Svoboda (KDU-ČSL): Mýty kolem eurovoleb

05.05.2019 12:18

Think-tank European Council on Foreign Relations (ECFR) přišel s čerstvou analýzou, věnovanou nadcházejícím eurovolbám.

Svoboda (KDU-ČSL): Mýty kolem eurovoleb
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslanec Pavel Svoboda

Analýza se nazývá „What Europeans really want: Five Myths Debunked“ (Co Evropané opravdu chtějí: Pět odhalených mýtů) a obsahuje mnoho zajímavých čísel ze čtrnácti zemí EU včetně ČR. Jde vlastně také o užitečný srovnávací pohled na Česko.

43 % dotázaných určitě přijde k eurovolbám (v roce 2014 to bylo 42,5 %), ale z nich 70 % neví, koho bude volit. Podle zprávy je především v Evropě téměř 100 milionů nerozhodnutých voličů. Evropští voliči jsou údajně v „nestabilním a nikoli polarizovaném stavu“. Analýza dále poznamenává, že „Spíše než přitahováni extremismem jsou evropští voliči zmatení ... pohybující se ve všech směrech, mezi pravicí a levicí, a od populistů k hlavnímu proudu." Autoři analýzy poznamenávají, že „v tomto prostředí je reálná příležitost, aby se hlavní strany znovu spojily s voliči,“ pokud se mohou představit jako „odvážní reformátoři s politikami, které změní život občanů k lepšímu.“

Zpráva také odhaluje pět mýtů o eurovolbách:

  • Evropská politika se posunula od stran ke kmenům.
    Zpráva říká, že voliči jsou skutečně „tekutí“ a že až 97 milionů „plovoucích“ voličů je stále k mání.
  • Volby budou střet mezi těmi, kteří věří v Evropu a těmi, kteří věří v národní stát.
    ECFR říká, že voliči ve skutečnosti „reagují na ty, které považují za důvěryhodné činitele změn v tématech, na kterých jim záleží“.
  • Migrace bude ústředním tématem voleb.
    Zpráva konstatuje, že domácí otázky, jako je korupce, zdraví, ekonomika a životní úroveň, budou také důležité.
  • Mezi Východem a Západem je rozdíl.
    Podle ECFR existuje „regionální spleť zájmů, spíše než dělící čára“ mezi lidmi na Západě a na Východě.
  • Evropské volby jsou výhradně národní.
    Zpráva poznamenává, že by se mohlo jednat o první skutečně nadnárodní volby do Evropského parlamentu.

A jak tedy vycházíme ze srovnání s jinými zeměmi Evropy? V evropanství jsme průměrní, nikoliv nacionalističtí. Jsme kritičtější vůči fungování vlastního státu než vůči fungování Unie. Ze všech 14 zemí považujeme změnu klimatu za nejmenší hrozbu pro současnou Evropu ve srovnání s islámským radikalismem, migrací, obchodními válkami, nacionalismem a Ruskem. Zato s Nizozemskem a Dánskem máme největší obavu z imigrace ve srovnání s obavou z emigrace – tedy z odchodu vlastních lidí do zahraničí. Lidé u nás si myslí – stejně jako v mírné většině zkoumaných států – že EU spíše brzdí naši vládu v konání dobra pro naši zemi. A společně s lidmi ze všech ostatních zkoumaných zemí je pro nás teoretický konec Evropské unie spojen s se ztrátou možnosti svobodného cestování.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

Důchodová reforma

Tvrdíte, o důchodové reformě jednáte i s laickou veřejností. Jak? Kde? Jsem si ničeho takového nevšiml. A myslíte, že má smysl schvalovat něco, na čem se aspoň z větší části neshodnete s opozicí? K čemu reforma, kterou jiná vláda zase zruší, což už se stalo? Nebylo třeba chybou, že jste s opozicí ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hendrych (ANO): Lidé v zahraničí se rozhodují na základě zprostředkovaných informací

15:14 Hendrych (ANO): Lidé v zahraničí se rozhodují na základě zprostředkovaných informací

Projev na 102. mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny 10. května 2024 k zákonu o korespondenční volbě