Těžba na polské straně hranice v hnědouhelném dole Turów pohltila už pět polských obcí a má se dál rozšiřovat. 

Už delší dobu povrchový důl zatěžuje životní prostředí prašností a hlukem. Nejhorší je postupná ztráta pitné vody z podzemních vod, která citelně zasahuje na české území. Navíc s budoucím rozšířením těžby by se situace mohla ještě významně zhoršit. To je zřejmé z plánů rozšířit důl až na 300 metrů od české obce Uhelná.

Pro představu, jak velká je plocha dolu Turów, respektive plánovaný rozsah těžby. Po ukončení těžby v roce 2044 Polsko plánuje vybudovat jezero o 2 000 hektarech a hloubce sto čtyřicet metrů. Což ale komplikuje nedostatek vody v této krajině. Absurditu toho návrhu krásně ukazuje porovnání s největším českým rybníkem Rožmberkem, který má plochu 426,9 hektarů. Tedy by to byl víc než čtyřnásobek plochy takové vodní hladiny.

Důl se nachází těsně za českou hranicí, v úzkém výběžku mezi českou a německou hranicí, který téměř celý vyplňuje, respektive má v budoucnu vyplnit. Dopady na polské území jsou tedy citelně menší než na území České republiky a Německa. Navíc rozhodnutí polské vlády na komplikace, které těmto dvěma zemím, a hlavně jejich občanům žijícím v těsné blízkosti dolu, nebrala větší zřetel. Konkrétní dopady této těžby například byly takové, že ve vesnicích na německém území praskaly zdi. Sousedící české vesnice se zase potýkají s významným úbytkem podzemní vody.