Komunisté se pohádali s pravicí a Hermanem kvůli 17. listopadu

12.02.2014 14:21

Poslanci se dlouze přeli o to, zda může být svátek v kalendáři vztahující se ke dni 17. listopadu pozměněn tak, že k názvu namísto „Den boje za svobodu“ přibude ještě „Mezinárodní den studentstva“. Protože však návrh pocházel z pera poslanců KSČM, zaznívaly z pléna převážně diskuse o ideologii návrhu KSČM. Nakonec byl ale bod přerušen.

Komunisté se pohádali s pravicí a Hermanem kvůli 17. listopadu
Foto: Ladislav Carda
Popisek: Komunisté jsou zřejmě jako celek proti zákonu o církevních restitucích
reklama

Anketa

Co říci k obviněnému Petru Nečasovi?

hlasovalo: 16189 lidí

Zajímavý střet pravice a levice se odehrál ve sněmovně kolem poledne. Poslanci totiž měli na stolech návrh komunistických poslanců Kateřiny Konečné, Miroslava Grebeníčka, Miroslava Opálky a Stanislava Grospiče, a to na změnu názvu státního svátku v den 17. listopadu. Komunisté totiž chtějí, aby si lidé připomínali v tento den i Mezinárodní den studentstva, tedy nejenom Den boje za svobodu a demokracii. Proto tento název žádali upravit formou změny zákona.

Poslanci z KSČM k tomu připomínali, že Mezinárodní den studentstva se kdysi slavil proto, že je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava.

„Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí. Stalo se tak na zasedání Mezinárodní studentské rady, jehož se zúčastnili delegáti z 26 zemí,“ připomněl kolegům v poslaneckých lavicích Miroslav Grebeníček.

Fotogalerie: - Premiér Sobotka ve svém živlu

Vláda premiéra Sobotky poprvé zasedala v poslaneck...
Vláda premiéra Sobotky poprvé zasedala v poslaneck...
Vláda premiéra Sobotky poprvé zasedala v poslaneck...
Vláda premiéra Sobotky poprvé zasedala v poslaneck...
Vláda premiéra Sobotky poprvé zasedala v poslaneck...
Vláda premiéra Sobotky poprvé zasedala v poslaneck...

Uvedl také například, že vše začalo násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československa 28. října 1939 v Praze. Tehdy byl ale při tom zraněn student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal, který 11. listopadu svému zranění podlehl.

„Jde o kolektivní paměť,“ zmínil Grebeníček ke dni, kdy zemřel Jan Opletal.

Grebeníček: Provolávali hanbu Hitlerovi a slávu Benešovi

„Lidé tehdy v ulicích provolávali slávu Benešovi a hanbu Hitlerovi, a tento den vyvolal ohlas ve všech dalších zemích,“ uvedl dále Grebeníček na vysvětlenou, proč byl v Londýně vlastně vyhlášen v roce 1941 tento mezinárodní svátek studentstva.

„Jde o to, abychom uctili památku umučených studentů... Nejde tedy jen o pohled do tzv. mrtvé minulosti,“ dodal.

Historické souvislosti kolem 17. listopadu 1939 připomněla kromě Grebeníčka i Marta Semelová (KSČM). „Na 17. listopad 1939 se vzpomínalo v řadě zemí, když byl světový den studentstva vyhlášen v Londýně,“ připomněla s tím, že bychom se za tyto historické milníky neměli stydět.

Jenže pravicová opozice k novele zdůrazňovala především ideologizaci komunistického návrhu.

Za tím vším je jen a jen ideologie

Poslanec z ODS Simeon Karamazov kupříkladu uvedl, že jde ze strany KSČM ne o technickou snahu změny názvu, ale především o to, „vylepšit“ historii. Mnoho lidí si podle něj ale pamatuje na to, jak devastující byl vlastně komunistický režim.

Poslanec Ivan Pilný (ANO) pak připomněl popravy v 50. letech minulého století a zdůraznil, že bude hlasovat proti návrhu.

