Zbourali byste vepřín v místě bývalého tábora v Letech?Anketa
Poslanec a předseda Úsvitu Tomio Okamura si vysloužil trestní oznámení za toto své vyjádření: „Pokud jde o Lety, bude dobře si ujasnit, co tu chceme budovat. Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli. Dozorci téměř do konce fungování tábora nebyli ozbrojeni a velitel tábora bral svou služku a zřejmě milenku do kina. V táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života. Zásadní problém byl však velitel, který jednak skutečně bil vězně a tajil špatný stav tábora, ale byl odvolán a do tábora byla poslána lékařská pomoc. Oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu. Naopak srovnávání je neúctou ke skutečným obětem holokaustu, ať už Romů nebo Židů, ve skutečných koncentračních táborech. Samozřejmě platí, že jakékoli násilí na lidech odmítám a odsuzuji,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
Bouřlivé reakce na politické scéně
Ještě než došlo na Hellerovo trestní oznámení, k němuž se mají podle serveru Romea.cz připojit i někteří Romové, vyvolala Okamurova slova bouřlivé reakce. Premiér Bohuslav Sobotka a předseda sociální demokracie uvedl, že šéf Úsvitu používá jazyk protektorátní propagandy. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) jej dokonce vyzval, aby opustil politiku. Za hanebné označil Okamurovo vyjádření také místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. K věci se vyjádřil také prezident Miloš Zeman. „Kdyby to byl pracovní tábor, tak by jeho vězni neskončili v Osvětimi,“ tlumočil jeho stanovisko k Okamurovi mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Okamura: Když vidím tu hysterii…
Dnes už Okamura svá slova mírní a vysvětluje, z čeho při svých tvrzeních čerpal. „Při svém vyjádření ohledně tábora v Letech jsem vycházel například z knihy Historického ústavu Akademie věd s názvem Historikové a kauza Lety, dále z citací historika Jaroslava Valenty, ředitele archivní správy Ministerstva vnitra Oldřicha Sládka, z šetření policie (za výrok, že se jednalo o pracovní tábor, nikoliv o koncentrační tábor europoslance Miloslava Ransdorfa na základě znaleckých posudků historiků neobvinila a dala mu za pravdu) a v tomto smyslu se vyjádřil v roce 2005 v rozhovoru pro Lidové noviny i tehdejší prezident Václav Klaus. Stejný názor vyjádřil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz i poslanec a exministr kultury Vítězslav Jandák a senátor zvolený za ČSSD Miroslav Krejča,“ uvedl později Tomio Okamura pro ParlamentníListy.cz.
„Když vidím hysterii, která se kolem této kauzy strhla, tak bych velmi uvítal, aby historici již definitivně a jednoznačně sdělili jasné stanovisko, aby u této smutné kapitoly českých dějin již nepanovaly žádné dohady. A zdůrazňuji, že jsem nikdy ani na vteřinu nezpochybnil bezpráví, které se v Letech dělo a už vůbec se moje vyjádření netýkalo zločinů spáchaných na těch, kdo byli z Let odvezeni do skutečných koncentráků. Odmítám a vždy budu odmítat jakékoliv bezpráví na jakékoliv skupině obyvatel. Romové, kteří tu byli shromáždění, byli následně z velké části zavražděni v koncentračních táborech. Romský holokaust je strašný a tábor v Letech byl zločinný,“ dodává Okamura.
Heller: Okamura zpochybnil nacistické zločiny
Podle Šimona Hellera, který už v úterý na Okamuru podal trestní oznámení, se předseda Úsvitu jen snaží na poslední chvíli zachránit, co se dá. „Ale tady není spor o to, jestli tábor v Letech nazveme koncentračním nebo pracovním. To, co je zásadním problémem, je, že se pan Okamura vyjadřoval takovým způsobem, že zpochybnil nacistické zločiny, které se v táboře v Letech děly. Zpochybňuje fakt, že se v tomto táboře zabíjeli lidé včetně dětí. Kromě toho z jeho prohlášení mám pocit, že jde i o útok na Romy jako etnikum, když vlastně říká, že si za to mohli sami. To je naprosto nepřípustné,“ vyjádřil se pro ParlamentníListy.cz Heller, který je toho názoru, že tak evidentně došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu. Konkrétně porušení zákona č. 40/2009 Sb., paragrafu č. 405.
