ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o tom, co generál Pavel řekl, myslí, a zda by mělo jít případně NATO kvůli obsazenému Pobaltí do války s Ruskem, podle Petra Pavla i jaderné.
Pátý článek Washingtonské smlouvy
„Je to teorie. Každopádně naše závazky ke spojencům platí,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD, vicepremiér Andrej Babiš z ANO ani ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a ministr obrany Martin Stropnický na dotaz neodpověděli.
„Já myslím, že by pan Pavel měl přestat vykládat nesmysly. Ruská federace nic takového nechystá a provokace tohoto typu ukazuje na jeho směšnost. Škoda že svým vystoupením poškozuje nejen své jméno, ale i jméno celé České republiky,“ uvedl předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
„Pátý článek Washingtonské smlouvy zavazuje všechny členské státy NATO, aby v případě napadení jakéhokoli člena přispěchaly na pomoc, jako by byly napadeny ony samy. Bez dodržování smlouvy by žádný obranný pakt neměl smysl. Proto ta vaše otázka nutně musí znít jinak, než jak jste ji položil. Měla by znít: ‚Skutečně by chtěl prezident Putin riskovat ozbrojený konflikt s NATO kvůli Pobaltí?‘ On si musí být vědom, že by nenapadl jenom Pobaltí, ale celé NATO,“ řekl redakci první místopředseda TOP 09 a šéf jejího poslaneckého klubu Miroslav Kalousek.
„NATO vzniklo jako obranná organizace. Přestalo by mít smysl, kdyby nebránilo svého člena nebo členy. Je to jeho základní poslání. To, že obsadit nějaké území může být jednoduché, víme všichni, ale nevěřím tomu, že Rusko by se do takového dobrodružství pustilo, zvláště poté, jak katastrofálně dopadly jeho snahy o vznik ‚Novoruska‘ na Ukrajině. Vyplývá z toho ale, že je nutná plná angažovanost všech struktur a všech členů NATO v obraně svého souručenství, zvláště teď na východní hranici NATO. Považuji za dobré, aby v pobaltských, ale i dalších republikách vznikly trvalé základny NATO, které by byly varováním pro případného agresora,“ sdělil první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.
MUDr. Přemysl Sobotka
„Nezlobte se, nechci komentovat scénáře, ‚co by se stalo kdyby‘. Věřím tomu, že současná mezinárodně-politická situace k případným extrémním scénářům nesměřuje,“ reagoval místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda STAN Petr Gazdík.
„Nevím, proč vážně řešit scénáře, které nenastanou. Určitě si vojenští velitelé trénují i další varianty, aby byli připraveni na každou možnost,“ uvedl místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD.
„Bohužel jeho slova jsou smutná, závažná, ale podle mě jako vojáka – letce pravdivá. Souhlasím s ním,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz.
Ing. Bronislav Schwarz
Výkřik, který má zvýšit hysterii a nenávist vůči Rusku
„Vyjádření pana generála vnímejme pouze jako další výkřik, který má zvýšit hysterii a nenávist vůči Rusku, které samozřejmě na žádné útoky nepomýšlí. Navíc kdyby se pan generál věnoval historii vojenství namísto politice, tak by věděl, že jeho chlebodárcům z USA trvalo například deset dnů, než obsadili miniaturní Grenadu, kterou bezdůvodně přepadli v roce 1983. Poměrně rychlé bylo také to, když USA přepadly téměř bezbrannou Panamu v roce 1989, ale bylo to za cenu masového bombardování a vraždění tisíců civilistů. Ani další agrese americké vojenské supervelmoci nebyly dvoudenní procházkou, ale naopak země často vojensky a ekonomicky slabší než Pobaltí dokázaly útoku USA často léta odolávat,“ uvedl poslanec a zakladatel hnutí Svoboda a demokracie Tomio Okamura.
„Rusko je skutečně vojenská velmoc a ze strany evropských politiků i generálů očekávám, že budou usilovat především o mír a spolupráci s velkým ruským sousedem. Nikoli o eskalaci situace, která nám v České republice nic pozitivního nepřinese. Nejde o to, že jde o fakticky hloupý výrok, jde o to, že tady náš zástupce zcela zbytečně vyvolává strach z války a nenávistné vášně. Takové postoje ze strany části vládních kruhů USA skutečně vedly k tomu, že v padesátých letech byl svět na pokraji totální jaderné katastrofy. Myslím, že vláda ČR by si měla ujasnit, zda chce války či ne, a následně podle toho instruovat své generály a další zástupce,“ dodal Okamura.
