Lustrační zákon, který poslanci odhlasovali v říjnu 1991, zastavil kariéru spoustě lidí. Původně ho poslanci Federálního shromáždění schválili na pět let, ale platí dodnes. Přitom na sousedním Slovensku přestal platit už koncem roku 1996. Nyní se o něm opět začíná hlasitě mluvit.
Problém lustrací podle předloňského průzkumu agentury SC&C dnes daleko více zajímá už jen generaci nad 39 let. Mladší lidé nechávají lustrace v klidu, dokonce 48 procent dotázaných do 38 let o lustračních zákonech vůbec nic netuší a ani je to nezajímá. A navíc naprostou většinu mladší generace (86 procent) vůbec netrápí, zda někdo patřil, či nepatřil k StB.
Psali jsme:
Mnozí politici na něm však stále trvají. Například Svobodní v tomto týdnu obeslali novináře se zprávou, ve které připomínají fakt, že lustrační zákon představoval prakticky jediný způsob vyrovnání se s totalitní minulostí. „Jeho účelové rušení by nejen umožnilo agentům StB pracovat ve vysokých státních funkcích, ale bylo by i symbolickým plivnutím do tváře všem, kterým nadvláda komunistů ublížila,“ konstatovali ve zprávě Svobodní. Co si o tom myslí oba ParlamentnímiListy.cz oslovení politici?
Co doporučujete Babišovi a ČSSD?Anketa
Kubera: Dřívější mocní strádali kvůli chybějící moci v současnosti - změní se to?
„Pokud musí mít čisté lustrační osvědčení každý, kdo chce do městského zastupitelstva, nechápu, proč by ho neměli mít ti, co míří i do vyšších míst. Jak se zdá, teď po volbách se nám opět komunismus vrací zadními dveřmi, pokud se takovéto snahy objevují,“ reagoval senátor ODS Jaroslav Kubera. Podle něj je v pořádku, že lidé úzce spojení s minulým režimem dostali stopku pro aktivity ve veřejném a politickém životě.
„Oni určitě nestrádali, ekonomicky byla většina z nich jistě zajištěna a připravena, díky vnitřním informacím, se kterými na rozdíl od ostatních obyčejných smrtelníků mohli nakládat. Ale i když tedy hmotně nestrádali, strádali mocensky. A jak víme a znovu se to potvrzuje, moc je někdy mocnější a žádostivější než peníze. Bohužel, když se dá moc nepravým nebo hodně mladým floutkům, kteří s ní neumějí zacházet, je to to nejhorší, co se nám může stát. A nejen v politice,“ konstatoval dál pro ParlamentníListy.cz Kubera.
Psali jsme:
Připomněl pak v této souvislosti rozhodnutí exprezidenta Václava Klause, který odmítl jmenovat do funkce příliš mladé soudce, za což si vysloužil kritiku. „Mladíci bez životních zkušeností nemohou své mocenské postavení zvládat dobře, to prostě musí každý připustit. Proto jsem Klause tehdy chápal. Nicméně vím, že jsem tím teď trochu odbočil od tématu. Chtěl jsem tím naznačit, že touha po více moci je prostě natolik silná i u lidí, kteří mají hodně peněz, že chtějí získat i ji,“ doplnil Kubera pro ParlamentníListy.cz. Koho tím měl na mysli a kvůli komu se opět o významu lustračního zákona hovoří, se dá vydedukovat. Přesto jeho jméno nezaznělo.
Koskuba: 24 let po „vítězném listopadu“ je možná čas udělat tlustou čáru…
Poslanec ČSSD Jiří Koskuba si všímá toho, že diskuzemi o tomto náhlém tématu jsou čtenáři vysloveně zavaleni, když se názory dost různí.
„Proč ne, o tom demokracie je. Přiznejme si však, že právě ta ‚náhlost‘ je poněkud zarážející. Na hony to totiž smrdí účelovostí. Ve vší úctě, kdo tohle nevidí, měl by navštívit nejbližší oftalmologickou ambulanci. Těch zatím 30 Kč poplatku za vyšetření zraku rozhodně stojí,“ předeslal Koskuba.
Psali jsme:
„Jistě, již je 24 let po ‚vítězném listopadu‘. Možná opravdu nastal čas udělat za minulostí určitou čáru. Ale jen podobně tlustou, jako se udělala za II. světovou válkou. Existuje tu ale určité ‚ale‘. Dovolte mi zopakovat jisté přirovnání. Za zmíněné války mnozí ze strany poražené sloužili u wehrmachtu. Zda z nadšení, či jenom z donucení, je v konkrétních případech těžko možné dohledat. Lze proto říci - co bylo, to bylo. Méně pak u jednotek SS či gestapa. Zde při zpětném pohledu je opatrnost stále vhodná. Pokud možno opřená o znalost hodnosti, funkce a konkrétních činů. Jistě, on i prostý civilní německý lid v ulicích nadšeně ‚Vůdci‘ hajloval. Přiznejme si, že nejen německý. Ti všichni měli uniformy a bylo je vidět. Ale vedle toho existovali i mnozí jinak nenápadní hajzlíci, kteří ‚jenom‘ špiclovali, donášeli a udávali. Je mi líto, ti byli, jsou a zůstanou těmi z nejhorších. Na podobná kvítka a hlavně jejich činy zapomenout prostě nelze. Nu a stejný pohled lze jistě uplatnit i na dobu totality,“ řekl ParlamentnímListům.cz k tématu Koskuba.