Jandák: Kde byly ty plynové komory a stráže SS?
Poslanec ČSSD a exministr kultury Vítězslav Jandák si však nemyslí, že by se v Letech jednalo o koncentrační tábor. „Mě na tom zaráží, že si nikdo nevzpomíná, že po republice byly stovky těchto táborů. Také mě překvapilo, že se tomu říká koncentrační tábor, i když to byl sběrný tábor. Pokud by to byl koncentrační tábor jako Osvětim či Bergen - Belsen, kde byly ty plynové komory, v nichž se spalovaly mrtvoly? Kde byly stráže SS? Pokud vím, tak tam hlídali čeští četníci, kteří měli jen příruční zbraně. Jde mi jen o to, aby se věci nazývaly pravými jmény,“ uvedl ParlamentnímListům.cz Jandák v reakci na sloupek politologa Lukáše Jelínka v Právu, kde připomněl předchozí Jandákova vyjádření k této problematice.
Jelínek: Není jedno, jak takové místo nazývat? Je to ostuda Čechů
Politolog v deníku citoval někdejší Jandákovo vyjádření, kdy poslanec kromě slov o tom, že nešlo o koncentrační tábor, řekl, že na místě vepřína zmíněný tábor nebyl a sloužil pro ty, kteří prý tehdy nechtěli pracovat. „A pokud je mi známo, zakladatelem zařízení byl otec ušlechtilého knížete Schwarzenberga a otec ušlechtilého Václava Havla,“ vypůjčil si také ve svém sloupku Jandákova slova Jelínek a zdůraznil, že ačkoliv Jandák nezašel tak daleko jako nyní Okamura, nebo za podněcování k rasové nenávisti k půlročnímu trestu odsouzený exposlanec VV a šéf strany Republika Otto Chaloupka, jde o politika nejsilnější vládní strany. Jandák si za těmito slovy nadále stojí. „Pan Jelínek útočí na kohokoliv, kdo má jiný názor. Kdyby nebyl tak mlád, tak bych měl pocit, že to je starý bolševik, který se jen překabátil,“ dodal Jandák pro ParlamentníListy.cz.
To už Lukáš Jelínek nechtěl komentovat. Pouze doplnil, že ani koncentrační tábory, které zmiňuje Jandák na území dnešního Německa nebo Polska, nebyly v té době takto nazývány. Podle Jelínka ale není podstatná debata o tom, zda tábor v Letech vnímat jako koncentrační nebo sběrný, ale že zde zahynulo přes tři sta lidí a další byli transportováni do Osvětimi. „Ostuda, která se odehrávala v Letech, není ani tolik ostuda nacistů a Němců, jako spíš Čechů a českých přisluhovačů. A proto si myslím, že tím spíš bychom měli být k této stránce naší minulosti kritičtí, protože když budeme zpochybňovat romský holokaust, budeme zpochybňovat i židovský holokaust. A kde se to zastaví? Očekával bych především od sociálních demokratů, kteří mají víc než staletou tradici prosazování sociálních, lidských a občanských práv, práv menšin, že na to budou upozorňovat, a ne že to budou bagatelizovat a zametat někam pod koberec,“ řekl dále Jelínek.
Romský tábor v Letech na Písecku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Pietní místo v Letech je přístupné od roku 2010. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier chce stav, kdy na místě bývalého tábora stojí vepřín, změnit.
Psali jsme:
autor: Petr Kupka
