Mezi příčiny války na Ukrajině patří i špatná politika supervelmocí v podobě rozšiřování NATO. Tak reagoval poslanec a místopředseda sněmovního zahraničního výboru za Motoristy Filip Turek. 

Anketa

Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?

Vadí

2%

Nevadí

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 7811 lidí

Nebylo to ovšem tak, že by se Turek postavil před kamery a řekl tuto větu. Co přesně řekl na kyjevském předměstí během návštěvy ministerské delegace v místě domu zasaženého ruským dronem? Zdaleka nešlo pouze o mediálně dokola citovanou větu. 

Zde je výrok v jeho plnosti: „Je to tragédie, tyto útoky, přestože nemají vyloženě genocidní charakter a drony mají poměrně slabou výkonnost, umírají civilisté. Je to velká tragédie. Poměrně děsivé je, že v noci ve vlaku byl slyšet ten orešnik. Beru to jako velké varování, je to nebezpečný akt. Orešnik považuji za jednu z nejnebezpečnějších zbraní,“ sdělil Turek. Dále pokračoval až na základě novinářské otázky, proč se účastní Macinkovy cesty.

Anketa

Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?

Vadí

2%

Nevadí

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 7811 lidí

„Jsem místopředseda zahraničního výboru, což je jeden důvod, ale spíše tu jsem jako doprovod ministra zahraničí Petra Macinky, jako jediná politická osoba. Situace se změnila, přístup k muniční iniciativě se změnil. Mohou být spokojeni ti, kteří nechtěli posílat peníze na Ukrajinu, protože státní kasa je ve špatném stavu. Je v pořádku, že Petr Macinka zvolil po Slovensku další cestu sem, protože opravdu máme co řešit,“ konstatoval Turek. A přišla další otázka, kterou většina novinářů omílala opakovaně v průběhu celé cesty na Ukrajinu vůči ministrovi i Filipu Turkovi. „Stojíte jednoznačně na straně Ukrajiny? Jak byste svůj postoj formuloval?“ zněla otázka. „To je otázka na dlouho, vyjadřoval jsem se k tomu mnohokrát. Cítím, že je velká tragédie, že někde umírají lidé a někdo tam posílá rakety a drony na obyvatelstvo a vůbec v roce 2025, 2026 a předchozích letech existuje takto silný válečný konflikt. Že k tomu vedla špatná zahraniční politika, na tom trvám. Že Ukrajina přijde o nějaké území, je něco, za což jsme byli všichni nazýváni proruskými, Ukrajinci sami přiznávají. Mrzí mě nejenom to, co se tady děje, ale i to, jak odporně k tomu přistupovalo mnoho médií i politiků bývalé pětikoalice, kteří byli schopni každého, kdo má realistický pohled na tuto situaci, nazvat proruským,“ řekl dále Filip Turek.

A následovala ještě další novinářská otázka, aby vysvětlil, co myslel špatnou zahraniční politikou. „Špatná zahraniční politika supervelmocí, ne úplně naše česká zahraniční politika. Bylo tím myšleno i rozšiřování NATO. Konflikt má mnoho důvodů. Co všechno vedlo k válce, to si tu asi nebudeme dělat hodinu dějepisu,“ dodal Filip Turek. 

Naprostou většinou médií potom byla omílána pouze ta jediná věta o špatné politice velmocí a rozšíření NATO. V reakci na to se ozval bezpočet politiků stran bývalé vládní koalice, kteří kromě kritiky vyzvali i k odvolání Filipa Turka z postu místopředsedy zahraničního výboru Sněmovny. Jiní, jako Danuše Nerudová, říkali, že Turek použil „ruský narativ‘. Experti na mezinárodní vztahy a koneckonců i řada bývalých západních státníků a zahraničněpolitických poradců dávají svými dřívějšími výroky za pravdu Turkovi.

Psali jsme:

Pravda o Kyjevě. Co PL viděly a slyšely na místě

„Doba proruských narativů skončila!“ Macinka srazil Rakušana do židle

„Psal mu to kdovíkdo. Ať se omluví.“ Těžký úder Pavlovi z paluby letadla

Turek z Kyjeva nakopl minulou vládu

Jak to vidí čeští politici? Je, nebo není podle nich legitimní vést otevřeně debatu o tom, co válku způsobilo? ParlamentníListy.cz se zeptaly v anketě. 

„Ty výroky zjevně vycházejí z pozice současného amerického prezidenta a jeho administrativy, takže bych za tím nutně neviděl inspiraci ruským pohledem. A co se týká ‚ruského narativu‘, tak čekám, že za chvíli za to může být některými považováno i používání Mendělejevovy periodické tabulky prvků,“ sdělil senátor Zdeněk Hraba.

