Ze schůzky vyplynuly tři základní motivy pro převzetí ZOO krajem:

1) ZOO potřebuje zajistit finanční stabilitu

Liberecká ZOO potřebuje ročně příspěvek cca 65 milionů korun pro svůj chod a další rozvoj. Částka není ještě vyšší pouze proto, že je ZOO z 55 % soběstačná. Navíc je zapotřebí zohlednit roční inflaci a případné vládou nařízené navýšení mezd.

„Aktivity Zoo Liberec jednoznačně přesahují rámec města. Zoo je jedním ze dvou největších návštěvnických taháků celého Libereckého kraje a její příspěvek k ochraně české i světové biodiverzity, naplňuje mnoho strategických cílů nejen v našem kraji,“ říká Václav Židek, radní pro životní prostředí a zemědělství.

„ZOO Liberec potřebuje finanční stabilitu a město Liberec ji bohužel nedokáže, vzhledem k množství mandatorních výdajů (divadla, MHD, sportoviště s regionálním významem) a splácení dluhu, dlouhodobě zajistit. Ve srovnání s ostatními dobrými českými zoo začíná bohužel její areál ztrácet konkurenceschopnost,“ dodává Pavel Felgr, který byl v letech 2014 – 2018 členem DR ZOO Liberec.

ZOO Liberec ale není jen vlastní zoologická zahrada, ale patří sem také:

• Útulek Archa
• Záchranná stanice pro handicapované živočichy
• Městské středisko ekologické výchovy Divizna
• Kulturní centrum Lidové sady

Při hodnocení EAZA (Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií) v roce 2018 bylo pozitivně oceňován právě fakt, že se ZOO stará též o handicapované živočichy a má středisko ekologické výchovy s erudovaným personálem. A hodnocení by bylo vynikající, kdyby byly v odpovídajícím stavu některé pavilony. To ale bohužel není možné právě proto, že se ZOO dlouhodobě potýká s nedostatkem financí.

2) S finanční stabilitou bude možný další rozvoj ZOO

Aby se ZOO mohla dále rozvíjet, je připravována změna územního plánu. Ta by umožnila postupně vytvořit další, tentokrát relativně levné, přírodní a prostorné expozice „přes ulici“ kolem bývalého lesního amfiteátru. Tam by postupně vznikaly nové výběhy umožňující úpravu současných expozic tak, aby odpovídaly nejen požadavkům asociace EAZA, ale také připravované změně v české legislativě.

Do této chvíle totiž zákonné normy upravují velikost chovatelského prostoru „jen“ jako doporučené velikosti ubikací a pavilonů pro volně žijící zvířata chovaná v lidské péči. Nově připravovaná legislativa bude tento prostor definovat jako závazný. ZOO má připravenou prezentaci rozvoje i v tomto ohledu.

3) Rozvoj ZOO zajistí udržení prestižní akreditace EAZA

Ztrátou akreditace by přišla nejen o členství v asociaci, ale především o účast na evropských záchranných chovatelských programech zajišťujících přístup k novým a mnohdy vzácným druhům živočichů.

Členství v EAZA umožňuje ZOO – mimo jiné – získávat zdravé živočichy s prověřeným původem, kteří jsou na seznamu chráněných nebo ohrožených druhů a chovat je v rámci mezinárodních záchranných programů. Jedině takto koordinovaný chov volně žijících zvířat v lidské péči dává smysl. Proto se připravuje například chov tygrů ussurijských, kteří jsou – na rozdíl od bílých tygrů – ohroženým druhem a je pro ně veden záchranný program.