Pokud (fingers crossed) projde dětský certifikát a Lex Anička, o čemž tady píšu velmi často, bude zbývat jedna věc z oblasti boje s domácím a sexualizovaným násilím: deklarace, že děti mají právo vyrůstat bez násilí. Pouhá deklarace v Občanském zákoníku, a i s tím je podezřelý problém už pár měsíců, vlastně let.

Máme to v seznamu priorit, posouváme ji nahoru dál a dál, minulý týden se hodně věcí ze seznamu 3. čtení schválilo, a tak vám chci dát naději, že nic není ztracené. Tzv. rozvodová novela, v níž je tato věc navržena, by měla na program padnout podle všech zapojených velmi brzy. Jen je důležitá domluva kdy a pak je důležité, aby se zbytečně nesvedla další bitva kulturní války na plénu, minule to byla debata mimo moje chápání... Přitom deklarovat, že facky z lásky směrem k dětem neexistují, nám neublíží, jen nás to posune. A děti, které jsou v mnohých případech týrané i za pouhých pár minut pozdního příchod z autobusu, by mohly slyšet, že to není jejich vina, že to není normální a že mají jiná práva. A že to klečení na hrachu si nezasloužily.