„Tibet ve středověku byla země ovládaná lámaistickým duchovenstvem. Byla to země klášterů, země mnichů. A těmto mnichům, kteří sami nepracovali, sloužili Tibeťané. Byli zakováváni do okovů a za vážnější prohřešky jim byly vylupovány oči. Jestliže toto považujete za demokratickou společnost, pak já oponuji a říkám, že toto je částečně feudální, částečně otrokářská společnost, společnost, které Masaryk říkal teokracie, tedy vláda kněží,“ řekl Zeman.
Vstřícně k Číně se vyjádřil i americký prezident Barack Obama. „Je faktem, že když spolupracujeme, je to dobré pro Čínu, pro Spojené státy i pro celý svět. Jak už jsem několikrát zdůraznil, vítáme vzestup Číny, která je stabilní, prosperující, mírumilovná a plní odpovědnou roli ve světě. Nejenže ten vzestup vítáme, také ho podporujeme,“ uvedl Obama při své návštěvě Číny. Přitom prezident Zeman byl českými médii kritizován za to, že řekl, že v Číně se lze učit, jak stabilizovat společnost.
Právo na sebeurčení mají Češi, ukrajinští Rusové, Katalánci i Tibeťané
ParlamentníListy.cz se dotázaly českých politiků, co si o výrocích českého a amerického prezidenta myslí. Někteří souhlasí s prezidentem Zemanem, někteří říkají, že Obama mluvil zároveň i o lidských právech.
„Tibet před sto lety byl možná otrokářská a feudální země, ale svět se vyvíjí – dnes například i v USA mohou černoši jet v autobuse s bílými, což bylo ještě po druhé světové válce v jižních státech USA nepředstavitelné. A tuším, že už několik málo let smí v Americe gayové sloužit v armádě. Tibeťané tak jako každý národ světa, jako Češi, Katalánci nebo ukrajinští Rusové, mají právo ve své původní historické zemi na sebeurčení bez ohledu na to, jaký režim tam kdysi panoval. Pro okupaci země jiného národa neplatí žádné morální odůvodnění,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.
Oba názory podle místopředsedy poslaneckého klubu ČSSD Antonína Sedi ukazují shodný postoj českého i amerického prezidenta. „Je zřejmý ekonomický vývoj nejen Číny, ale i Tibetu. Pro mě osobně je důležité zvyšování životní úrovně všech občanů země. Tak jako je důležité dodržování lidských práv a práv menšin. Tyto atributy a jejich podpora jsou důležitým ukazatelem stavu demokracie v každé zemi na světě,“ dodal Seďa.
„No, rozdíl je v tom, že pan prezident Obama krom toho ještě řekl, že v otázkách lidských práv se s Čínou neshodne, naopak náš prezident se s ní evidentně shodne,“ reagoval místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.
„Jsem rád, že jsou tyto významné osoby schopné uznat míru společenského pohybu v Čínské lidové republice a brát v úvahu i odlišnosti kultur na různých kontinentech. Nic není jen černobílé,“ říká poslanec KSČM Miroslav Opálka.
Psali jsme:
Prezident Obama ale také zároveň připomněl univerzálnost lidských práv
„Prezident Obama ale také zároveň připomněl univerzálnost lidských práv a konkrétně zmínil dnešní Hongkong. Nic takového jsem bohužel z úst pana Zemana neslyšela. Srovnání současného Tibetu s Tibetem středověkým je jednoznačně zavádějící. Středověká Evropa byla přeci často také velmi krutým místem a tortura zde byla běžná. Pan Zeman by měl srovnávat srovnatelné,“ myslí si europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.
„Myslím si o tom asi to, že ne každý prezident je státníkem a plní svoji roli. Některý více, jiný o dost méně,“ uvedl europoslanec ANO Pavel Telička.
