Tomáš Hudos, Filip Rouček: Politické divadlo, které musíme v demokracii strpět

20.05.2026 10:22 | Monitoring
autor: PV

Ve dnech 22.–25. května 2026 proběhnou v Brně 76. Sudetoněmecké dny, vůbec poprvé v historii na území České republiky. Pro jedny jde o symbol smíření, pro druhé o politický střet o naši historii, suverenitu a výklad událostí let 1938–1945.

Tomáš Hudos, Filip Rouček: Politické divadlo, které musíme v demokracii strpět
Foto: archiv T. Hudose
Popisek: Krajský předseda Svobodných za Olomoucký kraj Tomáš Hudos.

V čele linie smíření stojí prezident republiky, který na Pražský hrad zve představitele bavorské politiky úzce propojené s Landsmanšaftem. Prezident a politická opozice zdůrazňují potřebu překonání konfliktů, odvolávají se na deklaraci z roku 1997 a odmítají princip kolektivní viny sudetských Němců s důrazem na individuální odpovědnost. Tatáž politická reprezentace zároveň podporuje hlubší evropskou integraci, zavedení eura, silnější roli EU a omezení práva veta. Nejde pouze o „smíření“, ale o širší spor o českou státní suverenitu. Pod pláštíkem moderního dialogu se tak připravuje půda pro evropskou federalizaci, kvůli které se o klíčových otázkách naší země už nebude v budoucnu rozhodovat v Praze, ale stále více mimo ni. Kdo na tom má zájem a co by to v konečném důsledku znamenalo pro Českou republiku, ponechám na osobním uvážení čtenáře.

Rok 1938

Německo je historicky naším největším soupeřem. Od 9. století až po tragický rok 1938 jsme byli jím a jeho předchůdci napadáni a mocensky utlačováni. V roce 1938 se mu nás málem podařilo definitivně vymazat z mapy světa, a to za přímé asistence tehdejších „spoluobčanů“. Německý historik Wolfgang Benz uvedl, že sudetští Němci sehráli klíčovou roli při rozbití Československa. Pro Hitlerem podporovanou Sudetoněmeckou stranu (SdP) Konráda Henleina hlasovalo v roce 1935 asi 68 % všech sudetských Němců. V komunálních volbách 1938 SdP dosahovala výsledků okolo 70–90 %.

Z této politické situace vznikl Sudetoněmecký Freikorps (SdFK), v překladu známý jako Sudetoněmecký svaz dobrovolníků (!). Fakticky se jednalo o teroristickou organizaci rekrutovanou právě z těchto „sousedů“, která měla ve svých řadách přibližně 35 000 ozbrojenců. Ti v nevyhlášené válce zákeřně vraždili naše četníky a vojáky SOS (stráž obrany státu). Takto rozsáhlá podpora Henleinovského hnutí vytvořila politické zázemí pro rozbití Československa a následnou okupaci, která po roce 1939 vedla k nastolení nacistického teroru na území Protektorátu. Ten zahrnoval genocidu židovského obyvatelstva, systematické represe proti civilnímu obyvatelstvu, popravy odbojářů a také likvidaci celých obcí, jako byly Lidice, Ležáky, a další represivní akce nacistického režimu. Při odsunu v roce 1945 přišlo podle odhadů o život až 30 tisíc Němců. Za předešlé šestileté nacistické vlády bylo zavražděno 350 tisíc obyvatel ČSR.

Landsmanšaft: Personální kontinuita s Třetí říší

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

JUDr. Jeroným Tejc byl položen dotaz

Klobouk dolů

Pane ministře, podle mě jste rozhodl dobře, že jste zažaloval soudkyni, která svěřila dítě nebezpečnému otci, který ho zabil. Jaký trest soudkyni hrozí a hlavně bude moc soudit dál, když se dopustila takového fatálního selhání? Ještě proč jste s tou žalobou přišel až nyní? Že selhala je jasné od zač...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pomahač (Zelení): Máme špatně nastavený daňový systém

22:12 Pomahač (Zelení): Máme špatně nastavený daňový systém

Komentář na veřejném facebookovém profilu strany k českému daňovému systému