Ve všech předchozích volbách od vzniku samostatné České republiky se o první dvě místa dělily jedna pravicová a jedna levicová strana. Tentokrát však předvolební průzkumy řadí za vítěznou ČSSD na druhé místo velice často KSČM. S blížícím se termínem voleb se dokonce rozdíl mezi nimi snižuje. Podle aktuálního průzkumu agentury ppm factum by ČSSD získala 22,8 a KSČM 17,1 procenta, převedeno na poslanecké mandáty 62:44. Také průzkum agentury SANEP pro deník Blesk tento rozdíl potvrzuje (60:42).
Předčasné volby se tak místo střetu levice versus pravice mohou stát v očích voličů bitvou dvou levicových stran. V úterním diskusním pořadu TV Nova „Vaše volba“ uvedl lídr KSČM v Kraji Vysočina Pavel Kováčik, že jeho strana chytá všechny nalevo od sociální demokracie. Když byl poté konfrontován na videu s oslavným vystoupením své kolegyně Marty Semelové u Gottwaldova hrobu, prohlásil: „My chceme vyplnit celé spektrum od levého středu po krajní levici, a tímto způsobem se nám to daří. Já razím staré heslo: Nechť kvetou všechny květy.“
Fotogalerie: - Mítink ČSSD ve Zlíně
Bohumínské usnesení versus sedmileté pravicové vládnutí
Když se později rozproudila debata na téma spolupráce ČSSD a KSČM, ujistil první místopředseda ČSSD a jeho protivník v diskusi Michal Hašek, že jeho strana stále drží bohumínské usnesení, mimo jiné i kvůli chování KSČ k sociálním demokratům po roce 1948. Kromě toho ale rovněž poznamenal, že existuje i historie posledních sedmi let, při kterých se ukázalo, co dovede česká pravice. „Významný sociální demokrat Zdeněk Jičínský říká, že po volbách nesmíme nechat levicovou většinu ležet na ulici,“ zareagoval Kováčik na odmítavý Haškův postoj ke spolupráci.
Psali jsme:
Na pozvolný úbytek hlasů pro ČSSD a přibližující se komunisty upozorňuje i sociolog Jan Hartl. „V našich datech se ukazuje, že ČSSD má velmi širokou obec vlažných příznivců, kteří donedávna nezvažovali jinou alternativu, ale bylo u nich nejisté, zda se k volbám dostaví. Na našem průzkumu volebních preferencí za září, na tom říjnovém se právě pracuje, se ukazuje dlouhodobý pokles jejich přízně. Ten je zapříčiněn tím, že se v období před předčasnými volbami objevily jiné subjekty a nepevné voliče ČSSD znejistěly,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Hartl, ředitel agentury STEM.
Fotogalerie: - Mítink ČSSD v Olomouci
Pokles ČSSD a růst KSČM jsou spojené nádoby
Zároveň ale dochází k přetahované o voliče i v rámci levého spektra. „V posledních výzkumech se ukazovalo, že pozvolný pokles modelového výsledku ČSSD, který jsme simulovali, je doprovázen mírným nárůstem podpory komunistů, jako by to byly spojené nádoby. A jako by se pevný levicový postoj, který do značné míry nese i protest proti pravici obecně, jejím minulým vládám i stávajícím pořádkům, upevňoval spíše na straně komunistů. Proč nakupovat u kováříčka, když můžu nakupovat u kováře? Tam je jisté, že oni ze svého směru neuhnou,“ připomíná Jan Hartl.
JUDr. Michal Hašek
A hned vysvětluje, jakou past pro sociální demokracii to představuje. „Kdybych to vyjádřil čísly, tak zatímco na hranici linie styku s komunisty si sociální demokracie hlídá nějakých osm procent svých hlasů, tak na linii styku se středovými formacemi je to u středových voličů ČSSD mnohem víc, takových 20 procent hlasů. Jsou proto v kleštích, zda přitvrdit rétoriku a pohlídat si tu hranici s komunisty a nenechat je na tom vývoji profitovat, nebo si odkrýt hranici ke středovým formacím a tam je potenciálně ještě větší riziko,“ upozorňuje sociolog Jan Hartl.
Pánové z ČSSD pomalu couvají ze svých plamenných vyjádření
A ošidnost vymezování ČSSD vůči KSČM dokládá i na strategické úvaze. „Obecně se předpokládá ve volebním výsledku masivní převaha levice. Situace bude ale velmi odlišná podle vzájemného poměru ČSSD a KSČM. Pokud ČSSD dosáhne velmi dobrého výsledku a KSČM obvyklého, tak možná menšinová vláda s podporou komunistů stojí na jiných ´základech z pozice síly´, než když ČSSD získá kolem 24-25 procent hlasů a komunisté si proti minulým volbám znatelně polepší. Pak ústupky a obchody musí být velmi odlišné, až kvalitativně odlišné,“ míní Jan Hartl.