Podle poslance SPD Tomáše Doležala je otevřená debata legitimní. „Ano. Pokud chceme opravdu dospět k ukončení konfliktu na Ukrajině a k jeho stabilnímu mírovému řešení, musíme především otevřeně hovořit o příčinách konfliktu. A do budoucna odstranit nebo minimalizovat jejich opakování. Tato debata je nejen legitimní, ale naprosto nutná. Patří sem i diskuse o případném (ne) rozšiřování NATO i diskuse o útocích pravidelné ukrajinské armády (včetně řádění náckovských praporů typu Azov) ve východních ruskojazyčných oblastech Ukrajiny v letech 2014 až 2022,“ konstatoval Doležal.

„Nejednalo se o ruský narativ, nýbrž o zcela zjevný fakt, jenž výslovně potvrdil i prezident Donald Trump. Snaha vtáhnout Ukrajinu do NATO ze strany Bidenovy administrativy, realizovaná zejména Victorií Nulandovou, byla zcela nepochybně jednou z hlavních příčin vzniku tohoto zbytečného válečného konfliktu. S ohledem na to, že tuto skutečnost opakovaně potvrdil i Donald Trump, je jakákoliv snaha prohlásit tento názor za proruský narativ pouze pokusem vytlačit tento fakt z veřejné diskuse. Každý, kdo je schopen střízlivé objektivní úvahy, o tom nemůže ani na minutu pochybovat,“ reagoval poslanec za SPD a šéf strany PRO Jindřich Rajchl.

JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.

• senátor

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Ing. Mgr. Tomáš Doležal, Dis.

• SPD
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

JUDr. Jindřich Rajchl

• PRO
• Předseda strany Právo Respekt Odbornost
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Téma rozšiřování NATO či otázka sfér vlivu jednotlivých mocností podle europoslankyně KSČM Kateřiny Konečné byly, je a budou součástí politiků, politologů i historiků. „Jenom blbec nebo poslušný papoušek bruselských válečnic, jako je Kallasová nebo Leyenová, může říct, že jde o ‚ruský narativ‘. Copak se v souvislosti s Afghánistánem, Irákem, Jugoslávií, Libyí a dalšími státy mluvilo o ‚americkém narativu‘? Ten, mimochodem, média vždy naprosto nekriticky přijímala, protože byl až do nástupu D. Trumpa halen do velkohubých hodnot, i když vždy šlo o jedno a to samé – o moc a nerostné bohatství,“ napsala redakci.

„Není to žádný ruský narativ. Je to realita potvrzená mimo jiné bývalým ministrem zahraničí USA Henrym Kissingerem, poradcem šéfa OSN Jeffreyem Sachsem a dalšími politiky a osobnostmi Západu. Mnohá média a váleční štváči úplně zapomínají na převrat na Majdanu, na situaci, kterou popisovala organizace Human Right Watch 21. 10. 2014, publikovanou v našem médiu Novinky: ‚Ukrajinští vojáci ostřelují Doněck kazetovou municí‘ nebo zprávu Novinky a ČTK z 11. 5. 2014: ‚Ukrajinští vojáci v Krasnodaru ukončili násilně referendum a stříleli do davu‘. Nebo zprávy z Aktuálně.cz z roku 2014: ‚Nášivky nacistů ovládly Kyjev. Noví banderovci vycenili zuby‘ nebo ‚Ukrajinská armáda je jako dobyvatel. Pálí do škol‘. A co zpráva z 13. 8. 2014 v EuroZprávách: ‚Kyjev přitvrzuje, parlament zrušil jazykový zákon, hrozí protesty menšin‘. Jsem pacifista, jsem proti válce, nejsem v žádném případě fanda či podporovatel Ruska, ale příčiny války musíme hledat v historickém mezinárodním kontextu a hlavně v genocidě ze strany novodobých banderovců. S vražděním civilistů a genocidou byla na Ukrajině pod vedením fašistických skupin zkušenost už ze 40. let minulého století. Jsem pro co nejrychlejší zastavení války a vzájemného zabíjení Slovanů mezi sebou,“ odpověděl na anketní otázku poslanec za SPD Miroslav Ševčík.

Jasno má i poslankyně za SPD a šéfka Trikolory Zuzana Majerová. „Ať si ten ‚ruský narativ‘ už narvou do špic. Samozřejmě že je naprosto legitimní vést debatu o čemkoli. Tedy pokud žijeme v demokracii,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz.

Dodejme, že ParlamentníListy.cz s anketní otázkou oslovily i politiky dnešní opozice, představitele bývalé Fialovy vlády. Nikdo z nich však nereagoval.