Poslanci tak přidali 600 milionů korun pro obce na opravy a stavby škol a nájemních bytů, jak chtěla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM), a 327 milionů korun na investice v sociálních službách, jak chtěl Roman Onderka (ČSSD). Drtivou většinu poslaneckých pozměňovacích návrhů Sněmovna odmítla, schválila pouze návrhy dvou poslanců KSČM. Hana Aulická Jírovcová uspěla s návrhem přidat 200 milionů na sociální služby a Zdeněk Ondráček s přesunem 100 milionů korun na hasiče a policisty.

Rozpočet počítá s celkovými výdaji 1,505 bilionu a příjmy 1,465 bilionu korun. Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a průměrnou mírou inflace 2,3 procenta. Nezaměstnanost by měla stejně jako letos zůstat na 2,3 procenta. Vláda však v důvodové zprávě k rozpočtu poznamenává, že makroekonomický rámec pro sestavení rozpočtu zatěžují rizika, která vnímá jako vychýlení dolů. Vláda se zmiňuje například o sklonu k zavádění obchodních bariér v mezinárodním obchodu nebo o možných následcích brexitu. Na daňových příjmech chce vláda vybrat téměř 769 miliard korun, což je zhruba o 40 miliard korun víc, než očekává pro letošní rok.

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl už v prvním čtení, že jde o rozpočet, který zlepší život občanům a pomůže i podnikatelům a živnostníkům. Dnes k rozpočtu nevystoupil.