Podle informací redakce už má nominace ze dvou oblastních sdružení ze svého domovského regionálního sdružení na Vysočině, konkrétně získala nominaci ve Žďáru nad Sázavou a Jihlavě.
Její šanci zvyšuje, že by měla mít podporu prvního místopředsedy ODS a šéfa europoslanců Jana Zahradila a místopředsedy ODS Miloše Vystrčila, který je předsedou regionální ODS v Kraji Vysočina. Není jen zatím zřejmé, z kterého místa by kandidovala. Po nominačních sněmech by její umístění na kandidátce musela schválit Výkonná rada ODS.
Psali jsme:
Mohla by ji nahradit Kohoutová
Pokud by Němcová získala nominaci Výkonné rady ODS a byla zvolena do europarlamentu, nastoupila by na její místo do sněmovny dosavadní náhradnice a exposlankyně Lenka Kohoutová. Dalším náhradníkem je v Praze starosta Prahy 16 Karel Hanzlík.
Podle lednového průzkumu STEM jsou nynější preference ODS pět procent. Dle průzkumu SANEPu z 1. až 6. února 2014 jsou preference ODS 4,8 procenta. ODS nahrává fakt, že ve volbách do europarlamentu bývá tradičně menší účast voličů. V roce 2009 byla účast 28,22 procenta voličů, v roce 2004 to bylo 28,32 procenta, zatímco ve volbách do sněmovny bývá účast kolem šedesáti procent.
Kandidátka na premiérku
Miroslava Němcová byla v letech 2010–2013 předsedkyní Poslanecké sněmovny. Poslankyní je od roku 1998, v letech 2002–2006 byla místopředsedkyní a v letech 2006–2010 1. místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. V letech 2010–2012 zastávala funkci 1. místopředsedkyně ODS. Před tím i poté byla řadovou místopředsedkyní strany.
Po odstoupení Petra Nečase z postu předsedy vlády v důsledku tzv. kauzy Nagyová 17. června 2013 ji stranické grémium ODS o dva dny později navrhlo do úřadu předsedkyně vlády, čímž by se stala první ženou v této vrcholné exekutivní funkci. Prezident republiky Miloš Zeman ale jmenoval premiérem nestraníka Jiřího Rusnoka, ačkoli mu Němcová potvrdila, že má pro svou vládu podporu 101 poslanců. Prezident tím chtěl vyvolat předčasné volby, což se mu nakonec povedlo.
V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 kandidovala v hlavním městě Praze jako lídryně ODS. Byla rovněž celostátní volební lídryní strany a tedy i kandidátkou na premiérku v případě neočekávaného úspěchu ve volbách.
Psali jsme:
Poražena Petrem Fialou
Svůj poslanecký mandát obhájila, strana však celorepublikově získala jen 7,7 procenta hlasů a 16 mandátů. Jednalo se o nejhorší volební výsledek v historii strany. V Praze, kde kandidovala Němcová, získala ODS 11,99 procenta hlasů. Ona sama získala 26 866 (38 procent) preferenčních hlasů, což byl druhý nejvyšší počet ze všech kandidátů v celé zemi po Karlu Schwarzenbergovi.
Po ustavení Poslanecké sněmovny kandidovala na post její místopředsedkyně, ale získala jen 53 hlasů a jako jediná byla vyřazena již v prvním kole volby. Protože nebyla zvolena, uvolnil jí stranický kolega Marek Benda místo v čele mandátového a imunitního výboru sněmovny, aby jako volební lídryně ODS zastupovala stranu v nejvyšší sněmovní funkci, kterou má k dispozici. Předsedkyní výboru byla zvolena 16. prosince 2013. Kromě toho se stala členkou sněmovního organizačního výboru.
Na 24. kongresu ODS v Olomouci kandidovala na předsedkyni strany, ale nebyla zvolena, když skončila na druhém místě s 66 hlasy delegátů. Porazil ji Petr Fiala. Němcová k tomu řekla Novinkám.cz: „Myslím si, že to nebyl fér výsledek vzhledem k tomu, co jsem pro ODS v minulosti dělala." O jinou funkci ve vedení strany neusilovala. Po kongresu nově zvolený 1. místopředseda strany Jan Zahradil řekl, že by si přál, aby se Němcová v dalších volbách za ODS ucházela o post prezidentky republiky.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