„Miloš Zeman je velmi vzdělaný a sečtělý, má pravdu. Obyvatelům Tibetu se žije nyní o dva řády lépe, než když tam vládli mniši a v Tibetu byla takzvaná svoboda. V průměru na jednoho mnicha muselo pracovat šest Tibeťanů. Ti žili v naprosté bídě bez vzdělání v nuzných podmínkách. V Tibetu nyní životní úroveň trvale stoupá. Pokud jde o prohlášení prezidenta Obamy, tak kde kdo vykresluje Čínu v nejhorších barvách. Ale je fakt, že Čína za posledních padesát let nevyvolala žádnou válku, je skutečně mírumilovná. Že to řekl prezident Obama, má svou váhu a je dobře, že to řekl. Čína má 1,3 miliardy obyvatel, padesát národností, a to kdyby se dalo na pochod do světa, tak by to dopadlo velmi špatně. Čína se nevměšuje do konfliktů ve světě typu Iráku, Libye či Sýrie,“ řekl ParlamentnímListům.cz senátor a předseda SPO Jan Veleba.
„Český i americký prezident jen konstatovali fakta,“ míní místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD.
„V tomto případě má pan prezident Zeman pravdu. Byl to čistý středověk. Pan Obama hovoří jako rozumný dlužník ke svému velkému věřiteli,“ míní předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.
Ignorování Číny, ale i Ruska především v ekonomické sféře nikam nevede
„Jen hlupák, nadutec a ideologický zaslepenec by se nesnažil o dobré diplomatické vztahy a obchodování s Čínou. Tato země je významnou mocností a hospodářskou spolupráci s ní mají v agendě téměř všechny demokratické země, včetně USA a klíčových hráčů EU. Je dobře, že i přístup ČR se v tomto ohledu zlepšil a dostal racionální rozměr. To neznamená, že se vším, co se v Číně děje, musíme souhlasit. Jedná se například i o otázky lidských práv a svobod. Což je dobré otevřeně pojmenovat. Miloš Zeman se k tomuto problému postavil svérázně. Jeho pohled stojí za zamyšlení. Já to však vidím jinak, protože problémy lidských práv by se neměly bagatelizovat. Na druhou stranu je třeba respektovat suverenitu Číny a západní pohled na demokratické fungování státu Číně nevnucovat násilnými sankcemi, ale vést diplomatický dialog,“ uvedl poslanec ČSSD Richard Dolejš.
„Ignorování Číny, ale i Ruska především v ekonomické sféře nikam nevede. Na tento přístup bychom jako země EU pouze doplatili. Stačí si připomenout začátek 90. let, kdy naše země pod praporem humanismu dobrovolně vyklidila některé významné trhy. Díky tomu tehdejší Československo přišlo o významnou část vývozu a došlo k prohloubení ekonomického propadu. To se týkalo především těžkého, strojírenského a zbrojního průmyslu. Uvolněné místo na trhu pak zaplnily firmy ze Západu, což osobně považuji za největší chybu Václava Havla a jeho pravdoláskařů. Jsem rád, že současný prezident a současná vláda mají odhodlání tyto chyby napravit a dávají naší zahraniční politice praktický a vyvážený rozměr,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Richard Dolejš.
Psali jsme:
Prezidenta si přestávám opravdu vážit...
„Porovnávat časově odlišné etapy je nesmyslné. Faktem je, že Čína uplatňuje vůči Tibetu dlouhodobě diskriminační politiku, která měla v uplynulých letech až rysy genocidy. USA reagují na proměňující se geopolitickou situaci,“ míní místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
„Vyvolalo mi to vzpomínky na žel již zemřelého Jiřího Dienstbiera, když jsme spolu na toto téma hovořili. Řekl mi tehdy: ´Jaroslave, kdyby nebylo Číny, dávno by nebylo Tibetu.´ Myslím, že to nejlépe vystihuje pravdivost Zemanových slov. A Obama? Ví nejlépe, že jejich ekonomika je na pokraji krachu a že ji udrží už jen zázrakem, a tak se lísá k Číně s nadějí pomoci a záchrany. To s jejich činností na Ukrajině a to hlavně s výsledky posledních voleb v Americe u mě vyvolává vážné obavy o budoucnost. Ale ještě zpět ke vztahům s Čínou. Naši pravdoláskaři pořád ukazují, jakým je pro nás Západ vzor a současně útočí na Čínu. Přitom vidíme, že Německo, Amerika i další státy s Čínou čile spolupracují. Jen my zase musíme dělat užitečné idioty a propagovat Havlovy a dalajlámovy hlouposti,“ míní senátor Jaroslav Doubrava.
