Senátor Valenta: „Ekonomičtí imigranti“ s plnou peněženkou

05.08.2015 14:41 | Zprávy
autor: PV

Události posledních dní související s houfným přílivem uprchlíků do Evropy nasvědčují tomu, že imigrační krize, jíž čelíme, nabírá na obrátkách.

Senátor Valenta: „Ekonomičtí imigranti“ s plnou peněženkou
Foto: archiv senátora
Popisek: senátor Ivo Valenta

Objevují se první vážnější konflikty, přistěhovalci se dopouští ilegálních činů a výtržností, evropští občané se začínají ostře vymezovat vůči jejich přijímání a dávají tak jednoznačně najevo svůj odpor vůči krokům, kterými chtějí politici krizi řešit. Referendum ve slovenském Gabčíkově, v němž na 97 % zúčastněných odmítlo přijetí stovek běženců z Rakouska, lze považovat zcela jistě za pověstný lakmusový papírek. Jako by se tak začínaly naplňovat ty nejčernější scénáře, které si někteří multikulti idealisté nejsou stále ochotni připouštět.

Jednou z nejklíčovějších otázek ve vztahu k přistěhovalcům je, kdo tito lidé vlastně jsou? Má se za to, že drtivá většina z nich jsou tzv. ekonomickými imigranty, kteří do Evropy směřují za blahobytem, sociálními výhodami či v ideálním případě za prací. Stále častěji se ale objevují informace, které této domněnce odporují a které vypovídají o sumách, jež imigranti platí ilegálním převaděčům za cestu přes moře nebo přes hranice evropských států. Velmi překvapivá tak pro mě byla zpráva, že za převoz přes kanál La Manche inkasují řidiči kamiónů od utečenců standardně sumu ve výši bezmála 50 tisíc Kč. Další reportáže pak dokládají, že např. imigranti směřující ze Srbska přes maďarskou hranici jsou vybaveni chytrými telefony a přepravují se taxíky.

Tyto a mnohé další skutečnosti jednoznačně zpochybňují všechny naivní úvahy o morální povinnosti Evropy projevit solidaritu a pomoci těmto lidem s jejich údajně tíživou životní situací tím, že je integrujeme. Zdá se, že spíše než náhodným jednotlivcům, kteří nemohou unést špatné životní podmínky ve své domovské zemi, a proto se vydají na dalekou cestu za štěstím, totiž čelíme propracovanému systému poměrně dobře organizovaných a finančně dostatečně zabezpečených skupin migrantů, na jejichž přesunech se přiživuje taktéž dobře organizovaná síť ilegálních pašeráků. Na místě je jednoznačně otázka, z jakých zdrojů jsou imigranti schopni financovat tisíce kilometrů dlouho cestu, která představuje náklady v řádech desítek či stovek tisíc korun? Jak je možné, že tito lidé jsou schopni investovat takto vysoké částky, a jedná se skutečně o jejich prostředky, nebo je někdo cíleně financuje?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Závislost na Rusku

Když budeme závislí na Rusku, tak nejenže mu tím pomůžeme, ale v konečném důsledku, jak nám to prospěje? Možná se teď ropa a plyn zlevní, ale co do budoucna? Proč vy i ostatní neusilujete hlavně o to, abysme nebyli závislí na druhých?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Červený: Budeme ETS tak dlouho osekávat, až žádné nebude

21:03 Ministr Červený: Budeme ETS tak dlouho osekávat, až žádné nebude

Projev na 14. schůzi Poslanecké sněmovny dne 23. dubna 2026 - reakce na interpelace poslanců, týkají…