Zahradník (ODS): V našich lesích je napadeno kůrovcem 150 milionů stromů

11.03.2020 13:27

Projev na 41. schůzi Poslanecké sněmovny 11. března 2020 na téma zadržení vody v krajině a obnovy lesů proti kůrovci.

Zahradník (ODS): V našich lesích je napadeno kůrovcem 150 milionů stromů
Foto: ods.cz
Popisek: Jan Zahradník z ODS
reklama

Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já bych se také rád vyjádřil k téhle tematice, protože k tomu vždycky vystupuji a snažím se své názory sdělovat. My se dnes potýkáme s epidemií a s porozuměním a s ulehčením sledujeme kroky vlády, které učinila. Také se odborníci ptají, kdo byl ten nultý pacient, kde vlastně ta epidemie vznikla. My tady v tom tématu, o kterém teď mluvíme, také máme co činit s epidemií, jenom ji nazýváme kalamita. A také bychom si možná mohli klást otázku na ten původ té epidemie, na ten původ té kůrovcové kalamity, kde to vlastně vzniklo.

Já bohužel musím říci a zopakovat, že vlastně taková první masivní kůrovcová kalamita byla - v té novodobé době, kterou tedy sledujeme, kam se díváme a pomíjíme-li ty historické důvody, které zmiňovali kolegové z těch, řekněme minulých staletí - tak to byl rok 2007 orkán Kyrill, ponechání padlého dřeva v prvních a druhých zónách bez asanace. Tehdy ministrem, který o tom rozhodl, byl ministr životního prostředí Bursík. A z toho tehdy vznikla kůrovcová kalamita.

Tehdy jsme proti tomu velmi protestovali. Obě krajské samosprávy - jihočeská i plzeňská - proti tomu konaly mnoho různých kroků a protestů. Ale tehdy byl názor ten, že kůrovec je součástí přírody a ta příroda si s tím bude umět poradit, že si s ním poradí, že je třeba ho nechat být a v té divočině, která se tehdy na Šumavě začínala - hlavně tedy ideologicky - rodit, tak bude hrát svoje místo vedle stromů, zvířátek, veverek, srnců, tak taky bude tady součástí té přírody kůrovec.

Samozřejmě, že část těch kůrovcových stromů na Šumavě se vytěžila. Mimo jiné taky proto, aby se zabránilo proniknutí té kalamity do sousedních porostů našich sousedů v Bavorsku, ale hlavně v Rakousku, kde jsou ty lesy, s kterými sousedí národní park, lesy soukromé, lesy hospodářské. Patří tedy z větší části klášteru ve Schläglu. A přesto se ta kalamita začala šířit.

Vím, že ti, kteří zastávají tu teorii divočiny na Šumavě, by mě teď nejraději ukřičeli, budou mne kritizovat. Pokud se někdo seznámí s mým vystoupením, budou říkat, že kůrovec uletí pár metrů. Není tomu tak. Kůrovec jednak může letět větší počet metrů a kilometrů, ale také se kůrovec bohužel převáží při různých přesunech dřeva nedostatečně asanovaného, které se vozí na různá místa České republiky.

Ta situace nakonec na Šumavě vyvrcholila v to, že pan ministr Brabec odvolal ředitele. Tehdy jsem na to upozorňoval, a kůrovcová kalamita v lesích hospodářských, která pak následovala, měla za následek odvolání ředitele Szóráda, který byl odvolán za to, že s kůrovcem dostatečně nebojoval. Ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek byl odvolán v roce 2014 za to právě, že s kůrovcem se snažil důsledně bojovat.

Mohlo by se zdát, že to, co říkám, že ta odlesněná Šumava se suchými stromy nemá žádný vliv. Ale není tomu tak. Já tady mám údaje z meteostanice ve Lhenicích, z pošumavského městečka, které ukazují, jak dramaticky klesá objem srážek od roku 2007, kdy bylo 627 mm, až k roku 2013, kdy bylo 450 mm až k roku loňskému, kdy ten srážkový úhrn činí 361 mm. Je to dramatické a myslím, že má smysl zabývat se tím, že na to má vliv ta odlesněná Šumava vlivem kůrovcové kalamity.

