu se málo hovoří o sdělovacích prostředcích, včetně veřejné služby, která pramálo objasňuje podstatu politiky a politických stran a stále více sklouzává k jednoduchosti a k bulváru. Přičteme-li k tomu vlastníky, dnes již politiky, pak se nelze divit, že v naší zemi neexistují nezávislá média, která by byla hlídacím psem demokracie. Prosím berte tento závěr za velmi zjednodušující, protože existují i novináři, kteří pracují investigativně. Nicméně obecně platí, že se málo pracuje s pozitivními informacemi a že převažují negativní hodnocení. Ta jsou totiž daleko více vyhledávaná širokou veřejností.

Již jsem se zmiňoval o aroganci moci, ale dalším českým fenoménem je střet zájmů. Ten je sice legislativně ošetřen, ale prakticky se nedá postihovat. Také je otázkou, zda výběr kandidátů na jakýkoliv post, je dán pohledem na jeho morální a odbornou zdatnost či důvěryhodnost anebo se preferuje všeobecná známost. Ta je totiž doménou nejen komunálních, ale i senátních voleb. Značka Volte osobnosti je veřejností podporována, ovšem pramálo voličů se zajímá, jak tato osobnost posléze pracuje ve prospěch jich samotných.