Nejen, že majitelé nabízených ubytovacích kapacit prostřednictvím Airbnb neplatí žádné odvody, existence systému má dopady i na celý trh s byty. Z nabídky totiž takto mizí tisíce bytů pro dlouhodobé bydlení a tím dochází ke zvýšení nájemného a bydlení v Praze se stává ještě více nedostupné. V New Yorku tímto způsobem zmizelo během krátké doby z trhu 60 tisíc bytů. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Radnice pronajímání bytů či pokojů na dobu kratší než dva měsíce označila za nelegální a hrozí za to sankce.

Nizozemská metropole Amsterodam začala také Airbnb regulovat. Hostitel se musí registrovat na úřadě a nesmí ubytovávat déle než šedesát dní ročně. Musí platit poplatky a dodržovat požární regule. V Berlíně zjistili, že Airbnb stahuje z trhu byty a tím zvyšuje ceny nájmů pro dlouhodobé bydlení. Přišli tak s předpisem, který vyžaduje zvláštní povolení na pronájem jiného bytu, než ve kterém pronajímatel bydlí. Za porušení je pokuta 100 tisíc eur za byt. V Barceloně místním vadilo, že turisté využívající přes 20 tisíc nabízených bytů na Airbnb přeplňovali město a začali vytlačovat obyvatele z centra na okraj. Město tak zavedlo povinné úřední registrace. Reagovali i ve Vídni, kde platí zákon, že kdo nabízí ubytování v soukromí přes Airbnb nebo podobný web, musí se registrovat na magistrátu k platbě poplatku.

V České republice však poslanci a radní zřejmě mají už jen dovolenkové plány. „Jde o typickou ukázku liknavosti a nepřipravenosti našich zákonodárců, ale i vedení hlavního města. Zatímco běžný hotel hosty eviduje, odvádí za ně poplatky a ze svých příjmů daně, řada lidí z oblasti sdíleného ubytování nic z toho nedělá. Přitom zákony k tomuto účelů máme. Jen se tiše díváme, jak se porušují,“ říká Pavel Sehnal, předseda ODA, která ve svém programu zdůrazňuje, že právě výnosy z cestovního ruchu se dají využít pro rozvoj obce či města. Jen v centru Prahy si turisti formou Airbnb můžou vybrat zhruba z 3500 bytů. Radnice ale oficiálně eviduje pouze 427 bytů, ze kterých majitelé řádně hradí poplatky.