Kampaň pro eurovolby finišuje. Který kandidát vás oslovil nejvíce? (anketa zůstane až do dne voleb)Anketa
Poslanci začali ve sněmovně ve středu odpoledne projednávat tzv. fiskální smlouvu, která se oficiálně nazývá „Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii“, nebo někdy se označuje také jako „smlouva o rozpočtové odpovědnosti“. Cílem smlouvy je posílit rozpočtovou disciplínu a koordinaci hospodářských politik členských států EU, resp. primárně zemí eurozóny.
Ke smlouvě se ale strhla ve sněmovně zajímavá debata. Předseda klubu poslanců TOP 09/STAN Miroslav Kalousek totiž přišel s nápadem na výměnný obchod: Topkaři ve sněmovně zvednou ruku pro tento dokument jen v tom případě, když vláda dodrží vše, co se ve smlouvě praví - a to bez výjimek.
„Bez hlav tři a čtyři totiž tato smlouva nedává smysl. Je to stejně pokrytecké, jako když se komunistické Československo přihlásilo k udržování lidských práv, ale nemělo v úmyslu práva dodržovat,“ poznamenal k tomu Kalousek.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) totiž před ním v debatě zmínil, že kabinet navrhuje přistoupení k paktu bez toho, aby se ČR zavázala k paragrafům tři až čtyři. Vláda se totiž sice přihlásila k fiskálnímu kompaktu, ale vyjednala si výjimku, která jí umožňuje ignorovat články tři a čtyři, tedy nutnost zavedení dluhové brzdy a snižování strukturálního deficitu.
„Česká ekonomika potřebuje určitý čas na vstup do eurozóny,“ poznamenal v debatě také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), podle něhož je důležité si nechat prostor k tomu, abychom mohli stimulovat ekonomiku. „Není proto důvod se zavazovat na článek tři a čtyři,“ uvedl i on.
„Je to pokrytectví, na čemž se TOP 09 nemůže podílet. My to chceme i s hlavou tři a čtyři," oponoval ale Kalousek.
„Dovolím vládě tlumočit nabídku, která je míněna upřímně, a to bez jakýkoliv postranních úmyslů," řekl dále a pak do napjatého ticha pronesl:
„Přeje-li si vláda naše hlasy při ratifikaci fiskální smlouvy, pak je můžeme připojit jen za té situace, že mezi prvním čtením a druhým čtením vláda v souladu s článkem 14 smlouvy učiní institucím EU úmysl, že chce, aby pro nás články tři a čtyři přestaly platit, či že má v úmyslu být vázána všemi články smlouvy k lednu 2016, kdy výjimky přestane uplatňovat. Když k 1.1. 2016 přistoupíte k plnému znění, tak rádi svůj závazek dodržíme a pak můžete počítat spolehlivě se všemi hlasy TOP 09... Když to bude dodrženo, tak vám schválíme i rozpočet. Rozpočet tedy bude všemi našimi poslanci schválen."
Kalousek také upozornil na paradoxní situaci, kdy Nečasova vláda k fiskálnímu paktu nikdy nechtěla přistoupit, ale důsledně podle něj postupovala, zatímco prý Sobotkův kabinet k paktu chce přistoupit, ale fakticky se jím řídit nechce. Podle něj je totiž důležité mít schodek dlouhodobě udržitelný pod tři procenta.
Vláda by se podle něj měla zavázat k tomu, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP, a také k dluhové brzdě v případě, že dluh země přesáhne 60 procent HDP, což jsou podle něj dva klíčové pilíře smlouvy.
Kalousek: Závazek stvrdíme s vládní koalicí i písemně
Kalousek nadto zmínil, že vládě tento svůj přislib dodá i písemně. „TOP 09 je ochotna tento závazek stvrdit s vládní koalicí i písemně, a tudíž je připravena o jeho textu s vládou jednat. Vláda se může spolehnout v tak závažných věcech na TOP 09 za jednoho jediného předpokladu: Že se bude řídit smlouvou bez jakýkoliv výjimek a že bude šetřit. Vážená vládo, je to na vás," zdůraznil také Kalousek. Za vystoupení mu dokonce několik poslanců zatleskalo.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura naopak vládním poslancům a ministrům řekl, že nemohou v této věci počítat s hlasy ODS.