Co budoucnost? Co nás čeká v budoucnosti? Letecké průzkumy ukazují - z konce loňského roku - že v našich lesích je napadeno kůrovcem 150 milionů stromů. To je obrovské množství. Musíme tomu prostě nějak čelit. Já jsem se tázal pana ministra zemědělství, zdali zvažuje použití nějakých metod krizového řízení, tak jako samozřejmě čekáme, že metody krizového řízení jsou použity při té epidemii dotýkající se lidí. Samozřejmě, koho by napadlo, že se budeme bránit tomu, metody krizového řízení používat. Ale tady ne, tady to možné není. Stav nouze použít nelze, byť já si myslím, že by to možné mělo být, že by v těch krajích, kde ta kalamita v daný čas graduje, by mohl být vyhlášen stav nouze, který by mohla vláda případně po 30 dnech prodloužit. Ten by umožnil velké zrychlení těch kroků k sanaci a likvidaci kůrovce právě bez těch naprosto fatálně složitých výběrových řízení, která jsou jednou z příčin. A tady musím souhlasit s kolegou Holomčíkem i s kolegou Kováčikem, že ta situace má svůj původ v tom oddělení správy a vlastnictví, to myslím v těch 90. letech byla velká chyba.

Dámy a pánové, já si tedy myslím, že skutečně ty prostředky krizového řízení by bylo možné použít, jen chtít a najít k tomu odvahu a vůli.

Já bych chtěl zmínit ještě jednu věc. Teď se často objevuje otázka, co s tou dřevní hmotou, která se objevuje. Z části jsme pomohli těm správcům lesa tím, že jsme jim jaksi uvolnili ruce v možnosti zasahovat tam, kde ten kůrovec je ještě velmi živí a nebezpečný, a ty kůrovcové souše, ze kterých ten kůrovec vylétl a které jej už neprodukují, tak ponechat v lese. Ale prostě to je dřevní hmota, co s tím budeme dělat. Vývoz je samozřejmě něco co se vymyká zdravému rozumu, vozit to dříví do Číny. To je, já nevím, z nějaké báje, z nějaké bajky. Čili hledat metody, jakým způsobem to dřevo využít. Já jsem kdysi pořádal seminář o decentralizované energetice tady ve Sněmovně, ukládání energie do baterií, vodíkové články a biomasa. Měli jsme tady 3 témata. Jak to tak bývá, tak se z toho urodilo jenom málo, jenom zlomek. A zrovna ta biomasa, tehdy ti lidé, kteří se účastnili toho semináře, v těch projektech pokračují, vyvíjejí metody na spalování dřeva pyrolýzou. Česká lesnická univerzita tyto věci řeší. Měli bychom se možná na tyto věci podívat a zkusit najít možnosti, jak využívat ten nadbytek dřevní hmoty i pro jeho energetické využití.

Dámy a pánové, já si myslím, že situace v oblasti kůrovce je v tuto chvíli vážná a mám obavu, že bude v následujících letech ještě horší. Navíc meteorologické podmínky jsou bohužel pro budoucí generaci kůrovce příznivé, teplá zima, jestli bude zase takové léto, jako jsme zažili loni, tak je možné se nadít, že skutečně 150 milionů stromů padne.

Tady někdo zmínil hledání viníka. Já bych samozřejmě nechtěl a nebudu hledat viníka. Jenom bych byl rád, abychom si uvědomili, že není dobře říkat, že viníkem té kalamity jsou čeští lesníci, kteří v nejlepší víře hospodařili po staletí tady u nás a stali se stavem, který opravdu má oprávněnou úctu. Já bych chtěl připomenout, že tím viníkem není ani smrk, který podle názoru některých, asi zřejmě správných, byl vysazován na místech, kde nejsou pro jeho pěstování dobré podmínky. Ale prostě smrk nemůžeme úplně vymazat ze skladby našich lesů mimo jiné také pro jeho velikou ekonomickou významnost jako dřeva pro stavění. Zatím se bohužel bez něj nedokážeme obejít. Proto bych se přimlouval za to, abychom vrátili české lesy do rukou českých lesníků, abychom jim a jejich zkušenostem věřili a pokud možno se snažili eliminovat takové ty ekologistické náhledy, které by nejradši divočinu udělaly nejenom ze Šumavy, ale i z ostatních lesů v České republice. Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Stanjura (ODS): Je to blázinec. A tohle všechno snižuje důvěru veřejnosti

18:49 Stanjura (ODS): Je to blázinec. A tohle všechno snižuje důvěru veřejnosti

Projev na 87. schůzi Poslanecké sněmovny 2. března 2021 ke komunikaci vlády