Souhlasíte s církevními restitucemi?Anketa
Vedoucí vyjednávacího týmu ČSSD a hnutí ANO, první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, neuspěla s hrozbou, že stát zdaní náhrady za církevní restituce, když se odmítnou s expertním týmem dohodnout na jejich změnách. Právní experti ParlamentnímListům.cz potvrdili, že církve a náboženské společnosti nemají vyhráno. Stát má v rukou silné nástroje.
Je současná levice méně spravedlivá, než byl komunistický stát?
Podle pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky šly církve při dohodě o výši finanční náhrady za nevydaný majetek na samou hranici únosnosti. Pokud by politici odškodnění zdanili, znamenalo by to podle něj revoluci. Takový krok by prý mohl chápat tak, že současná levice uvažuje méně spravedlivě než komunistický stát v roce 1948. Pokud by církve měly tlaku ustoupit, musely by propouštět už tak špatně placené zaměstnance, vysvětlil kardinál v médiích.
Víc biskupů a nejméně věřících
Odborník na ústavní právo, profesor Václav Pavlíček však oponuje, že v důvodové zprávě k zákonu o církevních restitucích se uváděl opak. „Tam se ukazuje, že neustále narůstají požadavky církví na platy církevních činitelů, a to naprosto strmě,“ tvrdí Pavlíček. Když prý právníci připravovali první církevní zákon, stupně církevních činitelů nebyly nijak regulovány, protože nikoho nenapadlo, že by církevní představitelé mohli takto postupovat. „Proto tady máme nejvíc biskupů v historii a nejméně věřících,“ řekl právník ParlamentnímListům.cz.
Fotogalerie: - Referendum ve sněmovně
Sociální demokraté musí splnit předvolební sliby
Co si myslíte o Robertu Ficovi?Anketa
Sociální demokraté před volbami slíbili, že církevní restituce v podobě, v jaké je prosadila vláda Petra Nečase, zastaví. Dnes musí voličům, kterých jim postupně ubývá, dokázat, že své slovo splní. Senátorka Alena Gajdůšková připustila, že pokud by stát měnil zákon o majetkovém vyrovnání, hrozilo by riziko sporů s církvemi. Uzavřely totiž už se státem restituční smlouvy, které bez jejich souhlasu nelze jen tak měnit. Některé kroky mohou ale politici udělat i bez souhlasu církví.
Exministr financí: Stát může vždycky všechno
Exministr financí Vlastimil Tlustý, který byl v minulosti velkým odpůrcem přijaté podoby zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a zabránil jeho přijetí v dobách Topolánkovy vlády, prohlásil už při vzniku komise složené ze zástupců ČSSD, hnutí ANO a církví, že stát může vždycky všechno. „Stát nám v minulosti předvedl, že může vyvlastňovat s náhradou a bez náhrady. Stát může ve chvíli, kdy se na tom shodne ústavní většina, v podstatě cokoli. Kompetence státu jsou obrovské, vždycky může zavést daně, zvýšit daně, může zavést speciální daně na nějaké typy objektů, na nevyužívané objekty, těch nápadů je moc. A v krajním případě, když už nefungují daně, může dokonce vyvlastňovat. Odpověď tedy zní: Jde to,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz bývalý vlivný politik ODS na otázku, jestli bude mít stát možnost nějak ovlivnit výši vydávaného majetku nebo finančního odškodnění, i když s tím nebudou církve souhlasit, a zda může třeba přistoupit dodatečně ke zdanění převodů majetku na církve.
Psali jsme:
Eliška Wagnerová: Jakýkoli zákon je kdykoli změnitelný
Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová prohlásila, že jakýkoli zákon je kdykoli změnitelný. „To je zásada. V Anglii, kde platí teorie suverenity parlamentu, platí, že parlament může úplně všechno kromě dvou výjimek, ale nesmí zavázat své nástupce v parlamentu, že nesmějí přijmout nějaký zákon,“ řekla ParlamentnímListům.cz. Faktem je, že z již přijatých zákonů mohou vyplývat nějaká legitimní očekávání, do nichž je případnou změnou možné zasáhnout. „Je třeba poměřovat, jestli je tu tak naléhavý zájem, jenž vyvažuje legitimní očekávání, které vzniklo na druhé straně. To platí jako zásada,“ vysvětlila senátorka. I když v případě již uzavřených smluv je situace komplikovanější, poukázala na fakt, že „tam došlo k poměrně značnému obcházení zákona, když se smlouvy uzavíraly“. To byl podle ní v právním státě poměrně zvláštní postup, který narušuje obecnou důvěru v postup státu. „Smlouvy měly pojišťovat to, aby v budoucnu nemohlo dojít ke změně,“ dodala Eliška Wagnerová.