„Prezident Zeman má jistě informace, a tím i důvod, proč to řekl. S Obamou po dlouhé době souhlasím,“ uvedl poslanec KSČM Vojtěch Adam.
„Co se týká výroku prezidenta Zemana k tibetským mnichům, tak je to nehorázná lež. Prezidenta si přestávám opravdu vážit. Už neví, co je propaganda a co pravda. U Obamy tak žádný stát nesmí přestat hájit svobodu a demokracii. Jinak za mě bylo zcela stěžejní domluvení snížení emisí v Číně a USA,“ říká ParlamentnímListům.cz europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Obama i Zeman mluví nesmysly. Obama za dva roky půjde z politiky, my si musíme počkat déle. Od Obamy, pokud to tak skutečně řekl, je to hodně ubohé. Stačí jen poukázat na represe v Tibetu, současný Hongkong a politické vězně. Už aby skončil. Ekonomika podle něj vítězí nad svobodou a demokracií. Z USA bych to čekal nejméně,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
„Není třeba nic doplňovat. Vše bylo řečeno Zemanem. Souhlasím,“ reagoval poslanec ČSSD Stanislav Huml.
V Tibetu se zlepšuje životní úroveň
„Myslím, že je načase se na svět dívat tak, jaký ve skutečnosti je. Čínu jsme podceňovali dlouhá desetiletí a již začátkem devadesátých let bylo jasné, že je to impérium na vzestupu. O Tibetu toho bylo řečeno hodně. Jednou pravdou je, že svoboda vyznávat určité náboženství by měla být i v Číně i Tibetu. Druhou pravdou je, že se z Tibetu za posledních 50 let stalo území, kde gramotnost není výsadou pouze několika mnichů, zdravotní péče je dostupná populaci a ženy mají konečně nějaká práva. Naši aktivisté by měli zkusit vidět celou pravdu o Tibetu a jeho historii, a ne pouze pána v oranžovém hábitu, který káže o míru a toleranci, na čemž samozřejmě není nic špatného, ale celkový obraz prostě vypadá jinak,“ vysvětluje poslanec Úsvitu Petr Adam.
„V Tibetu jsem bohužel nikdy nebyl, přesto jeho duchovní poselství silně vnímám. Takže bych se rád na vlastní oči přesvědčil, co se tam děje. Iluze si však nedělám. Možná právě proto, že v Číně jsem nedávno byl. S ohledem na mediální hysterii raději podotýkám, že za své a klasickou linkou v ekonomické třídě. Nesporně pozitivní změny a rozvoj Číny přehlédnout jistě nelze. Nelze tuto opět silnou Říši středu ignorovat, natož provokovat. Válčit s nimi by mohl jenom šílenec. V Hongkongu byla celková uvolněnější atmosféra tohoto města oproti jiným. Každý národ má svou mentalitu a zvyklosti, ať se nám to líbí, nebo ne. Přes možné výhrady není dle mě vhodné všem vnucovat náš styl života. Ostatně v EU a USA také není vše ideální. Přesto i mě Tibet trápí,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
Psali jsme:
Redakce oslovila i politiky ODS, nikdo z nich však na dotaz nereagoval.
Na něčem se Obama s Čínou neshodne
Nicméně prezident Barack Obama ale kromě pochvaly Číny prý nezapomněl během schůzky s čínským protějškem zdůraznit i témata, ve kterých se obě země neshodnou. Konkrétně hackerské útoky vedené z Číny proti Západu a především lidská práva.
Před intervencí Čínské lidové republiky byl Tibet po několik desetiletí, mezi 1. březnem 1913 a 23. květnem 1951, fakticky nezávislým státem. Situace se změnila poté, co vyšli vítězně z čínské občanské války komunisté. Dne 21. října 1950 jednotky Čínské lidové osvobozenecké armády dostaly rozkaz vpochodovat do Tibetu. Oficiálním důvodem vojenské invaze bylo „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice“. Vojska tibetské vlády nebyla schopna invazi zabránit. Tibet se pak oficiálně dostal pod svrchovanost čínské vlády 23. května 1951 podepsáním tzv. Sedmnáctibodové dohody.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