„Vzpomeňme, jak se s kolektivní pamětí zacházelo v 50. letech. V minulém režimu svátek 28. října slaven přitom nebyl a místo toho byl slaven Den znárodnění,“ ironizoval snahu komunistů Zdeněk Bezecný z TOP 09.

Exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) pak ve faktické poznámce řekl, že nerad k těmto ideologickým sporům vystupuje, ale je víc než třeba k tomu říci, kdo si co o návrhu myslí.

„V klubu KSČM je mnoho schopných lidí, mnoho lidí, kteří mají rozumné názory, ale to, co dnes KSČM předkládá, tak to je návrh, který zasahuje do historie... Kdyby chtěla KSČM opravovat historii, tak by mohla začít u svého názvu,“ uvedl Heger jízlivě.

„To už fakt děláte ideologii ze všeho a máme se od TOP 09 v budoucnu na co těšit,“ reagovala ale na Hegera komunistka Kateřina Konečná.

Miroslav Opálka (KSČM) pak kolegy poučil o tom, že návrh není nijak dlouhý a měli si jej napřed přečíst.

„Najděte si ten tisk, je krátký a co zaznívá k tomu o ideologii, tak to je od vás falešné. Vy jste asi stále v bludu a zajetí včerejšího lustračního zákona. Chceme se jen vrátit k tomu, k čemu se hlásí celý svět,“ uvedl Opálka do sněmovního mikrofonu.

Předpojatost poslanců k návrhu zmínil také předseda komunistické partaje Vojtěch Filip. „Berte to bez ideologického návleku,“ uvedl a rovněž připomněl, že tento svátek je jediným, který má původ v mezinárodním dění.

Komunisty nakonec zcela vyvedl z míry ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Konečná: Obávám se toho, co se na kultuře bude dít

„Pokud je od nás téma ideologizováno, tak to musím jen podotknout, že to byla ukázka tvrdé ideologizace,“ poznamenal totiž Herman a obrátil se právě na Konečnou. Prý ničemu z toho, co říkají komunisté, nevěří.

„Já jsem ročník 1981 a můžete mne obviňovat ze všeho. Ale když vám toto připadá jako ideologické, tak se obávám toho, co se bude dít na Ministerstvu kultury,“ vrátila mu pak Konečná úder.

Ing. Kateřina Konečná

  • KSČM
  • Jsem poslankyne - díky Vám, pro Vás, s Vámi
  • europoslankyně

Lidovec Ondřej Benešík nakonec připomněl, že ten současný název svátku objímá obě výročí, tedy jak vzpomínku na rok 1939, tak na rok 1989, neboť v roce 1989 studenti vzpomínali právě na rok 1939.

Poslanci se ale k hlasování nedostali. Kvůli brífinku ODS si totiž vzali přestávku na jednání klubu jak lidovci, tak poslanci z TOP 09, což předsedající schůze Vojtěch Filip (KSČM) komentoval slovy, že chápe, když tímto krokem kryjí občanské demokraty, kteří byli fyzicky v té době na brífinku. Ale protože slíbil, že polední přestávka začne ve 13.00 hodin, tak se o návrhu bude podle něj hlasovat jindy.

Dne 17. listopadu 1939 byli za nacistické okupace pozatýkáni studenti a následně popraveni studentští funkcionáři a uzavřeny české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Ten - jak jsme již výše uvedli - podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa 28. října 1939.

O 50 let později se 17. listopadu v Praze konala pietní studentská demonstrace, připomínající si právě Mezinárodní den studentstva. Následný pochod byl na Národní třídě brutálně zastaven tehdejší komunistickou policií. To odstartovalo pád komunistického režimu v tehdejším Československu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Olga Böhmová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Příště to určí Kalousek s Gazdíkem a bude klid. Nacher, Klaus ml. a Okamura tvrdě o pláči nad Radou ČT. Ale jiní se bojí

18:00 Příště to určí Kalousek s Gazdíkem a bude klid. Nacher, Klaus ml. a Okamura tvrdě o pláči nad Radou ČT. Ale jiní se bojí

ANKETA Rada České televize je v kompletním složení, poslanci ve středu zvolili zbývající tři členy. …