Článek byl převzat z Profilu Ing. Radovan Vích - Vích (SPD) Vojenský konflikt mezi Řeckem a Tureckem je na spadnutí.

Každému musí být jasné, že Turecko odchází z NATO a chce se stát geopolitickým hegemonem v regionu minimálně poté, co koupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400, kvůli čemu mu Spojené státy zablokovaly dodávky moderních bojových letadel F-35. Dodávkami zbraní do Libye zase porušuje embargo uvalené RB OSN a přikládá tím pod další pomyslný kotel.

Turecko si od konce loňského roku navíc klade nároky na rozsáhlé oblasti dna Středozemního moře v oblastech připadajících Řecku nebo Kypru. Jádrem sporu Turecka s Řeckem jsou řecké ostrovy a jejich surovinové zdroje, které si Turecko už léta neúspěšně nárokuje a průběžně se pokouší dostat k nim a získat je silou. Letos 10. srpna vyslala Ankara do vod k řeckým ostrovům výzkumnou loď v doprovodu vojenských křižníků s tím, že jde jen o další z legitimních průzkumů mořských nalezišť ropy a zemního plynu. Turecké lodi tím ale narušily řecký prostor, jak je dán dohodou o rozdělení výsostných vod na základě polohy ostrovů. Napětí v oblasti kulminuje a Řecko má k chování Turecka oprávněné výhrady.

Mezi Krétou a Kyprem navíc aktuálně dochází ke střetům mezi stíhačkami Řecka a Turecka. Zatím jen bez ostré střelby, ale to nic nemění na pokračujícím kurzu k válce ve východním středomoří. Je celkem jasné, že jde o zásadní krizi NATO. Je trapné,  že se Česká republika nepostavila jasně na stranu Řecka. Konflikt mezi Řeky a Turky navíc způsobuje zásadní roztržku mezi Francií a Německem. Turecký prezident dokonce prohlásil, že je při obraně tureckých nároků odhodlán použít i vojenskou sílu. Není to poprvé, co Turecko hrozí válkou, pokud mu nebude umožněno těžit v řeckých vodách anebo mu nebudou uznány nároky na některé ostrovy. Realitou je skutečnost, že oba státy jsou členy NATO, které tomu nečinně a bezmocně přihlíží.