Kolegyně, kolegové,

na úvod mého krátkého vystoupení musím předeslat, že jsem 25 let pracoval v oblasti školství jako metodik prevence sociálně patologických jevů. A jak jistě chápete, tato oblast je úzce navázána i na problematiku hazardu, a to zejména u středoškolské mládeže, kde jsem působil. Z toho by mohlo vyplývat a také vyplývá, že jsem celoživotně striktně proti hazardu. A když už ho tady máme z určitého politického rozhodnutí v České republice povolen, tak jsem pro jeho maximální zdanění.

Na straně druhé jsem také proti jakémukoliv omezování svobody internetu, protože se domnívám a obávám současně, že může nastat jakýsi salámový efekt, že tato svoboda internetu bude i do budoucna omezována, a to i v jiných oblastech. Jako politik se bojím, že bude omezována například při politickém zpravodajství, protože kdybychom si měli vytvářet názor například pouze podle zpravodajství České televize, octli bychom se dnes v jakémsi imaginárním světě, který je od skutečnosti často vzdálen na hony.

Takže jestli mi dovolíte, řeknu vám jen pár slov k tomu zamýšlenému omezování internetu. Tato blokace, která je požadována Ministerstvem financí v rámci vládního návrhu o hazardních hrách, dává do rukou politicky řízeného úřadu neomezenou pravomoc. To už tady taky padlo. A já bych na to chtěl navázat. Jedná se o to, že bude možno zablokovat přístup k jakékoli internetové stránce, která bude dle jakéhosi subjektivního názoru jedince, komise nebo pana ministra obsahovat nepovolenou hru. V zemích, jako je například Dánsko, které přitom dává Ministerstvo financí s panem Andrejem Babišem v čele jako vzor, rozhoduje také o tomto závažném kroku nezávislá justice, a to na podnět regulátora.