Sociální demokracie ubírá nohu z plynu své donedávna ještě razantní rétoriky. Potvrdil to výrok jejího místopředsedy Lubomíra Zaorálka, že ČSSD už nechce referendum o církevních restitucích a že bude lepší dohodnout se s církvemi. „Pomalu a jistě pánové couvají ze svých plamenných vyjádření a názory občanů jsou jim zcela jedno. Jde přece o jejich funkce a případné povolební dohody. Bývalý ministr financí Kalousek jejich přerod jistě patřičně ocení. ČSSD evidentně hledá zadní vrátka, jak příliš nenaštvat TOP 09,“ reagovala na to místopředsedkyně KSČM Miloslava Vostrá.
Kritičnost vůči bývalé koalici možná dodrží jen komunisté
„Pozastavil jsem se, když se onehdy začalo mluvit – ne tedy ústy vedení ČSSD – že by po volbách byla možná jakási velká koalice s TOP 09. Ta to samozřejmě hned odmítla, ale mnozí si ještě pamatují, jak to bylo s pokusem Miroslava Kalouska vytvořit koalici KDU-ČSL s ČSSD s tichou podporou komunistů. Pokud čtu Právo, které stojí výrazně na straně Sobotkovy frakce v ČSSD a podporuje dost výrazně Miroslava Kalouska, tak se může stát, že kritičnost vůči bývalé koalici, nejenom vůči TOP 09, dodrží jenom KSČM,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Podle něj ztrácejí sociální demokraté nejen energii v rétorice, ale také trochu lesk. „V předvolební kampani převládá ideologie Bohuslava Sobotky, a ta není bojovná. Ztratili i své úhlavní nepřátele, protože ODS je v rozvratu a vůči TOP 09 jsou umírněnější z nějakých taktických důvodů. Třeba už mají připravenu nějakou zákulisní dohodu o toleranci menšinové vlády nebo něco takového. V té vrcholící kampani mě vlastně u ČSSD nezaujalo nic atraktivního,“ konstatuje Zdeněk Zbořil s tím, že si všiml, jak se s blížícím se termínem zvolna v průzkumech snižuje podpora ČSSD.
ČSSD svou měkčí rétorikou znejisťuje nespokojené voliče
„To přibližování komunistů nebude tím, že by lidé četli pozorněji programy politických stran, ale že komunisté mají stabilní elektorát, k němuž přibývají lidé, kteří chtějí volit proti té minulosti, ať už to byla minulost ODS, nebo ČSSD. Sociální demokracie tím, že je tak dlouho v opozici a není na ni vidět, má dost vysokou popularitu, ale jak se přibližuje den voleb, tak se snižuje. Jde to dolů po půlprocentech, po procentech. A mohlo by se stát, tak jako se to stalo Jiřímu Paroubkovi, že v den voleb bude na 22 nebo 23 procentech,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Rozhodovat se mezi ČSSD a KSČM nebudou prý voliči vůbec podle programu, ale spíše podle intenzity jejich rétoriky proti nedávné koaliční minulosti. „Komunisté jsou jednoznačně proti způsobu vládnutí minulých vlád, je otázka, kam až chtějí jít. Ale rozhodně jsou nejrazantnějším kritikem těch pravicových koalic, takže pro ty nespokojené jsou zřejmě nejpřijatelnější. Naopak ČSSD tou svou měkčí rétorikou ty nespokojené znejisťuje,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Lidé se k radikálnímu postoji hlásí velmi otevřeně
Podle sociologa Jana Hartla se dnes lidé velmi otevřeně hlásí k tomu, že budou volit komunisty. „KSČM mají jako zástupný symbol, jako náhradní adresu pro vyjádření radikálního protestu. Tím v podstatě lidé říkají: ´Já jsem tak naštvaný na tu současnou situaci, že budu radši volit komunisty.´ To je takové rázné bouchnutí do stolu, kdy člověk volbou komunistů vyjadřuje protest a zásadní nespokojenost s tím, jak to v naší společnosti vypadá. A k tomuto radikálnímu postoji se lidé hlásí,“ konstatuje ředitel STEM Jan Hartl.
Příznivce komunistů prý už neodrazuje ani razantní protikomunistická kampaň před volbami. „Máme za posledních osm-deset let zjištěno, že lidé tu účelovou předvolební antikomunistickou rétoriku neberou. My kromě kvantifikovaných dotazníkových šetření děláme i kvalitativní výzkumy a tam to lidé vyjadřují docela jasně. Je to zase modelový názor toho typu, kdy vzkazují politikům, že pokud je KSČM nebezpečím pro demokracii, tak ji měli zrušit, a ne aby s ní mezi volbami dělali kšefty a před nimi ji pak vytahovali jako strašáka,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Jan Hartl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