„Pan generál ovšem neřekl nic nového, Ameriku neobjevil. To, že Rusko je velmocí, snad všichni vědí. A že by bylo schopné obsadit sousedící území? Samozřejmě. Ale toho je schopna i jiná velmoc a bohužel tak činí, a to docela často. Otázka nezní, jestli je toho Rusko fyzicky schopné, ale především jestli má motivaci něco takového udělat. Co by jim to přineslo? Komu by to prospělo? A možná provokativní otázka: Co komu přináší toto neustálé strašení Ruskem a další a další hledání nepřátel pro nás a naše spojence? Začněme řešit skutečný bordel, který jsme i my jako Západ a NATO způsobili například v Libyi,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu Úsvitu Petr Adam.
„Mě toto laciné teoretizování a nebezpečné vytváření psychózy od generála Pavla doslova pobouřilo. Měl jsem ho za rozumnějšího člověka. Když dostal takto vysokou funkci v NATO, tak si své ostruhy musí zasloužit a musí přijmout válečnickou rétoriku. Ta věc má rub a líc. Můžeme také tvrdit, že i NATO je schopné někoho během dvou dnů obsadit a že by mohla být jaderná válka. Taková vyjádření jsou nepřijatelná a přilévají zbytečně olej do ohně. To je na úrovni šíření poplašné zprávy. Rusko nemá jediný důvod, aby narušilo hranice západních sousedů, pokud nepočítáme Krym. Spíše je zneklidněno, že NATO se rozšiřuje kolem jeho hranic. Byly porušeny pařížské dohody. Při rušení Varšavské smlouvy se NATO zavázalo, že se nebude rozšiřovat na východ,“ řekl redakci předseda SPO a senátor Jan Veleba.
Psali jsme:
Jaderná válka by byl boj za naši svobodu
Podle místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové by mělo jít případně NATO kvůli obsazenému Pobaltí do války s Ruskem, i jaderné. „Ano, bylo by to naší povinností. Byl by to boj i o naši svobodu,“ odpověděla.
„Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou tak jako Česká republika členskými zeměmi NATO. Proto v případě napadení kteréhokoli členského státu se aktivuje článek 5 Washingtonské smlouvy. Ten je základem kolektivní obrany členských států Severoatlantické aliance. Zároveň plní i odstrašující funkci, což si uvědomují nejen členské země NATO, ale i potenciální útočníci. Osobně jsem přesvědčen, že není v zájmu Ruské federace ani žádného členského státu NATO zvyšovat bezpečnostní napětí v Evropě, potažmo činit kroky, které by mohly vést k ozbrojenému konfliktu. Nicméně pokud by k němu došlo, pak Severoatlantická aliance má dostatečné kapacity k obraně území kteréhokoli státu aliance včetně zbraní hromadného ničení. Nicméně stále platí, že demokratické země řeší své problémy diplomatickými prostředky, a nikoli harašením zbraněmi,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Doporučil bych všem zhlédnout skvělý film Jak jsem se naučil milovat bombu. Tři klíčové role v něm hraje Peter Sellers a skvěle předvádí charaktery lidí, kteří rozhodují o rozpoutání třetí a poslední světové války,“ reagoval europoslanec ČSSD Jan Keller.
Místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát říká, že pokud by NATO nešlo kvůli kterémukoli svému členovi, který by byl napaden, do války, byl by to konec aliance. „Ale proč se ptáte, co NATO? Ptejte se Putina, jestli chce svou expanzí do cizích zemí zničit planetu. Ale pokud polezou Rusové na území NATO, použil bych jakékoli zbraně, které agresora zničí. Jinak agresor zničí nás. Tak to bohužel chodí,“ dodal Laudát.
Konec civilizace
„I když vojenská protiakce NATO je jen jednou z možností reakce na napadení členského státu NATO podle článku 5 Washingtonské smlouvy, nepoužití vojenské smlouvy by zpochybnilo samotný smysl NATO,“ míní europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.
„Za takové situace bychom samozřejmě v NATO na obranu svých partnerů jít do boje museli. Je ovšem důležité dělat vše pro to, aby tato krajní možnost nenastala. Proto jsou důležitá opatření typu sankcí nebo postihu vůči činovníkům, spojených s dosavadním agresivním chováním, i trvání na tom, že zabraná území je nutné vrátit a vojáky, vojenskou techniku i nejrůznější formy diverze stáhnout. Proto bylo na místě oponovat krokům prezidenta Zemana znamenajícím podporu reálného agresora a podporu kurzu, který touto válečnou konfrontací a obranou smluvních spojenců může reálně skončit. Proto je i pro nás všechny nebezpečné jakékoli koketování Hradu s Kremlem namísto odpovědné zahraniční a bezpečnostní politiky,“ uvedl poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Doufám, že takové rozhodnutí nebude nikdy třeba a zvítězí vždy zdravý rozum a pud sebezáchovy. Protože by to byla zřejmě válka poslední a s ní i konec civilizace na Zemi,“ upozorňuje místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.
