Když Václav Havel odcházel ze svého úřadu, měli jsme v nakladatelství vzácnou příležitost vydat první velkou fotografickou publikaci, která o něm vyšla. A také jsem měla možnost na chvíli se s ním setkat. Ten okamžik mi zůstane v paměti do konce života a symbolizuje to, jak o Vaclávu Havlovi přemýšlím. Jako o neobyčejném odvážném člověku s obyčejnými lidskými slabostmi. Jako o za mého života jediném prezidentovi, za kterého jsem se nemusela stydět. Když jsem čekala v předpokoji na přijetí, do ohromných hradních dveří najednou vstoupil malý velký muž. To byl ten okamžik, který mám stále před očima. Už je to deset let. A pořád, a pro mě stále víc tu chybí.

Psali jsme:

Vinklátová (SLK): Skiareály nabízejí širší a delší sjezdovky, atrakce pro děti i něco dobrého na zub

Vinklátová (SLK): Jizerskohorské technické muzeum zvítězilo v celostátní soutěži památkářů

Vinklátová (SLK): Pivní stezka představí legendární i skryté půvaby Lužických hor

Vinklátová (SLK): Youtubeři dobývají Liberecký kraj. Kluci z Prahy vyrazili do Krkonoš

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.