Předmětem pak je poukázání na problémy, které vznikají při aplikaci zákonů v praxi s nevhodnými ustanoveními jednotlivých zákonů, které byly do českých zákonů „slepě“ zavedeny a neodpovídají záměru státu.

Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány podle zákona č. 82/1998 Sb., Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), konkrétně v § 3 písm. a). Za státní orgán považujeme ty subjekty, které jsou v zákoně za státní orgán označeny a které dle dané organizační struktury vykonávají jménem státu státní moc podle Hlavy II. – IV. Ústavy. Tedy, dle znění čl. 2 odst. 1 Ústavy ČR orgány moci zákonodárné, která podle Ústavy ČR je oprávněna vydávat zákony, výkonné, kterou upravuje Ústava a zákon č. 2/1969 Sb., Kompetenční zákon, v platném znění, a soudní, kterou upravuje Ústava a zákon č. 6/2004 Sb., Zákon o soudech a soudcích, v platném znění.   

Vlastní text: