Nynější volná volba exekutora se podle poslanců Úsvitu neosvědčila. Vede podle nich k obchodu a přeprodávání pohledávek. „Lidé dluhy platit musí, nesmí se z toho ale stát byznys," namítl za předkladatele novely o soudních exekutorech a exekuční činnosti předseda klubu Úsvitu Radim Fiala. Změna by podle nich vedla ke snížení nákladů exekucí, které hradí dlužník.
Kritici ale poukazovali na to, že problémy neřeší, a naopak by mohla vést ke zneužívání exekucí. Dokonce za legislativní paskvil označil předlohu ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Nebylo by podle něho jasné, kdy se exekuční řízení zahajuje, klíčová rozhodnutí by měla v pravomoci Exekutorská komora a velký prostor ke zneužití exekucí by skýtalo ustanovení, podle kterého by už nebylo nutné předkládat exekuční titul.
Slova kritiků se ale hrubě nelíbila předsedovi hnutí Tomio Okamurovi.
Tomio Okamura
„Lidé nemají peníze na dluhy, natož na drahé právníky. takže zadlužený chudák je tou nejjistější obětí pro každého, kdo nerespektuje zákon. Jediné řešení je aktivní přístup Ministerstva spravedlnosti, které by mohlo a mělo konat namátkové kontroly,“ zmínil Okamura. Pokud se podle něj exekuce rovnoměrně rozdělí, pak nejen, že ubude motivace dluhy či exekuce skupovat, ale také se exekuce rovnoměrně rozloží a práce každého exekutorského úřadu bude snadněji kontrolovatelná, hájil Okamura normu.
Nezajímá to vládu a ani ministryni! Kde je?
Vládu posléze obvinil z toho, že není schopna připravit vlastní návrh k tomuto a přitom se mu doneslo, že budou všichni hlasovat proti návrhu Úsvitu. A on se prý na výtky nemůže ani optat ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, neboť ve sněmovně dnes není.
„Jak vidíme, tak ji problém miliónu lidí postižených exekutory evidentně nezajímá, nezajímá ani vládu, proto se ji ani nemůžu přímo zeptat na své výtky, které tady mám,“ zahřímal Okamura na konto Válkové.
„To je tedy výraz absolutního opovržení. To nevím, co bychom tady měli řešit jiného než jeden asi z tří klíčových bodů, které vláda a Ministerstvo spravedlnosti jmenuje ve vládním prohlášení, že je bude řešit,“ zmínil Okamura a zopakoval, že ministryně Válková v dolní komoře není.
„Takže, kde je? Kde teda je paní ministryně, když tady řešíme exekutory? Nestačím zírat, to je teda absolutně skandální,“ hřímal dále Okamura za sněmovním pultíkem, přičemž mu přeskakoval hlas a nadto rozhazoval i rukama.
„A ministryně spravedlnosti paní Helena Válková na semináři o teritorialitě, který se minulý měsíc konal pod záštitou ústavně právního výboru v Poslanecké sněmovně, řekla, že vláda návrh na zavedení krajské teritoriality nepodpoří," poznamenal ještě na konto Válkové předseda Úsvitu s tím, že přitom ona sama dospěla k závěru, že se tato otázka musí řešit na úrovni nejvyšší politické, mezi koaličními stranami.
Vláda má předložit obdobnou předlohu
„Já se ptám znova vlády, na co čeká?“ skřehotal dále za sněmovním mikrofonem Okamura.
I přes jeho emotivní projev ale poslanci Úsvitu nakonec přistoupili na návrh předsedy ústavně-právního výboru Jeronýma Tejce (ČSSD), aby se o úpravě dál debatovalo v odborné skupině. Vláda má podle legislativního plánu předložit větší novelu o exekuční činnosti, která by se mohla týkat i teritoriality, do konce roku.
„Údajně vláda nedodržuje svůj slib předložit novelu zákona o hmotné nouzi. Já bych chtěl připomenout, že slib přesně, jak tady zazněl, byl, že Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží do konce dubna vládě návrh takovéhoto zákona. Chtěl bych zdůraznit, že to se stalo. Ministerstvo práce vládě tento návrh zákona předložilo a tento návrh je tedy v běhu a je to návrh zákona, který by měl zamezit nemravnému byznysu s dávkami na bydlení," uvedl na slova Okamury kupříkladu ministr Dienstbier.
Dienstbier: Cíl má vláda totožný, toto je paskvil
„Já myslím, že cíl má vláda shodný, ale bohužel musím tedy trvat na tom, že návrh, který byl předložen, je skutečně legislativním paskvilem, že by nevedl k řešení tohoto problému, že by naopak vyvolal celou řadu dalších problémů," poznamenal také Dienstbier.
Poslanec Jeroným Tejc (ČSSD) namítal, že návrh Úsvitu pro dlužníky nic podstatného nemění. Zřejmě by podle něho vyřešil problémy některých menších exekutorských úřadů, kterým by vzrostl počet případů na úkor úřadů větších.
Pro Tejcův návrh na vrácení normy předkladatelům hlasovalo 126 ze 129 přítomných poslanců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