„Náš klub považuje tento materiál ze nejdůležitější. Ale my takovou nabídku jako TOP 09 neučiníme, budeme totiž hlasovat proti," zdůraznil Stanjura a na omluvu zmínil, že v tuto chvíli přijetí eura rozhodně není přínosem pro Českou republiku.
Poslanec a místopředseda KSČM Jiří Dolejš poté ve svém vystoupení diplomaticky uvedl, že komunisté hlas smlouvě asi nedají. „Neodmítáme dokument, ale ani mu nemůžeme dát souhlas," zmínil kromě jiného Dolejš za debatním pultíkem.
Debata ve sněmovně kolem smlouvy dál pokračovala vystoupeními jiných poslanců.
S názorem se postavil za sněmovní mikrofon třeba i premiér Bohuslav Sobotka. „Chci mu poděkovat za nabídku, ale ve skutečnosti žádnou hodnotu nemá,“ zahřímal na nabídku Kalouska Sobotka.
„Jsme připraveni o tom jednat, ale mít také rozpočet... Za této situace vládě nezbývá nic jiného než jednat v klubech. Je to ale unikátní příležitost fiskální pakt přijmout, neboť teď je v Senátě a ve sněmovně ústavní většina,“ poznamenal kromě jiného premiér s tím, že by se koalice mohla s opozicí domluvit na přijetí dluhové brzdy, byť na to chce zatím výjimku. Tlak na snižování deficitu ovšem Sobotka odmítl vzhledem k tomu, že by to znamenalo snížit jej na polovinu - ze 100 miliard v příštím roce na 50 miliard korun bez toho, aby TOP 09 slíbila podpořit také zákony ke zvýšení příjmů rozpočtu.
Vláda potřebuje ústavní většinu
Premiér chce s oběma stranami o podpoře jednat vzhledem k tomu, že vládní koalice bude k prosazení paktu potřebovat souhlas ústavní většiny zákonodárců, kterou sama nedisponuje.
Sobotka také zmínil, že by se koalice mohla s opozicí domluvit na přijetí dluhové brzdy, byť na to chce zatím výjimku. Tlak na snižování deficitu ale Sobotka odmítl vzhledem k tomu, že by to znamenalo snížit jej na polovinu - ze 100 miliard v příštím roce na 50 miliard korun bez toho, aby TOP 09 slíbila podpořit také zákony ke zvýšení příjmů rozpočtu.
Fiskální úmluva či smlouva o rozpočtové odpovědnosti vychází z prohlášení k posílení fiskální disciplíny a koordinace hospodářských politik, které přijali hlavy států a předsedové vlád eurozóny na okraj Evropské rady dne 9. prosince 2011 poté, co se nepodařilo nalézt shodu na omezené změně zakládacích smluv EU mezi všemi 27 členskými státy EU.
Cílem smlouvy je posílit rozpočtovou disciplínu členských států EU
Jak jsme již uvedli, cílem smlouvy je posílit rozpočtovou disciplínu a koordinaci hospodářských politik členských států EU, respektive primárně zemí eurozóny. Tento cíl Česká republika plně podporuje, neboť stabilizace eurozóny je s ohledem na těsné ekonomické propojení v jejím zájmu. Pokud by Česká republika k této smlouvě ale přistoupila, přijala by zároveň právní závazek, že účinky paktu se na ni budou vztahovat okamžikem přijetí eura.
Ve smlouvě, která je uzavřená mimo rámec unijního práva, se totiž praví, že by měla být účinná výhradně pro členské státy, jejichž měnou je euro; pro ostatní smluvní strany až od okamžiku, kdy euro přijmou. Jádro smlouvy tvoří pravidlo vyrovnaných rozpočtů (tzv. zlaté rozpočtové pravidlo), podle něhož mají být vládní výdaje a příjmy vyrovnané či přebytkové dle stanovených kritérií, přičemž ve vymezených případech bude možné se od tohoto pravidla odchýlit.
Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie na konci března. Zemi to zavazuje zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se ale Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Olga Böhmová
