Volný (JAP): Pozitivní diskriminace je něco, co likviduje západní společnost

Dobře. Já jsem už téměř skončil, nicméně protože ta přestávka byla poměrně výživná a vyvolala řadu reakcí, tak jsem si uvědomil, že lidé nejen v tom přímém přenosu, ale zřejmě ani tady ve Sněmovně neposlouchali a nepochopili, co jsem se snažil říct. Proto se to pokusím zopakovat.

Napsaly mi dvě lesbičky. Jedna mi napsala: To, co jste prohlásil, je největší svinstvo, co jste mohl říct. Já jakožto žena mám právo na to, mít dítě. Bez ohledu na to, jestli jsem lesba nebo ne. Dodneška jste mi byl ukradený, ale po tomhle jste klesl na úplné dno novodobé společnosti. Styďte se.

Nevím, jestli mít dítě je právo, to opravdu netuším, jestli je to základní lidské právo nebo jestli je to nějak upraveno v právním řádu. Ale pochopitelně pokud tato žena je biologicky schopna počít dítě, odnosit jej a porodit, tak určitě jej odnosit a porodit může. Nic z toho, že by to dělat nemohla, jsem neřekl. Já jsem jenom upozornil na to, že pokud bude žít se svou lesbickou přítelkyní a neřekne svému dítěti, kdo je jeho otec a neumožní mu kontakt s tím otcem, tak v tom případě týrá to dítě, protože porušuje jeho základní práva. Takže jestli se díváte, milá slečno, klidně mějte dítě a chovejte se podle všech možností, které vám právní řád dává, nebo společnost. To znamená, milujte jej, pečujte o něj, zřekněte se jej, žijte ve společné domácnosti s mužem, s ženou, s kým chcete, no ale netýrejte jej. Netýrejte jej tím, že mu zatajíte, kdo je jeho otec a tím, že mu neumožníte kontakt s tím otcem, protože v tom případě jste pro mě vy zločinec a bahno společnosti.

Pak mi napsala jiná lesbička. Napsala mi: Zdravím vás a nebudu u toho plakat. Zdravím vás, pane Volný. Děkuji za váš politický postoj v této situaci. Fandím vám a moje rodina bude volit Volný blok. Dneska jste mi trošku zaryl do srdíčka. Začala jsem poslouchat vaše živé vysílání ze Sněmovny ohledně sňatku. Uf! Víte, nevím, proč se to poslední dobou toliko řeší a vyzdvihuje a dělá se z toho něco, co si myslím, že to vůbec není. Protože mám osobní zkušenost, tak vím, o čem mluvím. Moje rodina jsem já, partnerka a dcera, kterou jsem porodila před 20 lety a celý život vyrůstá v takovém modelu rodiny. Je mi 45 let, nikdy v životě jsem se nesetkala ve svém okolí s negací. Jsem dobrý, slušný, srdečný člověk a taktéž mám takové lidi kolem sebe. Moji rodiče mě celý život podporují a tenkrát i prarodiče. Tudíž je mi opravdu cizí nějaká zášť, nepochopení, nenávist, a tím pádem to jaksi nedokážu pochopit. Nerozumím tomu, co se kolem toho odehrává teď. Je mi úplně jedno, co druzí o nás rozhodnou, protože můj život to absolutně neovlivní. Mám vše, po čem jsem toužila a mám šťastný život a rodinu. Pro mne je nejdůležitější rodina, láska, úcta. To vše v rodině mám. Sám dobře víte, jak funguje plno heterosexuálních vztahů a jak se kolikrát k dětem chovají. To je pro mne nepřijatelné, ale s tím nikdo nic dělat nehodlá, protože je to přirozené.

A ještě nerozumím jedné věci. Když tedy homosexuálové nemohou mít stejná práva, proč musí mít stejné povinnosti? Jinak ještě doplním, že my s partnerkou se rozhodně nehlásíme k těm lidem, co jako úchylové poskakují v průvodech a ještě jim to stát dotuje, respektive my, daňoví poplatníci. Tak to je asi tak vše. Jen jsem vás chtěla pozdravit a říct pár slov z té druhé stránky. Přeji hodně štěstí a sil. Paní Jana.

