“Činnost povrchových lomů s sebou nese řadu negativních jevů, které se projevují zejména lokálně – hnědouhelné regiony vykazují v ekonomických, sociálních a zdravotních ukazatelích nejhorší výsledky v mezikrajském srovnání,” uvádí Přemysl Rabas.

V pozměňovacím návrhu proto navrhuje, aby příjemcem prostředků z úhrad za vydobytý nerost byly nově kromě obcí (33 %) a státu (30 %) také krajské samosprávy (37 %). Krajům by tak nově mohlo připadnout 37 % z úhrad za nerost z povrchové těžby. Pokud poslanci schválí předloženou úpravu horního zákona, tak by Karlovarský kraj nově získal do rozpočtu navíc zhruba 45 milionů korun ročně a Ústecký kraj až 180 milionů korun ročně. Tyto finanční prostředky jsou obzvláště důležité ve světle toho, že by kraje měly být hlavním koordinačním centrem strukturální přeměny související s ukončením těžby uhlí.

„Velmi vítám návrh senátora Rabase, který odstraňuje nespravedlnost v horním zákoně, kdy se velká část prostředků rozpouštěla ve státním rozpočtu místo toho, aby byly využity v regionech na sanaci důsledků těžby. Věřím, že jeho návrh získá v Poslanecké sněmovně širokou podporu napříč politickým spektrem,” říká Petr Globočník, předseda Zelených v Ústeckém kraji. “Dalším krokem by dle mého názoru mělo být navýšení poplatku z vydobytého nerostu na 10 %, což bych považoval za férovou sazbu jak pro těžaře, tak pro občany ČR,” dodává Globočník.