Česká společnost zatím příliš neslyší na varování TOP 09, která opakovaně upozorňuje, že prezident Miloš Zeman představuje pro zemi ohrožení demokracie, že si uzurpuje více moci, než mu dle ústavních zvyklostí přísluší a že si počíná jako absolutistický vládce, diktátor či slovy prvního místopředsedy této strany Miroslava Kalouska jako gosudar. Aktuální průzkum agentury STEM totiž ukázal, že si 60 procent občanů přeje, aby v čele státu byl prezident, který bude mít i rozsáhlé výkonné pravomoci.

Průzkum STEMu vypovídající o nárůstu důvěry v prezidenta Zemana najdete ZDE.

Průzkum STEMu vypovídající o chuti české veřejnosti posílit pravomoce prezidenta najdete ZDE.

„Jde o pocit lidí, jestli by tu měl být silný prezident, jde tak o obecný postoj k posílení prezidentské instituce. Výsledek svědčí o rozčarování, lidé mají pocit, že naše společnost není ze strany politických stran dobře vedena. Důvěra v politické strany i v jejich výkonnost je velmi nízká, skoro na historickém minimu. A tak je třeba rozumět i jiným postojům, které zjišťujeme, že by tady měla vládnout pevná ruka a někdo by měl jasně říct, co se má dělat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz sociolog a ředitel agentury STEM Jan Hartl.

Jde o neúspěch TOP 09, která varuje před silným prezidentem

Není to ani tak příznak touhy po autoritativním režimu, ale spíše argument pro posílení složky "leadership" v politickém životě, protože společnost postrádá odpovídající způsob vedení, motivace a komunikace ze strany předních politiků. „U nás to je nezvyklé, ale v Americe je to natolik běžné, že se u prezidentských kandidátů probírá jejich vhodnost i podle toho, jestli reprezentují `strong leadership` (silnou schopnost vést - pozn. red.), nebo ne. U nás tato debata není a lidé intuitivně, aniž by to uměli pojmenovat, mají na mysli něco takového, že by čelné instituce měly mít jasnou a pevnou strukturu vedení,“ vysvětluje Jan Hartl.