Paní Jana poslouchala, co jsem říkal. Spousta jiných lidí neposlouchala a zahrnula mě opět urážlivými a agresívními výroky na sociálních sítích, na které si tady stěžovali představitelé KDU. Já netvrdím, že homosexuálové jsou horší než heterosexuálové. Tvrdím jenom, že nejsou lepší. Nejsou v ničem lepší. A jestli bude někdo tvrdit, že homosexuálové jsou třeba lepší rodiče, tak je to ve své podstatě xenofob a rasista. Nejsou. Všichni jsme stejní. Všichni jsme si rovni. Mně jde o to, aby se v budoucnosti nestalo to, že je někdo homosexuální z politických a ideologických důvodů bonusem a výhodou k tomu, kdy se bude rozhodovat o tom, komu bude přiděleno dítě po rozvodu, kdy se bude rozhodovat mezi většinovým a jinosexuálním párem o tom, komu bude dítě svěřeno do péče. Protože tak to prostě být nesmí. A my tomu máme dneska postavit hráz tak, aby bylo jasno, že s tím nesouhlasíme, že chceme, aby si byli lidé opravdu, opravdu rovni a že stojíme v tomto sporu ne na straně heterosexuálů nebo homosexuálů, ale na straně dětí. Protože o ty děti tady jde, jde o jejich základní právo znát své rodiče a stýkat se s nimi. A opět říkám. Jestli si nějací gayové nebo lesbičky vyrobí někde dítě, kterému zatají, kdo je jeho matka nebo otec a neumožní mu kontakt, tak jsou to zločinci. A oni jsou to společenské bahno, protože si chtěli ukojit svou potřebu na úkor svého dítěte.

Aktivisté řeší údajné znásilnění na pirátské Klinice, politik podal trestní oznámení. Komunita pražských aktivistů se zabývá údajným znásilněním, jež se mělo odehrát v sociálním centru Klinika na Žižkově. O sexuálním napadení informoval spolek Sdru-Ženy, jehož členku údajně znásilnila transgender aktivistka. Já to přeložím: žena s penisem. Oběť si prý nepřála řešit věc přes policii, trestní oznámení však podal místostarosta Prahy 3 Alexander Bellu.

Rozruch v komunitě žižkovského sociální pirátského centra Klinika vyvolal otevřený dopis, který na Facebooku zveřejnily feministické kolektivy Sdru-Ženy a Prázdné Trůny. V dopise autorky tvrdí, že transgender aktivistka Marie F. znásilnila jednu z členek organizace. Předtím se prý na svém, dnes již smazaném blogu, měla také přiznat, že již dříve sexuálně napadla jinou ženu. Nechceme nijak shazovat práci, kterou vykonala ve prospěch utlačovaných lidí u nás, ale považujeme na nutné veřejně upozornit na hrubý nesoulad mezi proklamovanými postoji a skutečným chováním v reálném životě, vysvětlují Sdru-Ženy záměr otevřeného dopisu.

K jeho zveřejnění aktivistky přistoupily podle svých slov proto, že se Marie F. snažila incidenty ututlat a vyhýbala se konfrontaci. Zároveň si myslíme, že jde o aktivní členku komunity, která se často prezentuje na veřejnosti, a která by měla také nést důsledky svého chování, dodala pro i-dnes.cz jedna z členek Sdru-Žen. Oběti si nepřejí řešit věc přes policii. Přestože spolek nařčení ze znásilnění zveřejnil na sociální síti se jménem údajné pachatelky, trestní oznámení v té době nikdo nepodal. Kvůli takovému postupu se pak strhl v diskusi pod dopisem ostrý spor. Trestní oznámení na základě přání oběti nepodáme, a pokud víme, nehodlají ho podat ani ony. Myslíme si, že by bylo pro znásilněné traumatizující, pokud bychom nerespektovali jejich žádost, vysvětlila postup zástupkyně Sdru-Žen.

