Myslím, že se nám to honí hlavou poslední dny a týdny. Co? Situace okolo Ukrajiny. S mými kolegy jsme proto dali dohromady několik odpovědí na otázky, které jste už určitě někde četli. Budu moc rád, když si je přečtete, napíšete mi svůj názor a třeba pošlete dál.

A co Češi?

Přišlo to jako vlna. Sociální sítě zaplavila v různých mutacích se opakující otázka - když toho tolik děláme pro uprchlíky z Ukrajiny - co my? Co naše (české) děti, naši chudí, naši bezdomovci, co uděláme pro ně?

Stojí vůbec takové otázky za odpověď? Ano. Stojí, protože máme dost zkušeností, abychom předpokládali, že se terorista Putin nestáhne za pár dnů zpátky do Ruska. Běženci tu budou déle a my musíme znát odpovědi i na otázky, které dnes na první dobrou vzbuzují pocit, že je klade přinejmenším příznivec nějaké xenofobní strany. Do této doby jsme přijali na hlavu více běženců než v Německu. To je velká zpráva o naší solidaritě, buďme upřímní a otevření i vůči těm, kteří se ptají.

Kolik jsme jim poslali?

Podle tohoto článku na ČRo nás krize na Ukrajině bude stát 2,5 mld korun. To nejsou utracené peníze, ale peníze naplánované k utracení a pozor - důležité - neberou se na dluh - ministerstva i stát mají své rezervy přesně na tyhle účely. Abychom tu nestříleli s vysokými numery - každý z nás by tím přispěl 250 Kč. Přijde Vám to hodně? Pro srovnání výdaje ministerstva práce a sociálních věcí (na ty děti, chudé, seniory apod.) jsou necelých 758 miliard. To si nedokážu představit, ale vidím, že se zvedly z minulého roku o 43,5 mld. Takže jsme z daní dali na sociální výdaje o 43,5 mld (to je 4 350 Kč na jednoho občana) a na Ukrajinu 2,5 mld, tedy 250 Kč. Jinými slovy, výdaje na Ukrajinu naše děti, chudé, důchodce, ani jiné skupiny neohrožují a nejde jim ani méně peněz.

Ale nemohly se ty peníze ušetřit?

Ano, mohly. Mohl se o ně snížit dluh, který máme a který budeme splácet. Na pomoc Ukrajině se poskytlo kromě peněz ze státního rozpočtu ještě dalších miliardu a půl korun. Na ty jsme se složili a dali jsme dohromady největší sbírku v dějinách země všichni společně. Tedy skoro 40 % dávají lidi ze své kapsy - nepochybně to jsou prostředky, které nebude muset alespoň z části vynakládat stát. A vůbec to není málo.