Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Rád bych se také vyjádřil opakovaně k předmětnému projednávání tohoto zákona, když tedy i předkladatelé mají také potřebu v rámci druhého čtení opakovaně tady přednášet argumenty, které jsou často smyšlené, ne polopravdivé, či úplně nepravdivé. Tak já bych rád připomněl a opakovaně to tady zaznívalo z mých úst i z úst dalších poslanců, o co v tom zákoně jde, o co v něm nejde, a čeho jsme chtěli dosáhnout.

Nebudu se vracet k vysvětlování - a říkal to tady přede mnou v rámci faktické poznámky - pan poslanec Benda, jak to bylo s oceněním např. té půdy, protože tady pravděpodobně to je skutečně v rovině házení hrachu na zeď. Nicméně zákon se nazývá zákonem o vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Tady skutečně je potřeba vnímat to, že se tady jednak zákonem z roku 2012 napravily křivdy, spáchané komunistickým režimem po roce 1948. Já to považuji nejen za oprávněné, ale za správné a spravedlivé, pokud chceme být právním státem, demokratickým státem, jak to máme definováno v naší ústavě, tak samozřejmě křivdy z minulosti po roce 1948, spáchané komunisty, tak je třeba napravit. Do jaké míry, a o tom celém se tady vede debata, to bylo nebo nebylo přiměřené, o tom tady bylo mnohé řečeno. Ta přiměřenost je posuzována zcela nelogicky, některé aspekty, například výnosy daného majetku, se zcela opomíjí a nakonec je neřešil ani ten zákon samotný.

Co je ale potřeba říci a to už často v těch debatách nezaznívá, součástí toho zákona přece, dámy a pánové, je také odluka církve od státu. Zaznívá tady, že jsme státem s výraznou menšinou občanů, kteří se aktivně hlásí k církvím a náboženským společnostem. Ano, já naprosto souhlasím s tím, že není důvod, proč by stát měl financovat chod církví a náboženských společností, a to přece je také součástí tohoto zákona. Je potřeba si uvědomit, že už od roku 2014 se ta částka, kterou Ministerstvo kultury každoročně vyplácí církvím, snižuje a bude to tak pokračovat i v následujících letech právě podle tohoto zákona, tak, aby došlo k úplné odluce církví od státu. To znamená, nikdo z občanů nebude moci argumentovat tím, že platí provoz církví, ke kterým se vůbec nehlásí.