Proč vás o tomto dva roky starém incidentu informuji? No proto, že pachatelé dobra to dopracovali tak daleko, že se raději nechají znásilnit a neřeší to na veřejnosti, aby neublížili tomu dobru, které páchají. Mnoho případů žen a dívek, které byly znásilněny nelegálními migranty v Evropě, které neohlásily...

Já vám to hned vysvětlím. Jde o to, že pokud my tady teď nezastavíme ten návrh, že manželství jinosexuálů má být na stejné úrovni jako manželství heterosexuálů, dopouštíme se činu pozitivní diskriminace této skupiny obyvatel. A pozitivní diskriminace jiných skupin obyvatel v jiných případech vedla prokazatelně k tomu, že byly páchány trestné činy, které jejich oběti nebyly ochotny ani nahlásit, protože nechtěly ublížit těm, v jejichž prospěch roky a roky pracovaly. Takže i tady budou případy, kdy kvůli případnému schválení těchto manželství a následných adopcí dojde k tomu, že bude ubližováno dětem a ty děti se ani nebudou ozývat, protože budou mít strach, aby neublížily svým takzvaným rodičům.

Pozitivní diskriminace je něco, co likviduje západní společnost. Je to stejné, jako když černošský hráč basketbalu v české lize dvakrát udeří pěstí dva různé hráče. Dostane za to směšný trest: několik tisíc korun, pár zápasů stop a ještě se diví, že mu někdo napíše na jeho facebook, že je černá opice a je nešťastný z toho, že on, který používal fyzické násilí, se stal obětí rasového útoku. A to je přesně to, kam my se řítíme i tímto návrhem zákona. Řítíme se do toho, že většina společnosti bude terorizovaná dnes a denně ve jménu nějakých údajných, ale speciálních práv všech možných menšin. A my jako většina, aby nás někdo tu nenařkl z rasismu, tu nenařkl z homofobie, tu nenařkl z xenofobie, tu nenařkl z rusofobie nebo z rusofilství naopak, tak budeme mlčet a jako většina budeme ustupovat a ustupovat a ustupovat, až ustoupíme přesně tam, kde jsem začal svůj dnešní příspěvek. Dostaneme se od toho, že se povedl sen generací gayů a lesbiček v této zemi, v této vždycky velmi tolerantní zemi, povedlo se splnit sen o registrovaném partnerství. Společnost je tak tolerantní, že tady dekády, jak jsme se přesvědčili, žijí gayové a lesbičky, které nikdo nepronásleduje, mají děti, jejich sousedé to o nich ví, a nikdo jim neubližuje, nepořádá na ně pogromy. Tahle společnost je extrémně tolerantní. Vždycky byla, je a dokud nás nenahradí nějací Novoevropané, tak i tolerantní bude.