Psali jsme:
Použití síly i hrozbu silou zapovídá zakládající akt mezi zeměmi NATO a Ruskou federací
„S generálem Pavlem souhlasím ve všech směrech. Nejde o to, zdali to současné Rusko udělá, jde o to, že pokud by to někdo udělal, patrně by přesně kvůli tomu, co pan generál popisuje, vyhrál. Je to hořká pravda a NATO musí hledat cesty, jak tomu zabránit,“ varuje místopředseda TOP 09 a poslanec Marek Ženíšek.
„Souhlasím s generálem Pavlem, že Rusko by to díky moderním technologiím za dva dny zvládlo. Reakce Spojených států by pak mohla být trochu jiná než ostatních zemí NATO. Je otázka, zda by evropští členové NATO do toho konfliktu šli. Pan generál tím vyvolává čerty. Taková situace nehrozí. Nechápu, proč to teď takto eskaluje. Nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko mělo vtrhnout do Pobaltí. Kde k tomu přišel? Občanská válka na Ukrajině s eventuální účastí ruské armády je věc úplně jiná než obsazování Pobaltí. Zda to nebyl výrok, který měl sondovat, zda by Česká republika byla ochotna se svou armádou se do toho konfliktu pod vlajkou NATO a USA zapojit. To strana KSČM odmítá, účastnit se takového konfliktu. V dnešní době jsou zbraňové arzenály schopné mnohonásobně zničit svět. To by nebylo vítěze. Dřívější bipolarita byla paradoxně bezpečnější než dnešní dominance USA, které se snaží ze své převahy těžit,“ řekl poslanec KSČM Jiří Valenta.
„Pokud používáte podmiňovací způsob – tedy ‚co by, kdyby‘, je to spekulace. Pan generál Pavel je profesionál, který má dozajista pravdu. Ale nevidím jediný důvod, proč by se Rusko pouštělo do takové nesmyslné války,“ říká poslanec ANO Stanislav Berkovec.
„Použití síly i hrozbu silou zapovídá zakládající akt mezi zeměmi NATO a Ruskou federací z roku 1997. Buď platí dokumenty, které schválily členské státy NATO, nebo je to věc, o které pan generál ani neví, že existuje. Rusko Pobaltí nenapadne. Rusům by to nic nepřineslo,“ řekl redakci europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf.
Generál Pavel pronikl prý i na ruské servery, kde si z něho dělají legraci
„Četl jsem na Facebooku reakce, které byly na adresu pana generála většinou silně negativní. Pronikl prý i na ruské servery, kde si z něho dělají legraci. Ne na dny, ale na hodiny měří územní zisk moderní armády. Otázka pak zní: ‚Proč si myslíte, že Ruská federace chce válku?‘ To vy obkličujete Rusko a chcete válčit. To si dnes díky absenci diplomatických férových vztahů myslí druhá strana. Generálové mají mlčet. Stále ještě mluví politika. Doufám, že generály ke slovu nepustí. A pokud pan generál přemýšlí o použití jaderných zbraní, kdy my je, byť omezeně, použijeme jako první, pak patří do blázince,“ říká poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Na to řeknu jediné. Fantasmagoriemi bychom se neměli zabývat. Zeptal bych se, komu a čemu takové ‚hypotézy‘ vlastně slouží,“ reagoval poslanec KSČM Vojtěch Adam.
„Necítím potřebu spekulovat, a vytvářet tak dojem, že takovýto konflikt je téměř na spadnutí. To, z čeho mám obavu, jsou islámský radikalismus a jeho bestiální řádění. To však pana generála na rozdíl ode mě nechává v klidu,“ uvedl poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
„Co říká generál Pavel, je jeho věc, jinak k žádné válce nesmí dojít,“ reagoval senátor ODS Jiří Burian.
„Pokud srovnáme velikost, počet a vybavení armád pobaltských zemí s armádou Ruska, je z vojenského hlediska asi možné obsadit území pobaltských zemí v horizontu dvou dnů, tak jak tvrdí pan generál Pavel. Na druhé straně nelze takovou akci uskutečnit bez přípravy spočívající v přesunu vojenské techniky a vojsk potřebných k provedení takovéto akce. Podle mého názoru, pokud by monitorovací prostředky NATO zjistily přesun ruské vojenské techniky a vojáků k hranicím pobaltských zemí, vyvolalo by to určitě adekvátní reakci NATO,“ soudí poslanec ANO Josef Hájek.
