V jedné předzahrádce byl mini domeček s křížem na stříšce a znakem FK Teplice, ale tam bohužel nebylo místo. Škoda, protože tam byli jen čeští hosté. Tak jsme se přesunuli jinam, do takové arabské uličky. Proč arabské? Všude byly jen nápisy v arabštině a zahalené ženy. Cestou jsme viděli spoustu zahalených žen, sedících v parku.

Děti na bruslích jezdily sem a tam bez ohledu na  provoz chodců. Sedli jsme si na jednu předzahrádku, dali si Birell a sledovali cvrkot. Arabští hosté telefonovali a hlučně pokřikovali (to mně celkem nevadilo). Všude okolo nás bylo plno pejskařů, kteří čekali na to, co se bude dít. Komentářům Arabů jsem nerozuměl, jen jednoho z nich museli ostatní krotit, protože chtěl na jednu mladou „pejskařku“ vystartovat.To už jsem se musel krotit i já, protože mě to hodně naštvalo.

Zajímavé bylo, že každé projíždějící auto troubilo a pokaždé někdo zařval Mahmet, ale otočil se vždy jen jeden. Po dvou třetinkách jsme zaplatili a šli se projít. Všude byli novináři a televizní štáby. Z jejich hloučku jsem zaslechl: „kde je ten Okamura? Máme ho filmovat.“ Nechápal jsem, proč je nezajímali i ostatní lidi. V 19,30 hodin se rozezněly arabské Iphony a najednou všichni zmizeli. Pak jsem se dostal do hloučku diskutujících lidí. Jeden pán tam vykřikoval. „Arabové jsou dobří, ti nekradou, mě jednou okradli Češi.“