Václav Pavlíček: Stát by se neměl zbavovat nemovitého majetku, svých lesů
Na rozdíl od politiků, kteří chtějí snížit finanční náhrady, vidí ústavní právník, profesor Václav Pavlíček, problém v něčem jiném. „Vidím problém v tom, že se stát zbavuje svého nemovitého majetku, svých lesů, i když už pravicové strany při vzniku republiky říkaly, že lesy mají ekologický význam a že mají zůstat ve vlastnictví státu,“ připomněl ParlamentnímListům.cz uznávaný odborník. Církev bude podle něj nejsilnější subjekt, který bude působit dlouhodobě na politiku státu. „Což se ukazuje už teď, když církev proklamuje, že je partnerem státu, nikoli že má uznávat suverenitu státu. Celá koncepce diskuze vychází z určité myšlenky, že stát není suverénní, že jde o vztah dvou rovnoprávných partnerů, státu a církve. Což je nelogické, protože už Nejvyšší správní soud v roce 1923 konstatoval, že se ve vztahu k církvi musí uplatňovat suverenita státu a že stát rozhoduje o tom, jaké vztahy církví jsou státem akceptovatelné,“ prohlásil profesor Pavlíček.
Psali jsme:
Stát je suverénní, co rozhodne, je třeba respektovat
Profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy považuje kroky, které povedou ke změnám zákona o církevních restitucích, za právně legitimní, protože to vyplývá z toho, že stát je suverénní a že co rozhodne, je třeba respektovat. „Tak postupoval německý stát někdy v roce 1812, když zabavil veškerý majetek katolické církve, podobně postupovali ve Francii, a nikoho to nezneklidňuje,“ poznamenal profesor Pavlíček.
Pokud jde o smlouvy mezi státem a církvemi, je jimi současná politická reprezentace vázána. „Ale jde o to, jestli by smlouvy mohly obstát, kdyby se braly v úvahu námitky, jako například vyloučení podstatných principů občanského zákoníku. To je věc, kterou se nikdo nezabýval,“ upozornil. Právník tvrdí, že smlouvy byly sice uzavřeny údajně podle občanského zákona, ale zároveň se tam podstatné principy občanského práva v ustanoveních vylučovaly, jsou prý tedy samy o sobě pochybné.
Nemovitosti vlastní stát, je tedy na něm, jestli je vydá, nebo ne
Advokát Kolja Kubíček konstatoval, že kdyby smlouvy nebyly do doby, než by se změnil zákon, vykonány, odpadl by důvod smluv. „Kdyby třeba politici rozhodli novým zákonem, že církvi nedají nic, pak by smlouvy, které byly uzavřeny na podkladě zákona, že církve něco dostanou, ale nebyly ještě realizované, už nemohly být realizované,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Ale nevyloučil, že by to bylo předmětem sporů. „Zásadní je, že pozemky a další nemovitosti vlastní stát, je tedy na něm, jestli majetek vydá, nebo ne,“ míní advokát.