Ing. Josef Hájek
„Tato otázka je pouze částí toho, co na té konferenci vše zaznělo. Pokud vím, generál Pavel tím chtěl hlavně poukázat na to, aby se jednotlivé členské státy a celá organizace NATO zaměřily více na akceschopnost pro případnou nutnost rychlé reakce. A to půjde jedině tehdy, budou-li armády NATO moderně a efektivně vyzbrojeny, a budou-li tedy jednotlivé státy dodržovat nebo se alespoň blížit doporučovaným dvěma procentům HDP výdajů na obranu. Pořád věřím, že jde spíše ještě o teoretickou úvahu, ale naši obranyschopnost a bezpečnost, i celého NATO, bychom velmi rychle měli začít brát mnohem vážněji. Bez ohledu na to, ze které strany a jakým způsobem by mohlo naše ohrožení přijít,“ uvedl poslanec Úsvitu Karel Fiedler.
Psali jsme:
Zvyšování napětí
„Považuji za velmi nebezpečné a neodpovědné roztáčet kola zvyšování napětí prohlášením o možnosti Ruska obsazovat Pobaltí. Ze žádných vyjádření Ruska neplyne, že by se chtělo nějakým způsobem vměšovat do záležitostí pobaltských států. Pan generál Pavel vytváří hysterickou atmosféru vojenské konfrontace s Ruskem. My naopak potřebujeme vést dialog s Ruskem, a ne přes média vzkazovat jakákoli prohlášení o jaderné válce. Roztočit kola nenávisti a nedůvěry je snadné, ale vede to ke špatným koncům. Naší jedinou budoucností je soužití s Ruskem a k tomu je třeba diplomacie, diplomacie a diplomacie,“ upozorňuje europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
„Podle slov bývalého polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského Rusko nemá zájem pokračovat v agresivní politice vůči Pobaltí. Rusko má zájem o vytvoření Eurasijské unie. A z tohoto pohledu se odvíjí i ruská politika vůči Ukrajině,“ soudí poslankyně ČSSD Dana Váhalová.
„Obsadit Pobaltí by zřejmě Rusko dokázalo celkem rychle, protože je tam schopné soustředit síly a vytvořit drtivou převahu. Pokud by se stalo, čistě teoreticky, že by Rusko skutečně Pobaltí napadlo, muselo by NATO do války s Ruskem jít, nemělo by na výběr. Ale Rusové nejsou sebevrazi, aby to udělali,“ míní poslanec ANO Matěj Fichtner.
„To jsou teorie naprosto typické pro studenou válku. A nelze nevidět, že nás ti, kteří tak zřejmě opět chtějí tu ‚horkou‘, již na ni raději připravují. Pan generál snad ví, co a proč říká. Za sebe, naši armádu i za NATO. Tedy měl by, je to jeho práce. Je jen poněkud zvláštní, že jsou-li vyhlídky až takto temné, že se s Ruskem takřka vůbec nejedná. To moc o snaze našich ‚mocných‘ válku odvrátit nesvědčí. Chtějí-li vůbec. Lidí a dluhů je moc a kšeft je kšeft. Jenom doufám, že se mýlím. Kéž by,“ podotkl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
Útok na jeden členský stát je útokem na všechny
Pokud by NATO nebránilo jakékoli agresi proti svému členskému státu, popřelo by podle poslance ODS Pavla Blažka důvody svého vzniku i existence. „Ale napadení Pobaltí Ruskem nevěřím – v moderních dějinách tam Rusové či SSSR měli vliv jen po dohodách se Západem, ať již takzvaný Západ představovali Hitler, Churchill nebo Roosevelt,“ dodal Blažek.
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Poslanec KSČM Miroslav Opálka neočekává obsazení Pobaltí Ruskem. „Konstrukce na toto téma považuji za nezodpovědné a nebezpečné. Takové diskuse vedou jen k podezírání, zhoršování vztahů a důvěry a nakonec ke zhoršování napětí. Stejné mohou být opačné úvahy o znovuovládnutí zemí Karibiku ze strany USA,“ doplnil poslanec.
„Útok na jeden členský stát je útokem na všechny a NATO by muselo adekvátně reagovat. Jinak existence této organizace nemá smysl. Nemůže se ani zaleknout jaderného zastrašování – jinak můžeme rovnou případnému agresorovi odevzdat vše, o co si řekne. Nicméně ale věřím, že nikdo nebude takový blázen, aby jaderné zbraně použil. Určitě si uvědomuje, že by dopady byly katastrofální pro všechny,“ domnívá se poslanec Úsvitu Martin Lank.
„Osobně si myslím, že by to dva dny netrvalo, protože by se Pobaltí tvrdě bránilo. A my bychom mu určitě museli jít pomoci. To je neoddiskutovatelné,“ říká europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Článek 5 Washingtonské smlouvy z roku 1949 praví: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu, uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámeny Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme kroky nutné pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
