Brzy po 2. světové válce bylo jasné, že v Evropě se rozhořívá další střet, tentokrát mezi Sovětským svazem a ostatními státy bývalé protihitlerovské koalice.
Berlínská blokáda, kterou započal SSSR v roce 1948 a trvala víc jak rok, utvrdila západní demokracie v tom, že Evropě může vypuknout v brzké době další velký konflikt.
Jako odpověď na tuto hrozbu proto vzniklo 4. dubna 1949 NATO, kdy 10 evropských zemí, USA a Kanada stvrdily svými podpisy zakládající dokument, Washingtonskou smlouvu.
Nejčastěji je v souvislosti s ní citován článek 5 hovořící o tom, že ozbrojený útok na členský stát bude považován za útok na všechny členy.
Smlouva je dodnes hlavním dokumentem aliance a každá země, která do NATO vstupuje, ji schvaluje a podepisuje.
Právě v dnešních dnech je víc než zřetelné, že členství v NATO a pevná transatlantická vazba je klíčovou zárukou naší bezpečnosti. O to víc je symbolické, že naši vojáci dnes odjíždí velet na Slovensko misi NATO, která má zajistit obranu východního křídla aliance.
Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
