Z vojenského hlediska představovaly události za posledních 8 dní pro Ukrajinu sérii katastrof. Rusko přelom roku a svátky využilo k posílení svých jednotek a přísunu těžké techniky. K doneckému letišti směřovaly elitní jednotky Specnaz podporované tanky a dělostřelectvem, zejména proudovým. Ruský útok byl úspěšný a ukrajinští kyborgové byli odříznuti ve vyšších patrech nového terminálu. V důsledku ruského postupu, dělostřeleckých útoků a hroucení terminálu, utrpěli kyborgové obrovské ztráty. Ty se pohybovaly nejméně v řádech vyšších desítek denně. Následné ukrajinské zprávy o úspěšném protiútoku nejsou nic než propagandistická příprava před přiznáním porážky. Ukrajina o doněcké letiště přišla. Ze slavných kyborgů v podstatě nic nezbylo, pohled na pole osázené obrovským množstvím jejich hrobů je smutný.
                                          
Současně Rusko posiluje své jednotky i v Luhaňské oblasti a obsazuje různé menší kousky ukrajinského území po celé severní části fronty. Z Doněcké a Luhaňské oblasti chce Rusko vybudovat další Abcházii. Tj. formálně nezávislé, byť nikým neuznané republiky, ale fakticky součásti Ruska. Je vrcholně absurdní, když ruský ministr zahraničí vyzývá k celoukrajinskému dialogu a vyzývá k zastavení bojů. Rusko nemusí nikoho k ničemu vyzývat, stačí, když stáhne své vojáky z ukrajinského území. Fakticky to totiž znamená požadavek na to, aby Ukrajina souhlasila s okupací svého území ruskou armádou a aby nekladla odpor dalšímu obsazování ukrajinského území.
                             
Válka je nepopulární na Ukrajině i v Rusku. I nacionalistické nadšení v boji za tzv. Ruský svět začíná ochabovat. Důstojníkům a vojákům ruské armády se ve skutečnosti bojovat na Ukrajině příliš nechce. Zejména poté, co ruské ministerstvo obrany zahájilo velkorysou výstavbu bytů pro důstojníky. Ti lidé si zakládají rodiny, chtějí žít své životy, a po dvou desetiletích zanedbávané materiální péče se důstojník ruské armády opět stal prestižním povoláním. A místo toho jsou posíláni anonymně na Ukrajinu.
                                 
Rusko může při nasazení větších sil porazit celou Ukrajinskou armádu. Má převahu jak v množství, tak v kvalitě, ale to by si vyžádalo shození masky a plné nasazení proti skutečné ukrajinské mobilizaci. Též by Rusko mohlo být vyloučeno z OSN, čímž by přišlo i o své drahocenné právo veta v Radě bezpečnosti.
                        
Může Ukrajina v této nevýhodné situaci vyhrát? Ano, zkušenosti ukazují, že pokud silný stát někde uvízne, hledá poměrně rychle způsob jak z problému odejít. To je příklad Američanů ve Vietnamu i Sovětů v Afghánistánu, kdy vedení USA i SSSR brzy hledalo způsoby ukončení konfliktu, byť snaha odejít s čistým štítem a udržet své klientské režimy u moci vedla k protáhnutí odchodu o celé roky. Ukrajina musí vydržet bojovat ještě několik let, až ruská ochota prodlužovat konflikt zcela opadne. Kromě toho Rusko jako velmoc má na zřeteli mnoho cílů a mezinárodních situací současně a dříve nebo později z východní Ukrajiny vycouvá, aby si uvolnilo ruce jinde.
                         
Mezitím považuji za rozumné zařazení dobrovolnických praporů do ukrajinské armády, čímž se vylepší jejich logistika, zlepší koordinace a sníží nadměrné ztráty. Západní země by se neměly bát dodávat Ukrajině zbraně. Čím silnější Ukrajina, tím větší náklady pro Rusko. Ukrajina má zastaralé vybavení a dodávky moderních zbraní umožní Ukrajincům lépe čelit ruské armádě a vést aktivní bojové operace. Ukrajinská ekonomika je v rozvratu. Spolu s prováděním reforem, potřebuje Ukrajina něco jako Marshallův plán. I když to bude Evropu stát desítky či stovky miliard eur je investice do evropské Ukrajiny dobrým obchodem.