Kde jsou ideály T. G. Masaryka? ptá se profesor Pavlíček
Podle profesora Pavlíčka je zajímavé, že katolická církev nedodržuje vlastní předpisy, podle nichž jsou všichni věřící křesťané povinni přispívat na potřeby církve, aby měla prostředky potřebné pro bohoslužbu, apoštolskou a charitativní činnost a pro slušné živobytí služebníků církve. „Tím, že by se vybírala nějaká církevní daň jako v Německu, se tady vůbec nezabývají. Přece nemůže být povinností laiků, nebo nevěřících, aby přispívali ze svých daní na tyto požadavky. Je to v rozporu nejen se státním zájmem, ale i s církevními předpisy,“ je přesvědčen uznávaný právník. Vadí mu, že tyto argumenty nezaznívají v diskuzích a vytváří se mantra, že katolická církev už ustoupila dost, a když ustoupí dál, nebude moci plnit své funkce. „Nejsou peníze na to, aby se zvyšovaly učitelské platy, ale zároveň se preferuje, aby se tyto prostředky mohly dát na církevní účely. Když to porovnáme s tím, co si věřící křesťan T. G. Masaryk představoval, kde jsou ty ideály, ke kterým jsme se hlásili v roce 1989, když jsme chtěli obnovu Masarykových idejí?" ptá se Václav Pavlíček. Přesto si není jist, jestli by změna týkající se církevních restitucí obstála u Ústavního soudu, když už jednou o platnosti zákona rozhodl. „Rozhodoval o námitkách, které byly vzneseny. Teď se objevují námitky, které vzneseny nebyly,“ uvádí. Ale záleží prý na složení Ústavního soudu. „Ústavní soud často rozhoduje v téže věci zcela opačně,“ poukázal profesor na poslední rozhodnutí ve věci restitučních nároků šlechtického rodu Colloredo-Mansfeldů, které se diametrálně liší od předchozího rozhodnutí ve stejné věci.
Psali jsme:
Stát může zákonem změnit příspěvky na činnost církví a omezit použití finančních prostředků
O kom jste v souvislosti s evropskými volbami slyšeli nejvíc?Anketa
Neustálé změny nepřispívají k jistotě právního prostředí
Ale vážený expert na ústavní právo připustil, že změny, kdy jedna vládní garnitura něco zavede a následující to zase změní, nepřispívají k jistotě právního prostředí. „Problém je v tom, že se delší dobu nedaří dosáhnout konsenzus, který by zákony pevněji zakotvil. Klíčové zákony nejsou přijímány větším konsenzem, ale často jen s převahou jednoho hlasu, někdy i přetaženého poslance. To může dělat jen do té doby, dokud disponuje většinou, a to nebývá někdy ani celé volební období. Já vidím příčinu v tom, že nová vládní garnitura se snaží prosadit své cíle, které jsou v rozporu s cíli předchozí garnitury,“ konstatuje Aleš Gerloch. A to podle něj vede k nestabilitě právního prostředí. Dokud nebude volena garnitura, která by měla jasnou většinovou podporu, nebo se nenajde cesta k nějakému konsenzu při schvalování zásadních zákonů, lepší to nebude.
Stabilita práva je sama o sobě určitou hodnotou
Nabízí se tedy otázka, co je lepší: Snížit finanční odškodnění církvím o pár miliard na úkor právní stability, nebo raději i se skřípěním zubů respektovat rozhodnutí předchozí vládní garnitury, aby nedošlo ke zvýšení právní nejistoty? „Je pravda, že stabilita práva je sama o sobě určitou hodnotou a mělo by se velmi zvažovat, co udělat. Na druhou stranu vám většina politických představitelů řekne, že měli nějaký volební program a ten musí z velké části naplnit. V době, kdy se zákony schvalovaly, slibovali, že je zruší. To je případ nejen církevních restitucí, ale i druhého pilíře penzijní reformy a zdravotnických poplatků. Řeknou, že nikdo z bývalé vládní koalice nebral na jejich nesouhlas zřetel, a když teď mají možnost, tak to změní,“ zamýšlí se nad důvody současné politické reprezentace profesor Gerloch. Ale je podle něj nepochybné, že to vede k nejistotě, nepředvídatelnosti a oslabuje to celkovou jistotu života ve společnosti.
Kubíček: Justici čeká jeden proces za druhým
Advokát Kolja Kubíček dodává, že právní prostředí už je znejistěno dnes. „Když politici řekli, že budou sledovat, jestli se církvím majetek správně vydává a projevili neochotu ho vydávat, tak ti, co vydávat tento majetek mají, se tomu budou zoufale bránit a budou jeho vydání brzdit,“ prohlásil advokát. A justici prý v takovém případě čeká jeden proces za druhým.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