Takže my tady nemáme problém s homosexualitou a s její tolerancí. My tady máme problém s homosexuálním aktivismem, který se přenáší do politiky a bohužel to není jen jakoby společenské téma. To je dokonale zpolitizované téma. Je to dokonale zpolitizované téma. A tady se hraje o voliče, nehraje se o nějaký společenský problém. V této zemi, já si nepamatuji, možná mě nějaký právník opraví, já si nepamatuji čistou vraždu jenom proto, že někdo byl gay. Já si opravdu nepamatuji, kdy se to naposledy stalo. Pamatuji si čistou vraždu z rasových důvodů, pamatuji si čistou vraždu z náboženskýchdůvodů, přípravu teroristických útoků z řad našich muslimů si pamatuji. Pamatuji si spoustu těchto věcí, ale nepamatuji si, že by se probíral v médiích nějaký zásadní pogrom na lidi, kteří mají jinou než tradiční sexuální orientaci. Tahle země prostě vždycky tolerantní byla, je - a jak říkám, dokud nás nenahradí Novoevropané, tak i tolerantní bude. A on se podařil ten sen. Podařilo se zajistit to registrované partnerství. Všichni jsme to slavili a všichni si opravdu pamatujeme, že to měl být poslední krok. Měl to být poslední krok. No a nebyl. Teď je tedy manželství, další budou adopce, budou prostě. Už nám tady vzniká spousta párů, které si prostě pořizují dítě tak, že si někde najmou dělohu, zatají svému dítěti matku, nebo si někde vypůjčí sperma, nebo se s někým domluví a zatají dítěti otce, týrají svoje děti. A my se prostě postupně propracujeme, pokud to dneska nezastavíme, k preferenci toho, že pokud nejste gay nebo lesbička, tak máte menší cenu jako rodič, tak jak je tomu v mnoha západoevropských zemích. A slyšel jsem tady od Marka Bendy, prostřednictvím pana předsedajícího, že on je pro EU a tyhle věci, teď tady zrovna není. No ale EU je přesně ta síla, která tady ty věci všechny vždycky tlačila, tlačí a tlačit bude. Takže pokud jste pro EU, tak jste nejenom pro sňatky homosexuálů nebo jinosexuálů, ale jste také pro adopce jinosexuálů a homosexuálními páry a jste také pro to, aby byli preferovaní. Protože tak to dopadne. Evropská unie je extrémně levicový byznys uskupení a neexistuje v Evropské unii země, která by nepostupovala tímto směrem. A tady byl možná nějaký projev nesouhlasu, to může být. Ale všichni víme, že to tak je. Agenda Evropské unie je homosexualistická. Není pro tradiční rodinu. Takže opět varuji před tím, že ti aktivisté, kterým před deseti lety stačilo registrované partnerství a dneska chtějí manželství, tak za deset let budou chtít víc a za dalších deset let budou chtít opět víc. A nedají pokoj, dokud toho nedostanou, protože ono to jinak nejde, když je nastavený nějaký trend.

Co s tím můžeme udělat? No, mohli jsme s tím udělat dvě věci. Jednu jste tady jako Sněmovna kolektivně zavraždili a odmítli; to bylo to referendum. Za tři a půl roku tato Sněmovna opět zavraždila referendum společnými silami. Už jste dávno možná mohli mít podle vlastních průzkumů registrované partnerství. Stačilo by, kdybyste netrvali na dvou milionech podpisů. Už jste dávno mohli mít referendem registrované partnerství, kdybyste podpořili zákon, kde by lidé mohli sami dávat návrhy zákonů, protože ho mohli sami navrhnout. Vy se o tom chcete bavit na parlamentní úrovni ne proto, že to je společenské téma, ale protože to je téma politické. Tuhle možnost jsme promrhali. Mohli rozhodnout lidé. Věřím tomu, že sto tisíc podpisů byste sehnali tak maximálně do týdne, kdyby vás podpořila tedy skutečná LGBT komunita, tedy ty statisíce gayů a lesbiček, kteří žijí mezi námi a nepochodují po náměstích v sadomaso-oblečcích a neděsí malé děti, které si je prohlížejí jako zvířátka.

A další možnost je dnes zamítnout tento návrh zákona. A já doufám, že to je přesně to, co se stane, i když z reakcí mnoha poslanců ANO mám pocit, že jsou rozhodnuti tento zákon pustit do druhého čtení, i když je velmi velká pravděpodobnost, že se to nestihne projednat do konce volebního období, protože to bude prostě volební tah, marketingový trhák. Tak uvidíme, jak se k tomu zejména poslanci ANO postaví, protože evidentní je, že na jejich vůli to bude stát a bude to padat. My máme dnes možnost postavit tady hráz proti tomu, aby se homosexualistická agenda, což je agenda, která nadřazuje homosexualismus nebo homosexuální chování nad běžné chování, pozitivní diskriminace homosexuálů, negativní diskriminace heterosexuálů, aby se stala součástí našeho právního řádu. Pojďme aspoň jednou v této Sněmovně po dlouhé době udělat tu správnou věc.

Děkuji.