Měl bránit fízlům a udavačům, aby vstoupili do politiky
Přitom přiznal, že náhle tolik kritizovaný až zrušení vhodný lustrační zákon má skutečně své chyby. „Měl bránit a snad i bránil tomu, aby se nejen fízlové a udavači dostali do politiky. Jenomže zatím co my prosťáčci ještě cinkali klíči, ti nejschopnější z nich se tiše a bystře vrhnuli na podstatnější aktivity, které změny režimu doprovázely. Podnikání, privatizaci. Tam se, jak známo a vidno, dalo pohádkově zbohatnout. Však oni také proti mnohým začínajícím prostým a naprosto férovým podnikatelům měli náskok. Byli v obraze, měli zkušenosti i potřebné kontakty. Proč se vůbec tedy cpát do politiky? Vždyť stačilo se na ni napojit,“ poukázal poslanec ČSSD.
A zeptal se: Kde je tedy problém? „Mezitím, co oni bohatli, my jsme se nejen v politice lustrovali a kádrovali. Mimo jiné, kdo chtěl být i v těchto volbách za ČSSD třeba na nevolitelném místě kandidátky, musel mít negativní lustraci. Pochopitelně toleruji rozhodnutí voličů. Ale je snad všem více než zřejmé, proč ten náhlý obrat až chvat v otázce lustrací. Nebylo dost času nebo chuti to řešit předem? A kde se vzala ta náhlá tolerantnost mnohých jindy k jiným tak netolerantních? Navíc k něčemu, co by dřív ani nerozdýchali? Přemýšlím, zda ještě umíme vůbec měřit jedním metrem,“ přiznal Koskuba.
A poukázal na to, že je třeba poněkud zvláštní, jak nedávno ještě ten nejoblíbenější český premiér pohořel v prezidentské volbě.
„Náhle děsivě vadilo, že byl komunista. Možná přitom jen řadový. Nebyl sice zrovna mým kandidátem, pan Fischer mi jistě promine, ale proč ten halasný křik z řady médií? Opravdu si zasloužil billboardy s milicionářskou uniformou? Stejně jistí studentíci dlouho halasně protestovali, když komunisté získali ve svobodných krajských volbách tolik hlasů, že mohli zasednout v krajských radách. Nebylo to nakonec, z nového dnešního pohledu, nedemokratické? Nebo jiný příklad. Dokonce finalista prezidentského kandidátského klání má údajně nějaké problémy s bulvárem. Snad pro doprovod jisté call girl. Ve vší úctě, ono to vůbec není zajímavé. Ale neumím si – byť pochopitelně čistě teoreticky – představit ten mumraj, kdyby se podobná aférka týkala současného pana prezidenta. Ať už je můj názor na něj jakýkoliv. V jeho případě jenom stačilo označit ortézu jako nedůstojnou a hned byl kravál!“ konstatoval dál sociálně demokratický poslanec.
Psali jsme:
Jsme si všichni rovni? Jen ti bohatší a mocnější trochu víc?
Přiznal, že by docela rád také zažil reakce a třeba si přečetl článek pana kolegy neoposlance Komárka o vhodnosti-nevhodnosti přímých vazeb politika k médiím poté, co by pan Jiří Paroubek zakoupil několik deníků, rádio a uvažoval o televizi.
„A navíc také hned vynadal redakci za to, že nenapsala o jeho tiskovce. Nu a nakonec něco čerstvého ze světa. Když jsme měli na Hradčanech dvojí vstupné – jedno pro nás Čechy, mající tam svého světce, a jiné pro cizince. Bylo to prý proti principům EU. Muselo se zrušit. Stejně jako zbourat zeď v Matiční ulici. Přitom mýtné na germánských dálnicích jenom pro cizince je z pohledu EU v pořádku. Zajímavé, ne? Holt jsme si všichni rovní. Jenom ti bohatší a mocnější jsou přece jenom o něco rovnější,“ posteskl si ještě Koskuba.
Tohle není čisté, ale spíš čistě účelové...
Dodal, že ale ví, jak to vypadá bláznivě. „Ale jsme-li vůbec ještě schopní o něčem v klidu přemýšlet, zkusme to. Chtěli jsme demokracii, máme ji. K ní však patří i jistá rovnost. Nezaměňovat, prosím, s rovnostářstvím. Ve vší úctě, mně se prostě to, co se právě děje, nelíbí. Jak jsem řekl, tohle není ‚čisté‘. Jen ‚čistě účelové‘. Ani nějaký honem-zákon o státní službě, navíc ve spěchu přijatý do Vánoc, pachuť nesmaže. Naopak. Vím, náš pan předseda to nemá při sestavování vlády vůbec lehké. Vleče se to. Ale ‚veškeré kvaltování toliko pro hovada dobré jest‘, pravil učitel národů. Nechce se mi to proto urychlovat zrovna překotným rušením lustračního zákona. Nebo jeho zřejmým obcházením. To však neznamená, že se tak nestane,“ naznačil pro ParlamentníListy.cz Jiří Koskuba.
Psali jsme:
Podle něj bychom si však poté měli přiznat, že nastala doba, kdy nám už ani agenti StB nesmrdí. „Nemohou nám tedy vadit estébáci z povolání. Natož pak obyčejní bachaři, politruci, prokurátoři aj. A už vůbec ne dnešní KSČM - demokraticky zvolená parlamentní strana. Proč také nemít nárok na účast ve vládě? Nejen naše bohumínské usnesení se stane naprostým nesmyslem. Jsou ochotni všichni ti zaujatě i nezaujatě kývající na zrušení lustrací jít až skutečně takhle daleko? Asi ano, nejde-li jim jenom o post ministra financí pro jednoho pána. Rád bych to však slyšel nahlas,“ uzavřel komentář uplynulých dnů poslanec.
- DALŚÍ KOMENTÁŘE TÝDNŮ ČTĚTE ZDE.
Jaroslav Kubera
Psali jsme:
autor: Alena Hechtová
