Vážený pane předsedo, paní senátorky, vážení senátoři.

Patřím mezi dlouhodobé veřejné kritiky regulace prodejní doby, a proto asi nikoho nepřekvapí, když se také připojím k několika kritickým poznámkám na adresu předloženého návrhu zákona, který právě projednáváme.

Předně mě zaráží, že z projednávání této normy se v průběhu legislativního procesu stala fraška. Je to pro mě další důkaz toho, o jak absurdní návrh se jedná. Sledoval jsem projednávání tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně a dohady o tom, který svátek by byl ve výčtu dnů uzavřených dveří, který zase naopak ne, jen dokládají, že zde nejde ani tak o nějakou úctu ke svátečním dnům, nýbrž o projev sociálního inženýrství toho nejhrubšího zrna. Snahu vnutit lidem nějakou subjektivní představu toho, co by měli a neměli ve své volné době dělat. Z původního návrhu po tomto jednání zbylo už jakési směšné torzo, které kdyby bylo schváleno Senátem, v praxi by fakticky nic nezměnilo.