Třeba právnička Ivana Weberová prý není spokojena, že v ústavně-právním výboru neprošly všechny její pozměňovací návrhy, které měly zabránit případným budoucím problémům. A není sama, se zákonem se prý zcela neztotožnili ani poslanci Jan Florián, Boris Šťastný i několik dalších z řad ODS.

Rozhodování pro některé zákonodárce není úplně jednoduché, protože jsou podle našich informací denně bombardováni nesouhlasnými e-maily od svých voličů. Jasno mají bývalí členové konzervativní Křesťanské demokratické strany jako například Marek Benda, kteří před lety splynuli s liberálnější ODS. Upozorňují zejména na fakt, že Česká republika je poslední postkomunistickou zemí, která se ještě s církvemi nevypořádala.

• SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve

Vláda slib nesplnila, seznamy církevního majetku nepředložila

„Ale velký problém mají hlavně poslanci, kteří se chtějí po odchodu z politiky důstojně živit a nechtějí, aby si na ně lidé ukazovali, že byli u toho, když se kontroverzní návrh schvaloval,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz jeden z váhajících poslanců ODS, který si nepřál být jmenován. Upozorňuje, že když v minulém volebním období členové poslaneckého klubu občanských demokratů Vlastimil Tlustý a Petr Gandalovič žádali seznamy církevního majetku, který má být vrácen, dostali od vlády slib, že ho kabinet předloží. „Žádné seznamy jsme neviděli, ani za dvacet let je nikdo nebyl schopen dát dohromady. Mnoha poslancům je to podezřelé,“ dodává občanský demokrat. Navíc mu vadí, že část majetku bude vydávat „zločinecká organizace jménem Pozemkový fond, který se má rušit“. „Na kom si pak co kdo vezme, když se ukáží nesrovnalosti a podvody, jak se stalo při vracení půdy ze strany Pozemkového fondu mnohokrát v minulosti?“ ptá se.

Povinnými subjekty, které mají především zemědělský majetek – tedy pole, louky a lesy – vydávat, jsou Pozemkový fond a Lesy České republiky, případně příslušné státní organizace, pokud původně církvemi vlastněný majetek spravují. Za lepší způsob, než vracet majetek církvi, považují i někteří občanští demokraté jeho převedení do fondu, jako je tomu například ve Francii, v jehož správní radě by byli zástupci církví i státu. To ovšem považují zastánci restitucí za snahu státu mít církve a jejich majetek i v budoucnu pod kontrolou.