Velice záslužně vypadá počin vlády Petra Nečase, která chce předloženým návrhem ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti zabránit nadměrnému zadlužování státu. Na chvályhodnosti tohoto kroku ale výrazně ubírá skutečnost, že tato „vláda rozpočtové odpovědnosti“, jak se sama nazvala, nepředložila tento návrh v počátcích svého vládnutí, ale až v době, kdy je zřejmé, že bude fungovat jako bič až na vlády, které přijdou po ní.

Z navrženého textu vyplývá, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat Poslaneckou sněmovnu neprodleně o vyslovení důvěry. A už když státní dluh přesáhne 45 procent HDP, má se podle vlády snížit o pětinu platová základna pro výpočet platů politiků. Zároveň by se měl zastavit růst prostředků na odměnu za práci v sektoru veřejných institucí.

Šéfovi ČSSD se nelíbí parametry „dluhové brzdy“

Pro ilustraci je třeba uvést, že v letech 2003 až 2008 se veřejný dluh pohyboval v rozpětí jediného procenta (od 27,9 do 28,9 procenta), ale vzhůru vylétl v následujících letech 2009 až 2012 (postupně 34,4 procenta, 38 procent, 41,2 a za minulý rok předběžně 45,1 procenta) v období konce Topolánkovy vlády, za Fischerovy úřednické vlády a za působení Nečasova kabinetu.